11.10.2017 | Jaký byl poslední rok života TGM? Čím žilo Československo? Jaké osobnosti hovořily do veřejného prostoru? A čím žil svět?
Jakkoliv zůstává rok 1937 ve stínu dramatického roku 1938, na události a přelomové chvíle byl každopádně neméně bohatý. Celý svět sledoval tragédii španělské války, do které se zapojilo množství občanů dalších zemí. Na jedné straně podpora nacistického Německa a fašistické Itálie pro diktátora Franca, na druhé straně podpora SSSR interbrigadistům a přesvědčení mnoha levicově myslících lidí, že bojují za svobodu španělského lidu.
Z dobového tisku. Rudé právo, r. 18. 1. 5. 1937, č. 103, s. 5
V květnu se v Paříži otevřela světová výstava, na které byly nejvýraznějšími pavilony právě pavilony dvou velmocí – SSSR a Německa. Neztratil se ani československý pavilon, zejména prezentace českého skla a umění. Do Paříže putovalo mnoho Čechoslováků, aby si vychutnali atmosféru setkání mnoha zemí ve světovém kulturním centru.
Světová výstava v Paříži – Pestrý týden, r. 12. 6. 2. 1937, č. 6, s. 5
Spory a války se ovšem netýkaly pouze Evropy, na Východě se rozhořela válka Číny a Japonska po japonské agresi. Právě rok 1937 je i rokem jednoho z největších masakrů této války, v Nankingu. Ve střední Evropě se ovšem tyto problémy dostávaly k lidem pouze v ozvucích novinových zpráv.
Československo žilo v politice vládními žabomyšími válkami, vláda podala demisi, poté byla až na jednoho ministra jmenována znovu beze změn. Premiér Hodža posiloval spojenectví s Rumunskem a snažil se vyjednávat s československými Němci, bohužel neúspěšně.
Milan Hodža. Fotografie z časopisu Pestrý týden, r. 13. 29. 1. 1938, č. 5, s. 1
Svět překvapily úspěchy sovětských letců, kteří přeletěli na jaře pól, a následovaly další úspěchy, jako přelet do USA. Rudé právo vítalo tyto úspěchy, hned vedle se ovšem objevovaly články o obrovských Stalinových čistkách v SSSR. Mnoho komunistů bylo zaskočeno šíří a nelítostností tohoto teroru.
Z dobového tisku. A-Zet, 12. 6. 1937, č. 123, s. 3
Kultura první republiky žila na plné obrátky, Karel Čapek inscenuje Bílou nemoc, kterou ještě v roce 1937 natočí Hugo Haas, Werich a Voskovec točí film Svět patří nám a Lída Baarová se objevuje ve filmu podle románu Marie Majerové Panenství.
Pražský illustrovaný zpravodaj, 11. 3. 1937, č. 10, s. 1
Na své si přišli také sportovní fanoušci, neboť do pražské Slavie přestoupila hvězda první kategorie – útočník Pepi Bican. Tenisté sváděli neúspěšný boj s Německem v Davis Cupu a veslařská regata v Třeboni se těšila velkému zájmu.
Z dobového tisku. Star, 11. 11. 1937, č. 45, s. 4
Prezident dr. Beneš vykonal návštěvu Bratislavy i Moravy, kde byl přítomen vojenským manévrům. Ve veřejném prostoru byl chválen stav naší armády, vedle toho došlo v Praze právě v roce 1937 k první popravě československého vojáka za špionáž ve prospěch nepřítele.
Beneš na manévrech. Pestrý týden, r. 12. 11. 9. 1937, č. 37, s. 4
Jak vidno, rok 1937 rozhodně nebyl obyčejným rokem, byl i rokem mnoha odchodů – na počátku roku zemřel historik prof. Pekař, na jaře pak kritik F. X. Šalda a politik Karel Kramář. V září pak následoval odchod nejcitelnější, zemřel Tomáš Garrigue Masaryk.
Autorem textu je Michal Stehlík hlavní autor výstavy Fenomén Masaryk.
(per)
Historie
