18.07.2017 | Léto je obdobím cestování, ovšem necestujeme jen my k moři, ale i mnoho cizinců zavítá do naší vlasti. Prohlížejí si historická centra našich měst a co nevidí? Fasády domů znečistěné špinavými skvrnami. Jen málokdo ví, že viníkem je malý pavouk.
Cedivečka zápřední (Brigittea civica)
Jak ji poznáme?
Cedivečky jsou drobní pavouci (2,3–3,5 mm), jejichž tmavé tělo je pokryté barevnými, nejčastěji bílými chloupky. Pavouk tak vypadá jakoby sametový a když se na něj podíváme zblízka, uvidíme na jeho těle nádherné vzory. Prostým okem lze cedivečku zápřední od ostatních druhů cediveček jen stěží rozeznat. Je ale téměř jedinou cedivečkou, která si ve velkém staví sítě na fasádách domů.
Kde žije?
Většina z našich 23 druhů cediveček žije vcelku nenápadně v na první pohled neuspořádané síti, kterou si staví na uschlých květenstvích, listech, pod kameny, na oknech nebo plotech. Jen výjimečně takový ničím pozoruhodný výtvor upoutá pozornost. Ovšem cedivečka zápřední má ráda osluněné stěny budov. Aby také ne, když ve své domovině, ve Středomoří, žije na vyprahlých skalách. U nás se ale oddává ryze městskému způsobu života: Nevadí ji rušné, osvětlené ulice plné aut, naopak nemá ráda ulice ve stínu nebo dokonce takové, kde to protahuje.
Co umí?
Sítě cediveček jsou, podobně jako sítě větších cedivek, velmi přilnavé. Navíc cedivečky rády vytváří malé kolonie. Když sečteme všechno, co o cedivečce víme, nepříjemnost je na světě: Cedivečky si staví sítě na takových místech, kam je lákaný hmyz, což nové fasády, zejména ty žluté a ještě k tomu nasvícené, bezesporu jsou. Navíc se vyskytují na rušných, a tudíž prašných místech a prach na sítích cediveček výborně ulpívá. Výsledkem této kombinace je pak velké množství špinavých pavučin a nešťastní majitelé domů, kteří musí často čistit fasády.
Autorem textu je Petr Dolejš ze zoologického oddělení Přírodovědeckého muzea Národního muzea
(EK)
