14.03.2017 | Výstava věnovaná Tibetu a tibetské kultuře představí na tři sta předmětů ze sbírek muzea nejen z oblasti Centrálního Tibetu, ale i z oblasti vlivu tibetské kultury, která zasahovala od himalájského regionu po dnešní Čínu a Mongolsko.
Tibet je spojován s oblastí dnešní Tibetské autonomní oblasti. Ta však zahrnuje přibližně polovinu historického Tibetu, který je členěn do tří oblastí, jenž mají rozdílné přírodní podmínky – jejich obyvatelé žili různým způsobem života. Kulturní Tibet zaujímá daleko rozsáhlejší území než historický Tibet. Patří k němu oblasti pod vlivem tibetského buddhismu a tibetské kultury. Tibetský buddhismus se postupně šířil do rozsáhlého regionu od dnešní severní Itálie a států ležících v podhůří Himaláje přes značnou část moderní Číny do Mongolska a Burjatska.
První stabilní státní útvar byl založen v 7. století v Centrálním Tibetu. V 8. století dosáhla tibetská říše ohromného rozmachu, avšak v 9. století se tato říše rozpadla a buddhismus téměř vymizel. K jeho oživení docházelo od 11. století, kdy byly položeny základy církevní organizace buddhismu. Ve 13. století do Centrálního Tibetu pronikli Mongolové. Ustanovili vztah „učitele a patrona“ mezi světským vládcem a učitelem ve věcech buddhistické víry, který se později stal základem vztahu mezi mandžuskými císaři dynastie Čching v Číně a dalajlamy jako náboženskými autoritami Tibetu.
(EK)
Mimoevropské kultury
