21.10.2016 | Překrásné kovové pásy pochází ze Slezska, z oblasti Těšínska a Jablunkovska. Slezské stříbrné pásy nosily ženy i svobodné dívky k těšínskému a jablunkovskému kroji během slavnostních příležitostí.
Stříbrné pásy nosily ke slavnostnímu kroji bohaté ženy a dívky, které si je braly jen o největších svátcích, ale zejména na svatby. Ženy, které tančily tanec „bialy tanec“, nosily stříbrné pásy a náhrdelníky. František Sláma ve Vlasteneckém putování po Slezsku, na straně 182 zaznamenal, že v 80. letech 19. století: leckterá dívka raději by dala přednost stříbrnému pásu před kravičkou, kterou se jí rodiče chystali dát k věnu.
Ve starších dobách se ve Slezku nosily úzké pásy, složené z obdélných destičkových článků, spojovaných závěsy a sepnuté vpředu háčkem pod okrouhlou sponou. Někdy byly články podložené zlatou ažurovoudestičkou. Úzké stříbrné pásy vycházejí z prvků renesančního a barokního slohu. Například motiv hlaviček andílků. Tyto pásy se přestaly nosit v okolí Těšína v 1. polovině 19. století. Udržely se déle jen v Jablunkově zároveň se starým typem měšťanského kroje.
Později se na těšínsku velké oblibě těšily pásy s velkými filigránovými rozetami (růžicemi) a s bohatou řetízkovou výzdobou. Nejčastěji se nosily pásy složené z filigránových článků, spojované řetízky, na něž se zavěšovaly girlandy z dalších řetízků. Ženy a dívky nosily tyto pásy jen ke svátečním příležitostem.
Pásy můžeme rozdělit na dva typy, odlévané a filigránové. Odlévané pásy jsou kombinací lisovaných motivů a navazují na renesanční měšťanské pásy. Skládají se z 10 až 12 obdélníkových článků, které jsou propojovány ozdobnými panty. Spona je kulatá nebo oválná, s litým ornamentem. Byly velmi často zlacené. Koncem 19. století se začaly k pásům přivěšovat stříbrné ozdobné řetízky s pozlacenými přívěsky.
Filigránové pásy se skládají z několika rozet, které jsou připevněny na stříbrných destičkách a jsou vzájemně propojené stříbrnými řetízky. Rozety se také většinou pozlacovaly. Chudší ženy si několikrát obtáčely kolem pasu jednoduchý řetízek z drobných oček. Nosily jej obvykle přes barevnou stuhu.
Někdy byly ažurové ozdobné články podloženy zlatou destičkou. Takový pás namaloval Josef Mánes na obraze Mariny Zvibové z r. 1846 a po straně namaloval i detail pásu. Na sponě je hlavička andílka mezi listovím, na destičkách článků je rozvilinový rostlinný ornament. Pod tímto nákresem Josef Mánes napsal poznámku:půda stříbro, basrelief zlato, stříbro.
Z knihy Mgr. Moniky Tauberové, Lidový šperk z Čech, Moravy a Slezska ze sbírek Národního muzea, Národní muzeum, Praha 2012, ISBN 978-80-7036-365-2.
(EK)
Lidová kultura
