01.04.2016 | Umělecké knihařství Lubomíra a Miroslavy Krupkových má více než pětatřicetiletou tradici. V ateliéru Krupka se knihy vyrábějí ručně a ke slovu tu přichází prastaré řemeslné techniky, jako je čerpání papíru, knihtisk a knihvazačství. Lubomír Krupka ukazuje na příkladu volné vazby knihy Zemětřesení v Chile od Heinricha von Kleista jednotlivé řemeslné postupy, které v tomto seriálu postupně představíme. V dnešním díle se zaměříme n samotné čerpání papíru.
Když je papírová hmota nachystaná ve velké laminátové kádi, je potřeba ji rozředit tak, aby nebyla ani příliš tuhá, ani příliš rozmělněná. Hmota v kádi se tedy musí dobře rozmíchat a rozvířit, aby v kádi nevznikaly slepené kusy papíru.
Když je obsah kádě dobře rozmíchán, kolmo se do něj ponoří síto se snímatelným rámem a papír se opatrně rovnoměrně nabere. Trhavými pohyby je potom usazován na síto tak, aby byl rozvrstven co nejpravidelněji. Po sejmutí rámu se papír vyklopí na látkovou podložku, která by neměla ležet vodorovně, aby v papíru nevznikaly vzduchové bubliny.
Listy papíru je pak třeba vylisovat a dát uschnout na síta. Na slunci je papír suchý téměř hned a je připraven k dalšímu použití. Pan Krupka využívá slunečného počasí a usušený papír rovnou barví světlostálou barvou, kterou opět nechává na sítěch uschnout.
Nakonec se papír kalandruje, neboli válcuje. Po vyrovnání je už papír připraven k tisku.
(EK)
Rukopisy a tisky
