04.11.2016 | Tajemný Enrique Stanko Vráz, jehož pravé jméno nikdo nezná, patří k nejznámějším českým cestovatelům. Jeho snímky pořízené v západní Africe roku 1885 jsou nejstarší mimoevropské fotografie od českého autora ve sbírkách Náprstkova muzea.
E. St. Vráz se řadí do skupiny známých českých cestovatelů druhé poloviny 19. století, jakými byli například Emil Holub, Josef Kořenský nebo A. V. Frič.
Dodnes nevíme, kdy a kde se narodil, ani jaké bylo jeho pravé jméno. Sám o svém původu šířil různé informace, které podle potřeb i měnil.
>> Nadchly vás Vrázovy Fotografie? Nenechte si ujít výstavu Zaniklý svět na fotografiích E. St. Vráze v Náprstkově muzeu.
Jako cestovatel se projevil po roce 1880, kdy putoval po severní Africe. Tuto cestu ještě nijak fotograficky nedokumentoval. Významným se tak stal jeho pobyt na západním pobřeží Afriky, v dnešní Ghaně, kde začal fotografovat. Fotoaparát ho pak provázel na jeho výpravách celý život. Díky atraktivním snímkům mohl pořádat hojně navštěvované přednášky a publikovat, což byly činnosti, které mu zajišťovaly finance na další cestování.
Fotografie z cest po Koreji. Zdroj: Národní muzeum
Námětem Vrázových snímků byl nejen život místních obyvatel, ale také architektura a příroda. Ve své době navštívil nevídaný počet zemí (1885–1889 Afrika, Zlaté pobřeží; 1892–1893 cesta napříč rovníkovou Amerikou; 1895–1896 Japonsko, Borneo, Nová Guinea, Thajsko; 1897 Kuba; 1898 Mexiko; 1900 Arizona; 1901 Čína, Korea, Sibiř; 1903–1904 cesta po velkých městech Jižní Ameriky), ve kterých nejen fotografoval, ale také sbíral přírodniny a etnografické předměty.
Žena kmene Hopi. Zdroj: Národní muzeum
Lákaly ho dosud neprobádané končiny. Vráz měl velké charisma, a tak se často dostal i do míst, kam by se to jiným nepodařilo. U indiánů kmene Hopi v Arizoně se například stal svědkem svatby i různých dalších rituálů. Při návštěvě Číny v roce 1901, kdy v zemi probíhalo takzvané boxerské povstání, se zase připojil k intervenčním armádám, které povstání potlačily. Tak se i s fotoaparátem dostal do běžně nepřístupných míst, jako bylo například Zakázané město – sídlo čínských císařů.
Jeho cestovatelskému nadšení se musela přizpůsobit i jeho manželka Čechoameričanka Vlasta Geringerová, se kterou na svatební cestě zavítali do Mexika. O vztahu Vráze a jeho oddané ženy Vlasty si můžete přečít v našich článcích Drahý muži! a Můj drahý kocourku!
Během svého života se několikrát stěhoval mezi Amerikou i Evropou. Tak to šlo až do první světové války, kterou strávil v Americe. Činorodý Vráz se zde zapojil do prezidentské kampaně a úspěšně pomáhal shánět hlasy pro kandidáta Woodrowa Wilsona. Ten hlásal, že i malé národy mají právo na samostatný stát. Ač světoběžník, byl Vráz velkým českým vlastencem a tuto myšlenku tedy podporoval.
Do nově vzniklého Československa se vrátil v toce 1921. S rodinou se usadil v Praze. Ačkoli obdržel několik příslibů, nedostal nikde žádné stálé zaměstnání. Dál se tedy živil pouze přednáškami a publikováním. Finanční situace jeho rodiny tak nebyla nijak dobrá. Vráz zemřel roku 1932 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.
(per)
Mimoevropské kultury Osobnosti
