28.11.2014 | Tuto neděli začíná advent, který si mnohý z nás nedovede představit bez adventního věnce se čtyřmi svíčkami nebo bez adventního kalendáře. Oba dva zvyky ale vznikly poměrně nedávno.
Advent otevírá cestu k vánočním svátkům. Jeho název se odvozuje z latinského adventus, příchod. První adventní den je také začátkem liturgického církevního roku. Jeho datum je pohyblivé – je to vždy čtvrtá neděle předcházející Božímu hodu vánočnímu.
V křesťanském kalendáři znamená advent dobu očekávání narození Vykupitele-Ježíše Krista, pro děti Ježíška.
V předkřesťanském období to byla doba očekávání zimního slunovratu. Advent měl být dobou klidu, rozjímání, půstu a pokání. V posledních desetiletích se bohužel původní smysl adventu vytratil a nahradilo ho shánění dárků a předčasné nákupní show v obchodech.
Čtyři adventní neděle mají vlastní názvy. Nazýváme je nedělí železnou, bronzovou, stříbrnou a zlatou. K adventním zvykům, které se k nám přenesly z německého prostředí a staly se poslední dobou velmi populární, patří adventní kalendář, adventní věnec a adventní svíce. Adventní kalendář dostávají děti na první adventní neděli jako připomínku blížících se Vánoc. Nyní se zvyk obdarování adventním kalendářem ustálil jako součást Mikulášské nadílky. Tento mladý zvyk vznikl počátkem 20. století v Mnichově, kdy majitel tiskárny vytiskl vystřihovací kalendář s názvem V zemi Ježíškově pro ukrácení dětského čekání na Ježíška. Po druhé světové válce se prodej adventních kalendářů pomalu rozšířil po celé Evropě.
Zvyk strojit adventní věnec je velmi mladý, a také pochází z německého prostředí.
První adventní věnec vyrobil roku 1838 teolog Johann Heinrich Wichern, správce dětského sirotčince. Ze dřeva vyřezal kruh, pověsil ho nad dveře a každý adventní den na něj upevnil jednu svíčku. Svíčky osvětlovaly pokladničku na milodary pro opuštěné děti. Adventní věnce se rozšířily po Evropě mezi dvěma světovými válkami. Kromě dřevěných věnců obarvených na zeleno se začaly vázat věnce z přírodních materiálů, převážně ze zelených větviček jehličnanů.
Také počet svíček se zredukoval na čtyři, což odpovídá počtu adventních nedělí. Každou neděli se rozsvěcí jedna. Původně byly svíčky zapalované o adventních nedělích převážně fialové, což odkazuje na barvu liturgického roucha pro toto období. O třetí adventní neděli se zapalovala svíčka růžová, protože v této době oblékali kněží růžová roucha při mši jako výraz radosti z blížícího se Narození Páně. V dnešní době se na barvu svíček příliš nehledí, převládá barva červená, která je symbolem Vánoc spíše v anglosaských zemích. V některých domácnostech se zapaluje pouze jedna svíčka, která má připomínat světlo věčného života.
V průběhu měsíce prosince najdete na portálu Muzeum 3000 sérii článků k tématu adventu a Vánoc. Každý týden předcházející adventní neděli nabídne portál článek o tradičních zvycích spojených s tímto obdobím a nezapomene ani na světce, které si v tomto období připomínáme například sv. Ondřeje, sv. Barboru nebo sv. Mikuláše.
Ve Vánočním týdnu si připomeneme tradiční papírové vystřihované betlémy, které se nejpozději od 19. století staly součástí rodinných oslav, stejně jako tradici zdobení stromečku, tradiční složení štědrovečerní večeře a její proměny nebo původní smysl dárků. Pozornost bude věnována také vánočním ozdobám, kde pro někoho možná překvapivě odhalíme "pravdu" o slaměných ozdobách. Vánoce budou na portálu Muzeum 3000 představeny jako svátek, který neustále mění svou podobu a proměňuje se podle dobových zvyklostí.
Článek byl připraven ve spolupráci s Danuší Sedlákovou z Národního muzea – Národopisného muzea.
KAM DÁL?
Poznej své kořeny i o Vánocích: jak si vyrobit svět
(dan)
Vánoce
