Výstava Opráski sčeskí historje 20. století pokračuje

22.04.2014 | Návštěvníci výstavu najdou v Nové budově Národního muzea až do 11. května 2014.

Opráski zamířily do Nové budovy Národního muzea. Na výstavě Opráski sčeskí historje 20. století uvidí návštěvníci 29 komiksových stripů reflektujících české dějiny. Jeden komiksový strip pak byl vytvořen speciálně o Národním muzeu.

Komiks Opráski sčeskí historje už více než rok baví na internetu početnou základnu svých fanoušků nejen svérázným pohledem na českou historii od nejstarších dob po současnost, ale také specifickým používáním českého jazyka, které někomu připomíná polštinu, jinému zas staroslověnštinu. Nakonec však čtenář zjistí, že se jedná o „umělý“ jazyk, „vynalezený“ autorem komiksu právě pro Opráski.

Komiksové stripy (krátké příběhy) Oprásků mají většinou reálný historický základ, který je doplněn vykonstruovanou pointou, ve které „dostávají na frak“ nejen dějiny, ale i významné historické postavy, do kterých se komiks leckdy nevybíravě strefuje. I díky tomu mají Opráski své příznivce i odpůrce, jak už jsme na portálu Muzeum 3000 psali dříve. Příznivce mají i v Národním muzeu. Zajímá vás, co si o o Opráscích myslí Marta Vaculínová a Richard Šípek z Knihovny Národního muzea. Přečtěte si krátký rozhovor.

Jak se na fenomén Oprásků díváte z pozice své profese?

Marta Vaculínová: Pro mou profesi Opráski žádný význam nemají. Ale bez ohledu na profesi jsem jimi už několik měsíců nadšená a stále mě překvapují.

Richard Šípek: Mně osobně se Opráski velmi líbí. Jejich humor je mi blízký, ale chápu lidi, jejichž šálek čaje to není. Líbí se mi v první řadě velmi neotřelý a vypointovaný pohled na české dějiny. Pro mě představují jistou vzpomínku na dětství a knihu komiksů Obrázky z českých dějin. Ta poetika je podobná. Např. scéna ve starších Obrázcích, kdy španělský král Filip II. praví svému malému synovci, budoucímu císaři Rudolfovi II.:: “Nad mou říší slunce nezapadá, Rudlo.” Opráski jsou řekněme Obrázky pro dospělé. Opráski jsou pro mě ve vztahu k českým dějinám podobným fenoménem, jako je Gilliamův Život Briana pro novozákonní příběh.  

Myslíte, že mají potenciál vzbudit zájem o české dějiny?

Marta Vaculínová: Zájem o české dějiny určitě pomáhají vzbudit. Sama jsem si některé věci z novějších dějin musela dohledávat, abych pochopila pointu. Ale zajímavé a veselé jsou i glosy ze současnosti, z poslední doby třeba olympiáda.

Richard Šípek: Zájem o české dějiny tento komiks nejen může vzbudit, ale také budí. Podívejte se jen na diskuze pod jejich facebookovým vydáním, do kterých se zapojuje i jejich autor “jaz” a tu a tam koriguje některé návrhy a nápady svých “fanošuků”. Kdy naposledy vyvolala jakákoliv interpretace českých či světových dějin v naší zemi větší ohlas. 

Jak se vám líbí jazyk Oprásků?

Marta Vaculínová: Jazyk Oprásků, to je jedna z věcí, které mě vždycky dokážou rozesmát. To, jak si autor dovede hrát s češtinou, je neobyčejně osvěžující, zvláště tam, kde komolení a přesmyčky nejsou samoúčelné. Třeba ono už skoro legendární "fašounek - fanošuk". Někdy z toho až mrazí - třeba "20. zloletí". Opráski nešetří českou historii ani současnost ale ani nic jiného, vezměme si "uKrajnice a Blejorusi"...A ta nádhera opakovaných lehce pozměněných situací a zkratkovitého vyjadřování - co všechno cítíme v Huzově tázavém "Zmikunde", když dotyčný odejde pro dříví?

Richard Šípek: Specifický styl pravopisu a vůbec zacházení s češtinou mi je svou hravostí blízký a beru ho jako milý bonus k pointám obrázků. Je pravda, že řada komentujících pro tuto hravost autora kritizuje, viní ho z neúcty k českému jazyku a českému pravopisu a občas v týchž komentářích naleznete také pěkné chybičky. Je to zkrátka ta naše dobře známá národní posedlost nesledovat obsah textu, ale pravopis. A radost zadostiučinění z každé nalezené chyby. Podobné přesmyčky a verbální dvojsmysly naleznete např. v anlgické literatuře celkem běžně. Vezměme jen viktoriánského autora Lewise Carolla a jeho Žvahlava v Alence za zrcadlem a jeho “portmoneau words”.   Milá je i grafická zkratka Oprásků, která je zdánlivě jednoduchá a neumělá, ale vždy výstižná. Zkrátka konkrétní historickou postavu poznáte. 

Přinášejí podle Vás Opráski něco nového?

Marta Vaculínová: Jestli Opráski přinášejí něco nového? Asi ne. Je to, jako bychom se ptali, jestli nám něco nového přinesl dobrý vtip. Leda snad to vynikající spojení situační a jazykové komiky, nové sice není, ale velmi málokdy tak dokonalé. Nechci mluvit za autora, ale mám pocit, že Opráski přece nepíše proto, aby "národ poučil". Všichni jejich kritici od nich vlastně chtějí něco, na co Opráski ani neaspirují. A ty výtky, že jejich jazyk a obsah jsou urážkou české řeči a národa? Svébytnému jazyku trochu toho komolení neuškodí. A urážlivý obsah? To je, jako bychom prohlašovali, že židovské anekdoty jsou antisemitské, protože ukazují Židy v nelichotivém světle.

Richard Šípek: Ano, přinášejí. Dívají se na dějiny z jiného úhlu, s nadsázkou a ukazují, jak by mohly některé historické příběhy vypadat, kdyby se odehrály dnes. 

KAM DÁL?

On-line rozhovor: Opráski sčeskí historje 20. století

Jsou Opráski dada? Rozhodně ne, říká lingvistka

Jak se vám líbí Opráski v Národním muzeu?

(dan)

Diskuse