V čem na dovolenou? Inspirujte se u T. G. Masaryka

30.07.2014 | Srpen je za dveřmi. V této době vyrážel obvykle na dovolenou i československý prezident T. G. Masaryk. Mimořádně si oblíbil zámek ve slovenských Topoľčiankách a jezdil sem pravidelně každé léto od roku 1923 do roku 1935. Trávil zde většinou dva nebo i více měsíců. Na zámku přijímal státní a soukromé návštěvy, vznikly zde známé Hovory s TGM. I z těchto důvodů musel první československý prezident i na dovolené dodržovat určitý dress code.

T. G. Masaryk při rozhovoru s Karlem Čapkem, 1. polovina 30. let 20. století

Osobnost prvního československého prezidenta je výjimečná v mnoha ohledech a jeho životní styl, oděv i vztah k prezentaci vlastní osoby odpovídá celkové kompozici jeho prezidentského mandátu. Byl jedinečný a odlišoval se od většiny.

Prostředkem k vyjádření této výjimečnosti byl Masarykovi i jeho typický sportovně laděný vycházkový „stejnokroj“.

Ten se stal symbolem jeho zobrazení v dobových filmových záznamech, na fotografiích, ale i portrétech. Tento oblek s prvky stejnokroje známe ve variantě tmavé a smetanové. Ta světlejší patří k nejcennějším sbírkovým předmětům sbírky moderního textilu Národního muzea. Masaryk oblek nosil nejen ve volném čase, ale i při setkáních s méně oficiálními hosty a volil ho i pro své prázdninové pobyty v Topoľčiankách nebo časté cesty. Při vojenských přehlídkách a manévrech se jistě jednalo o oděv více než praktický. Tmavší varianta tohoto „stejnokroje“ byla Tomáši Masarykovi obléknuta i na cestu poslední.

T. G. Masaryk s Edvardem Benešem a generálem Viktorem Hoppem při procházce parkem v Topoľčiankách, srpen 1923

Oblek se sestával ze saka, kalhot a čepice.

Vycházkový oblek inspirovaný vojenským stejnokrojem prezidenta T. G. MasarykaStřih saka se lehce podobá francouzské důstojnické blůze, která se zase inspirovala tzv. Norfolkem, tj. původně loveckým sportovním sakem s typickým sedlem, nakládanými kapsami a přepásáním. Sako Masaryk doplňoval košilí s tuhým límcem s přehnutými růžky, rajtkami a holínkami. Rajtky byly v té době oblíbenými sportovními kalhotami a stejně jako pumpky se nosily například při jízdě na koni. Tu měl Masaryk za oblíbený sport, kterým se udržoval v dobré fyzické kondici. Nejintenzivněji je vojenská inspirace patrná na čepici, která vycházela z tzv. „furážky“, používané československými legionáři v Rusku. Masaryk ji nosil na jejich paměť zdobenou bikolorou. Inspirace Masarykova oblíbeného oděvu vojenským stejnokrojem zřejmě souvisela s jeho úctou k legionářům, ale i sportovním a značně asketickým osobním životem prezidenta. Čepici okopírovala řada módních závodů, takže si stejnou pokrývku hlavy mohli zakoupit nejširší vrstvy obyvatelstva. Říkalo se jí „masaryčka“ a například za 2. světové války se stala symbolem přiznání se k českému národu při zakázaných oslavách 28. října.

Jistá konzervativnost a tradičnost, ale i snaha o dokonalost, je patrná i v Masarykových dalších oděvech.

Vycházkový oblek inspirovaný vojenským stejnokrojem prezidenta T. G. MasarykaVedle zmíněného stejnokrojem inspirovaného obleku nosil nejčastěji jednořadé obleky s vestou ve všech barvách od bílé po černou; žaket, vždy doplněný bílou košilí se stojáčkem a plastronem; a pro nejslavnostnější okamžiky samozřejmě frak. Masaryk znal stejně jako většina tehdejších gentlemanů doporučení oděvní etikety a striktně je dodržoval. Na svůj zevnějšek dbal a potrpěl si stejně jako jeho dcera, která si nechávala šít v nejprestižnějších módních salónech, na kvalitu. Cizinky například okouzloval v béžovém obleku z čínského hedvábí. Mezi nejoblíbenější firmy patřil Buschek & Suda. Tuto značku ostatně nesou kravata a motýlek, uchované rovněž v Národním muzeu. Sociolog Vít Horák o Masarykovi napsal, že „prezident Tomáš G. Masaryk obleky nosit uměl“, ale přiznejme si, že to byla vlastnost většiny prvorepublikových politiků. Masaryk byl dokonalým vzorem praktické mužské elegance, který později nahradili muži o více jak generaci mladší jako Edvard Beneš nebo Štefan Osuský.

 

Karel Čapek považoval za výhodu pro stát, když v jeho čele stojí přitažlivý charismatický muž. A opravdu, Masaryk i ve vysokém věku dokázal ženám imponovat vzhledem a chováním. Ostatně podle pamětníků byl na svou osobu a vzezření hrdý. Historik první republiky Antonín Klimek zmínil ve svém Boji o Hrad, že při ženském kongresu na Hradě prý působil na cizinky až hypnoticky.

 


Autorkou článku je Miroslava Burianová z Archivu Národního muzea.

 

KAM DÁL?

 

Vynášeni do nebes, vláčeni blátem: T. G. Masaryk

Vynášeni do nebes, vláčeni blátem: Edvard Beneš

Vzácné pergamenové listiny připomenou volbu prezidenta

 

 

 

(dan)