Unikátní expozice přibližuje práci nejen staroegyptských mistrů

13.04.2012 | Expozice Umění Starého světa, kterou připravila Národní galerie v Praze spolu s Národním muzeem, je jen stěží vyčerpatelnou studnicí krásných a unikátních předmětů. Některé z nich si můžete prohlédnou v naší obrazové reportáži.

Podsbírka klasické archeologie, jejíž jádro je prezentováno v rámci expozice v paláci Kinských na Staroměstském náměsti v Praze, vznikala postupně od 19. století jako součást obecné archeologické sbírky.

Jednalo se pouze o drobné dary, které si lidé přiváželi ze svých cest po Středomoří, nikoli o systematické budování samostatné sbírky, neboť antické památky nezapadaly do národně koncipovaného muzejního programu Františka Palackého.

Ve 20. letech 20. století vznikl za Josefa Schránila, vedoucího tehdejšího prehistorického oddělení, samostatný inventář sbírkových předmětů z doby antického starověku. Základ tvořily dary a suvenýry přivezené z cest, převažovala mezi nimi zejména keramika. Inventář měl tehdy přes 700 položek. Jeho založením započalo systematické budování antické sbírky, v níž se již na počátku nacházely vedle běžných ukázek i velmi kvalitní kusy, jako například skleněná lahvička s rytým pohledem na římské lázeňské město Puteoli ze 3. století.

V době před druhou světovou válkou se antická kolekce rozrostla o řadu příkladů řeckého, etruského a římského uměleckého řemesla, opět většinou zakoupených od soukromníků. Výrazný příliv akvizic byl zaznamenán po druhé světové válce. Sbírka však tehdy ještě nebyla spravována samostatným kurátorem. K tomu došlo až od r. 1969. Od té doby se množily přírůstky, a to nejen pokud jde o drobné umění, ale i o mramorovou plastiku.

Úvod tvoří menší soubor keramiky doby bronzové ze Středomoří, kde převažují zejména keramické nádoby z Kypru, v menším počtu jsou zastoupeny. mykénské výrobky. Řeckou starověkou kolekci uvádějí vázy z geometrického období (9.- 8.stol. př. Kr.), v převaze attické. Sbírka řecké keramiky pak pokračuje produkcí Korintu ze 7.- 6. století př. Kr., na ni navazují attické černofigurové a červenofigurové vázy, zhotovené hlavně v athénských ateliérech. Pozoruhodný je například černofigurový kyathos, čerpák na víno, který signoval hrnčíř Nikosthenés. Velký soubor tvoří červenofigurové řecké vázy z jižní Itálie (z konce 5. a ze 4. století př. Kr.).

Helénistická keramika je představena nevelkým souborem nádob (lagyny, megarské číše, kanthary). V části malovaných etruských váz je několik zajímavých exemplářů, mezi nimiž vyniká velká etrusko-korintská amfora. Římská keramika je zastoupena jemným stolním zbožím, hrubšími užitkovými nádobami a transportními amforami. Oddíl terakot, drobné plastiky z pálené hlíny, pochází převážně z nálezů v egejském prostoru Řecka a v Jižní Itálii z archaického až helénistického období (7.- 1. stol. př. Kr.).

Před druhou světovou válkou a krátce po ní byly pro muzeum získány poměrně cenné sbírkové předměty nejen přímo od soukromých sběratelů, ale i na starožitnickém trhu.

Byl to zejména antikvář Mehdi ben Zapletal, který udržoval kontakty s obchodníky v celém Středomoří a své zboží nabízel různým evropským muzeím. Jeho nabídky zpravidla převyšovaly finanční možnosti Národního muzea, ale přesto se podařilo několik zajímavých akvizic uskutečnit (například řecký stříbrný ryton, několik helénistických šperků, terakot typu Tanagra, krásný portrét mladé Římanky a další).

Reakcí na dvě velké antické výstavy, uspořádané ve 2. čtvrtině 20. století v Praze, byly další nabídky antických památek ze soukromých českých sbírek. Byly zakoupeny především drobné ukázky uměleckého řemesla jako terakoty, zdobená i nezdobená keramika, vzácněji se pak objevují bronzy, sklo, glyptika a další.

Z mramorové plastiky zaslouží zejména pozornost torzo mladého muže (patrně Potha) ze 2. století, římská kopie podle řeckého originálu,jehož autorem byl řecký sochař Skopás ze 4. stol. př. Kr., dále torzo Afrodíty a hlava boha Mithry z římské doby.

(adr)

Diskuse