26.07.2012 | Českoslovenští olympionici odjíždí! Čím je Londýn překvapil? A co přinesl zlomový „osmačtyřicátý“ našemu sportu? Vypátrali jsme pro vás v archivních materiálech Národního muzea. Příště se díky našemu seriálu budete moci zúčastnit zahajovacího ceremoniálu her z roku 1948.
Rok 1948 se nenesl pouze ve znamení společenských a politických zvratů, ale přinesl i výrazné sportovní úspěchy.
Československá výprava si jela na druhou londýnskou olympiádu pro šest zlatých, dvě stříbrné a tři bronzové medaile.
„Chance naší malé výpravy? Dobré,“ mohli jste se dočíst v tehdejším tisku. Největší naděje byly oprávněně spojovány se jménem Emil Zátopek.
„Jestli získá zlatou medaili Zátopek, musím vyhrát i já!“ předsevzal si boxer Július Torma a jeho splněný cíl pak plnil stránky novin.
Zlatým písmem se zapsala také naše kanoistika a na nejednu medaili jsme dosáhli i v gymnastice.
Atmosféra při odjezdu našich reprezentantů na vás dýchne při četbě dobového tisku z Archivu tělesné výchovy a sportu Oddělení novodobých českých dějin Historického muzea Národního muzea. Nalezneme tu i barvitý popis jejich prvních dojmů z Londýna:
Týdeník Ruch v tělesné výchově č. 32, ročník III, 6. srpna 1948: TAM ZAČÍNÁ Londýn HALO, TADY LONDÝN – U TELEFONU OTA MAŠEK
„Odjezd! To je vždy smíšenina nervosity, slavnostního pocitu odjíždějících s porcí sentimentality, těch kteří zůstanou na letišti s mávajícími šátky. Odjezdy jsou generální zkouškou všech kapes (Mám s sebou tuhle? Nezapomněl jsem tohle?) a kufrů (Prosím tě, pojď si mně na to kleknout, abych to mohl zavřít“). Odjezdy jsou velikou příležitostí pro ty, kteří si rádi zařeční. S rukou na srdci a s očima u nebe!
První část výpravy československých sportovců na XIV. Olympijské hry v Londýně odstartovala v pondělí 25.7. 1948 z ruzyňského letiště třemi Dakotami našich aerolinií.
Málem zmeškal letadlo zápasník Tuhý, který tuze tvrdě spal.
Umíte si představit, jakou porci kázání mu nachystal technický vedoucí výpravy lehkých atletů, energický Franta Čapek. Zaspali načisto slavnostní řečníky. Patří jim vřelý dík všech, kteří odlétali.
Rozvážejí nás do jednotlivých táborů. Atleti i zápasníci, basketbalisté, chlapci a štáb funkcionářů odjíždějí do West Draytonu, ženy do Northwoodu, vojáci do Aldershortu a veslaři do Henley.
Objíždíme tábory. Ale víc podobnou pošetilost neuděláme. S hrůzou totiž zjišťujeme nesmírné vzdálenosti, které je mezi sebou dělí. Je to sice všechno v Londýně, ale to je totéž, jako bychom chtěli za den objet celé Čechy. Všechen čas bychom strávili v podzemních drahách.
… normální anglické drožky, které tu budou v nezměněné podobě jezdit snad ještě dalších sto let a které tu jsou tak nezbytné, jako deštník k lokti Angličana, i když praží nemilosrdné slunce. Tak se s těmi drožkami objevit na Václavském náměstí! Rozhodně byste mysleli, že se to převáží výstava „Historický vývoj automobilů“. Ale tyhle káry vás dovezou kamkoliv za pár korun a jezdí tak spolehlivě, že se jim brzy přestanete posmívat.
__________________________________________________________________________________
(koc)
Archeologie Historie Hudba Lidová kultura Mimoevropské kultury Osobnosti Přírodní vědy Rekonstrukce Restaurování Rukopisy a tisky Umění Vánoce Výstavy
Muzeum 3000, zpravodajský portál Národního muzea, odhaluje jedinečná tajemství. Více se dozvíte zde!
