První zákon československého státu – papír plný škrtů

28.10.2015 | O nenápadném zažloutlém papíru formátu A5 uloženém v Archivu Národního muzea, který se stal v roce 1918 konceptem prvního zákona právě vzniklého Československa, někteří z nás ve škole slýchali, že ho Alois Rašín napsal v noci z 27. na 28. října 1918 v pohostinském zařízení a obyčejnou tužkou, protože vlastně vznikl nečekaně. Alois Rašín, veřejnosti známý spíše jako ministr financí, jej opravdu napsal obyčejnou tužkou na útržek papíru, ale nebylo to v hospodě a hlavně ne bez příprav.

Pod slavným oficiálním Provoláním Národního výboru z 28. října 1918, začínajícím: „Lide československý! Tvůj odvěký sen se stal skutkem. Stát československý vstoupil dnešního dne v řadu samostatných, svobodných, kulturních států světa“, je vedle Františka Soukupa, Antonína Švehly, Jiřího Stříbrného a Vavro Šrobára podepsán i Alois Rašín. Právě on byl autorem tohoto významného dokumentu, stejně jako Prvního československého zákona.

Zákony nového státu se promýšlely již od jara 1918. Rašín vzpomínal, že jednání Národního výboru připomínalo spíše politikaření, takže připravený politický a hospodářský zákon raději projednali v Maffii (Maffie byl hlavní orgán českého domácího odboje během první světové války). Návrh tzv. základního zákona nového státu připravoval Rašín spolu s Přemyslem Šámalem a Ferdinandem Pantůčkem na schůzkách v bytě starosty Sokola Josefa Scheinera na Václavském náměstí během srpna a září. Na přípravě hospodářského zákona zase pracovali Jaroslav Preiss a Vilém Pospíšil.

Dne 27. října 1918 v osm hodin večer zazvonil v bytě Aloise Rašína telefon. Z Vídně telefonoval zástupce Národního výboru ve Vídni Vlastimil Tusar a sdělil Rašínovi a jeho ženě Karle, že ho s vědomím císaře navštívil plukovník generální štábu Ronge a padla slova o kapitulaci. Vzrušení nedovolilo manželům Rašínovým spát. „Seděli jsme se ženou až do rána, přehlížel jsem všecky plány, které jsme dělali, aby se nezapomnělo na nic. Noc rychle utekla.“ vzpomínal Alois Rašín ve svých Pamětech. Josef Scheiner v noci zmobilizoval sokolské hlídky, aby očekávaný převrat proběhl bez výtržností. Rašín zatím načrtl návrh Prvního zákona na papír.

Zákony nového státu se promýšlely již od jara 1918

Ještě v brzkém ránu kolem šesté hodiny se šel projít přes Městské sady k Národnímu muzeu. Tušil, že ho čeká výjimečný den. Bylo ráno 28. října 1918. Když ve čtvrt na deset dopoledne znovu zazvonil telefon z Vídně s mylnou informací, že Rakousko-Uhersko kapitulovalo, byli všichni připraveni. Na budově, kde na Václavském náměstí sídlila redakce deníku Národní politika, byl vylepen text Andrássyho nóty. Rakousko-uherská monarchie přijala požadavek amerického prezidenta Woodrowa Wilsona na národní státy. Lidé si to vyložili jako kapitulaci. Ale v centru Prahy nikdo z politiků nebyl. Vůdci odboje v čele s Karlem Kramářem jednali v Ženevě s představiteli zahraničního odboje. V Praze byli přítomní předáci Alois Rašín, Antonín Švehla, František Soukup a Jiří Stříbrný, kterým se později dostalo československou historiografií označení „muži 28. října“. Ti, se snažili v klidu převzít moc od policejního ředitelství a místodržitele. Na Václavské náměstí dorazili až kolem poledne.

Rašín na to vzpomínal: „Když jsme přijeli s Malé Strany na Václavské náměstí, byla celá Praha vzhůru, všude vlály prapory, policejní strážníci měli již své čapky ozdobeny slovanskou trikolorou, vojáci si strhovali růžičky s čepic a ozdobovali je barvami českými nebo slovanskými. Všichni jásali, zpívali…“ U pomníku svatého Václava asi před hodinou poslanec Isidor Zahradník vyhlásil svým silně ráčkujícím hlasem československý stát poněkud patetickými slovy: „Navždy lámeme pouta, v nichž nás týrali věrolomní, cizáčtí a nemravní Habsburkové. Jsme svobodní. Zde u stupňů pomníku českého knížete svatého Václava přísaháme, že chceme této svobody se státi hodnými, že ji chceme hájiti i svými životy.“

Právníky Václavem Boučkem, Alfrédem Meissnerem a Lvem Winterem upravená podoba Rašínova Prvního zákona byla čtena na veřejnosti a v divadlech, ale hlavně ji zveřejnil tisk a narychlo vytištěné letáky. To již byl První zákon jednomyslně přijat na večerní plenární schůzí Národního výboru.

Zákon o zřízení samostatného Státu československého, dnes jednoduše nazývaný recepční norma nebo též První zákon, byl později publikován ve Sbírce zákonů a nařízení pod číslem 11/1918. A co vlastně tužkou psaný papír obsahuje? Všehovšudy pět článků. Československý stát na jejich základě vstoupil v platnost. Ve skutečnosti však dokument nemluvil o vzniku republiky, ale jen oznamoval vznik samostatného státu. O jeho formě mělo být teprve rozhodnuto, ačkoli bylo pravděpodobné, že to bude republika.

Nejdůležitějším bodem Prvního zákona byl druhý článek, tzv. recepční. Říkal, že „Veškeré dosavadní zemské a říšské zákony a nařízení zůstávají prozatím v platnosti.“ Jeho podstata tkvěla v uchování právní kontinuity s rakousko-uherskou monarchií, čímž mělo být zamezeno porevolučnímu chaosu.

Rukopis prvního zákona byl zakoupen v roce 1971 z antikvariátu v Karlově ulici

První zákon Československa je uložen v osobní pozůstalosti Aloise Rašína v Archivu Národního muzea pod inv. č. 814. Vzhledem ke svému významu je zapsán jako archivní kulturní památka číslo 62. Byl zakoupen v roce 1971 z antikvariátu v Karlově ulici společně s pergamenovou listinou, udělující šlechtictví, z roku 1733. Bohužel cena za nákup byla stanovena celkově, na 10.750 Kč, tj. jaká byla cena samotného Prvního zákona, tedy není známo. Ostatní písemnosti Aloise Rašína věnovala o rok později do archivu vdova po Rašínově synu Ladislavovi Marie Rašínová. Zda byl jejich součástí původně i První zákon, či jej uschoval pro další generace František Soukup, jak to sám připsal na přední stranu dokumentu, je již dnes zřejmě nerozluštitelným tajemstvím.

V roce 2008 byl První zákon odborně restaurován v Národním archivu.

Autorkou článku je Miroslava Burianová z Archivu Národního muzea. Poděkování za pomoc s přípravou článku patří Adamu Jaškovi a Marcele Halabrínové z Knihovny Národního muzea.

Literatura:

ŠETŘILOVÁ, Jana: Alois Rašín. Dramatický život českého politika. Praha: Argo 1997.
HORÁK, Ondřej: Empirický zákonodárce. Historie prvního československého zákona z roku 1918. In: ĎaS r. XXX, 2008, č. 10, s. 21-23.
KLIMEK, Antonín: Vítejte v První republice. Praha: Havran, s. r. o. 2003.
Paměti Dr. Aloise Rašína. Z otcových zápisků sestavil Dr. Ladislav Rašín. Praha: Bonus 1994.

Kam dál?

Můj drahý kocourku!

Pamatujete na Den znárodnění? Proměny 28. října

(EK)

Diskuse