Představení nových expozic I.díl

20.05.2016 | Budova Národního muzea na Václavském náměstí v Praze se zježila lešením. Její rekonstrukce má být dokončena v roce 2018. Stavebníci i restaurátoři vrátí stavbě původní lesk. Neorenesanční budova, ve které muzeum sídlí, však zdaleka není všechno, co jej muzeem dělá. Před zahájením rekonstrukce z něj byly vystěhovány miliony sbírkových předmětů a nakonec demontovány i expozice. Autorské týmy Národního muzea nyní pracují na přípravě expozic nových. Pro ty, kteří jsou již nyní zvědaví, jak budou nové expozice vypadat, jsme připravili seriál článků. První je věnován expozici tvořené několika přírodovědeckými výstavními celky shrnovanými pod názvem Příroda kolem nás.

Příroda kolem nás

Svět nerostů

Když se roku 1891 tehdy zbrusu nová budova muzea otevírala, expozice zdaleka ještě hotové nebyly. První návštěvníci však mohli již zavítat do sálu s minerály instalovanými v důmyslně konstruovaných, černě lakovaných vitrínách s mosazným kováním. Mineralogická expozice se jako jediná dochovala bez větších změn až do rekonstrukce a to včetně nejmenších detailů jako jsou podložky se zlacenými jmény minerálů a lokalit nebo jemné skleněné pohárky na drobné krystalky a zrnka nerostů. V současnosti probíhají opravy historických skříní s cílem vrátit je na jejich původní místo. Znovu v nich návštěvník najde v celku Svět nerostů minerály z Čech i celého světa. Expozice, vylepšená v podstatě jen moderním osvětlením, bude sloužit také jako autentická ukázka muzea 19. století. Obdobně bude pravděpodobně představena i sbírka téměř 400 meteoritů spolu s impaktovými skly a tektity, mezi kterými nebudou chybět české vltavíny. Nově autorský tým plánuje návštěvníky v expozicích seznamovat se zvláštními fyzikálními vlastnostmi některých nerostů, jako je fluorescence, jev, kdy dopadající ultrafialové záření vyvolává uvolnění různě zbarveného záření, závislého na druhu nerostu. Další z prezentovaných vlastností minerálů bude jejich přirozená radioaktivita.

Prezentaci v historickém stylu 19. století přírodovědecký autorský tým pro další celky již nepředpokládá a dává jim nový obsah. Tyto expozice se od starých budou podstatně lišit i způsobem prezentace. Jedno jim ovšem zůstane a to je důraz na setkání s originálním výstavním předmětem, který je tím, co muzeum v dnešní době dělá zcela výjimečným. Bližší kontakt s přírodninami umožní návštěvníkům přístupné mikroskopy i volně vystavené přírodniny určené k vnímání hmatem. Pojetí většiny expozic Přírody kolem nás bude mít za úkol pomoci návštěvníkovi soustředit se na detail, zpomalit v hektickém tempu dneška. I proto budou multimédia mít spíše doplňkovou úlohu, budou pomáhat pochopit význam vystavených exponátů: umožní dostat se pod povrch věcí, místo aby od nich odváděla pozornost. V rámci tvorby multimediálního programu připravují naši odborníci ve spolupráci s kolegy z dalších institucí originální digitální animace přibližující život pravěkých moří. Ochutnávku najdete i ve videu pod tímto článkem. S podobnými originálními videorekonstrukcemi se setkáte ve výstavním celku, který se jmenuje:

Česká okna do pravěku

Území České Republiky je na svou velikost neobyčejně geologicky pestré. Jeho stavba představuje výsledek geologických pochodů střídajících se v průběhu mnoha set milionů let, v hlubinách kilometry pod povrchem země i na jejím povrchu. Díky řadě šťastných náhod se na našem území dochovalo mnoho dokladů vývoje života od středního kambria až po minulost z geologického hlediska nedávnou.

Celek Česká okna do pravěku představí návštěvníkům proměny života na pozadí geologických událostí. Setkáte se zde s obyvateli prvohorních moří, jako jsou tak populární trilobiti, s „krytolebci“ i plavuněmi karbonských močálů, křídovým mořem s mořskými ještěry i amonity, třetihorními močály a lesy obývanými podivuhodnými savci, s přírodou ovlivňovanou růstem a ústupem ledovců ve čtvrtohorách. To vše na pozadí často velmi dynamického geologického vývoje. Vznik hornin a minerálů bude zasazen do obdobného kontextu jako záznam proměn živého světa. V expozicích návštěvníci naleznou řadu světových unikátů, výsledků výzkumu na výjimečných lokalitách, které získaly jméno české paleontologii po celém světě. Stejně tak zde budou zastoupeny unikátní nálezy významné především v místním měřítku, jako jsou české pozůstatky dinosaura nebo největšího z našeho území známého druhohorního žraloka. Své místo zde budou mít i světoznámé osobnosti české paleontologie – Kašpar Maria Šternberk, Joachim Barrande nebo Antonín Frič – s muzeem těsně spojené.

Česká příroda – křižovatka uprostřed Evropy

Na konci expozice věnované minulosti naší přírody a krajiny bude zařazen celek „Česká příroda – křižovatka uprostřed Evropy“, zaměřený na dnešní přírodu ČR nacházející se na rozhraní čtyř biogeografických oblastí. Její podoba je výsledkem dávných i nedávných dějů, jako jsou klimatické změny, utváření geologického podkladu nebo invaze druhů. V expozici budou demonstrována vybraná prostředí české přírody a jejich společenstva v biogeografickém i historickém kontextu. Pochopení bude usnadňovat digitální mapa ČR zaměřená na problematiku migrací i proměn přírody na našem území.

Houby sbírá mnoho národů, jen málokterý se ovšem tomuto sběračství oddává s takovou vášní jako Češi. Naše tradice se ovšem neomezuje jen na nošení hub do kuchyně, slavnou historii i současnost má naše mykologie – věda o houbách. Někde mezi jedlíky a vědci se nachází podstatná část české veřejnosti a je jen málo těch, kteří by k houbám vztah neměli. Proto se přírodovědecký autorský tým rozhodl připravit samostatnou část expozice, Svět hub a lišejníků, věnovanou nejen houbám a lišejníkům, ale také houbařství, využití hub v léčitelství a farmakologii, i mykologii samotné jako vědě.

Nemoci, úrazy i válečná zranění člověka a jejich léčení budou tématem samostatného celku, ve kterém se návštěvníci budou moci seznámit s projevy chorob a hojení, s původci onemocnění a s vývojem léčení člověka od nejstarších doložených počátků až po rozkvět moderní medicíny. Stejně jako ostatní části Přírody kolem nás (s výjimkou historické expozice minerálů) bude i tato expozice postavena na originálních exponátech pocházejících v drtivé většině z území ČR. Dokladem léčebných zásahů dávno před nástupem moderní chirurgie budou například pozůstatky z velkomoravského hrobu, kostra nešťastníka, který v podmínkách raného středověku podstoupil amputaci nohy. Na kostře muže jsou patrny i zhojené zlomeniny obou loketních kostí.

Na projektech nových expozic autorské týmy v současnosti intenzivně pracují. Autoři promýšlejí a připravují nejen detaily jednotlivých témat, ale hledají také nové možnosti propojení jednotlivých expozičních částí tak, aby byli připraveni na další fázi prací následující po uzavření soutěže na výběr architekta.

Top předmět expozice

V každém díle tohoto seriálu představíme nejen expozici jako celek, ale také jeden z nejzajímavějších předmětů, které v ní budou vystaveny. V tomto díle přinášíme video o vzácném trilobitovi, ke kterému se váže zajímavý příběh. Sběratel v 19. století jej totiž objevil na skříni, aniž by bylo známo, jak se na ni dostal. Odkud tento trilobit pochází, se podařilo zjistit až díky výzkumům v posledních letech.

Kam dál?

Deinstalace soch z Historické budovy Národního muzea

Co obsahovala schrána ukrytá na věži muzea?

Restaurátoři zachraňují Brožíkův lunetový obraz

(EK)

Diskuse