Vzdelanost se precenuje.

Musim se priznat, ze dejepis me nikdy nebral. I kdyz jsem na to "bunky" mel, vnimal jsem tento predmet jako desivou ztratu casu prospikovanou vychovou k socialistickemu citeni a pozdeji vychovou k nacionalismu. Jen za meho zivota se osnovy menily nejmene trikrat.

 Podobny vztah jsem si vypestoval k cestine - jeden rok jsme se museli pod trestem smrti tesit na gymnasium/universitu, po prazdninach to ale bylo uz jedno a klidne jsme mohli vest diskuzi o novych pravidlech pravopisu. Asi Vas uz neprekvapi, ze se na jakekoliv formalni vzdelani (a ze vseho nejvic na ruzne formalni vzdelance) divam velmi, velmi, velmi skepticky.

Ztratil jsem studiem humanitnich predmetu mnoho casu a nebyt pana jaze a jeho Oprasku, nikdy by mi znalosti takto nedobrovolne nabyte k nicemu nebyly. Ani profesne, ani prakticky. Ach ano, postup do vyssiho rocniku, na to uz jsem radeji zapomnel.

Zato ted se muzu smat i komplikovanym opraskovim ftipum, to je dobre a prinosne pro muj zivot.

Zda se, ze prace naseho dejepisare nakonec nebyla uplne marna. Taky se rad smal.