Nové výzkumy Rukopisů královédvorského a zelenohorského v Národním muzeu

15.09.2017 | Letos uplynulo 200 let od nalezení Rukopisu královédvorského. O rok později, v roce 1818, byl nalezen druhý dokument – Rukopis zelenohorský. Na počátku roku 2017 byl zahájen průzkum obou památek. Hlavním cílem však nebylo potvrzení či vyvrácení jejich pravosti, ale zdokumentování a zhodnocení současného stavu obou rukopisů s využitím moderních zobrazovacích a analytických výhradně neinvazivních metod.

Již v minulosti byly Rukopisy zkoumány. Součástí předchozích průzkumů, které byly prováděny již krátce po jejich nálezech, byly chemické zkoušky. Ty se pokoušely identifikovat především psací látku – inkoust a barevné vrstvy iniciál či ozdoby v textu. Důsledkem těchto zkoušek je množství skvrn na Rukopisech, které nejen zhoršují čitelnost textu a ruší estetický dojem, ale některé použité látky mohou ještě dnes degradovat pergamen. Sledování probíhajících změn přispěje k budoucí ochraně památky.

Současný průzkum obou Rukopisů byl zahájen na počátku tohoto roku ve spolupráci s externími odbrníky. Také byly pořízeny skeny rukopisných památek ve vysokém rozlišení, které mají do budoucna sloužit badatelům jako plnohodnotná náhrada za originály. 

Nejprve proběhla fotografická dokumentace v dopadajícím viditelném světle, UV luminiscenci, či při bočním a procházejícím světle.

UV luminiscence například odlišila místa s některými předchozími chemickými zkouškami. Prosvětlení folií viditelným světlem zase zvýraznilo mechanická poškození pergamenu, jako jsou praskliny, otvory po šití či poškození biologickými škůdci. Nechyběla ani infračervená reflektografie, tedy ozáření Rukopisů neviditelným infračerveným světlem pro případné odhalení skrytých vrstev pod písmem a iniciálami. Proběhla také rentgenová fluorescenční analýza, která umožňuje provést nedestruktivní bodové měření prvkového složení zkoumaného předmětu. Tato analýza je vhodná především pro určení anorganických materiálů, např. kovů nebo pigmentů v barevné vrstvě.

Nakonec byly z povrchu pergamenu odebrány vzorky pomocí měkké pryže, opatrným otěrem na vybraných místech, které byly odeslány na analýzu kolagenu, která má za cíl určit druh zvířete, ze kterého byly pergameny vyrobeny.

Výsledky průzkumů budou známy ke konci tohoto roku a odborníci z Národního muzea je plánují představit v odborné publikaci, která by měla vyjít záhy po vyhodnocení všech analýz.

Rukopisy jso k vidění pouze do 2.10. 2017 na právě otevřené výstavě Fenomén Masaryk (výstava je přístupná do 31. 1. 2018). Na tak krátkou dobu jsou vystaveny z důvodů ochrany těchto cenných památek.

Kam dál?

Bedřich Fritta – autor kresby z plakátu výstavy Fenomén Masaryk

Jak se připravovala výstava Fenomén Masaryk?

(EK)

Diskuse