Není sázka jako sázka. Debatujte o hazardních hrách.

14.04.2014 | Sázkové hry provázejí lidstvo od nepaměti. Určité typy sázkových her – např. kostky - provozovali lidé prokazatelně před více než 5000 lety. Na výstavě Peníze se mohou návštěvníci seznámit s historickými kartami, kostkami či losy. V rámci doprovodných debat k výstavě mohou návštěvníci také debatovat s odborníky na téma sázkové hry v současnosti.

Ve čtvrtek 17. dubna 2014 se v Nové budově Národního muzea koná další z cyklu veřejných debat Peníze hýbou světem. Tentokrát se debata bude věnovat tématu sázkových her. Ty lze označit za tradiční způsob zábavy. Jsou však spojovány také s řadou negativních společenských jevů – s finanční kriminalitou či závislostí. Jaká by měla být role sázkových her v současné společnosti? S diváky budou debatovat ředitel divize her a sázek – Sazka a.s. Ivo Tajšl, podnikatel, první český vítěz turnaje European Poker Tour Jan Škampa a národní protidrogový koordinátor, výkonný místopředseda Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, ředitel odboru protidrogové politiky Úřadu vlády ČR Jindřich Vobořil.

Výjimečnými exponáty výstavy Peníze jsou i dva historické výherní automaty z 20. let 20. století, z doby, kdy bylo toto odvětví na našem území teprve v plenkách.

Nejstarší výherní automaty na světě začala vyrábět firma „Sittman and Pitt“ v roce 1891 v newyorkském Brooklynu. Hra byla založena na pravidlech Pokeru. Přístroj vám namíchal 5 karet a vy jste mohli dosáhnout různě oceněných kombinací (Flush, Full house, postupka, trojice, apod.). Výhry se vyplácely ve formě alkoholických nápojů, ale ještě častěji tabákových výrobků. Zhruba ve stejné době vyvinul výherní automat také německý emigrant Charles Fey v San Franciscu.  Jmenoval se Liberty Bell (Zvon svobody) a fungoval na principu tří otočných válců. Tři stejné symboly znamenaly určitou finanční výhru.  Jak název automatu napovídá, nejvyšší výhru přinášela kombinace tří zvonů.

Pravděpodobně nejstarší výherní automat v Evropě vyvinula německá firma Ernsta Georga Lochmanna, která se specializovala na výrobu nejrůznějších hracích skříněk. Stalo se tak roku 1895 v Lipsku. Automat se jmenoval Fortuna a byl založen na principu hry v kostky. V Lipsku sídlil také další významný evropský výrobce automatů firma Jentzsch & Meerz, vyrábějící od roku 1906 populární automat Bajazzo. Název je odvozen od pojmenování tradičního italského klauna a měl u zákazníků asociovat hravost a zábavnost výrobku. Na rozdíl od amerických automatů existuje v případě Bajazza jistá možnost ovlivnit výsledek hry. Hra trochu připomíná mechanickou hru Pinball. Hráč vpouští do herního pole minci a pokouší se pomocí figurky klauna s košíkem minci zachytit. Pokud se mu to povede, klesá mince do dolní části pole. Zde je instalována otočná mechanická hvězdice, která střídavě vydává výhry v různé výši.

Automat Bajazzo se rychle šířil po celé Evropě a v řadě zemí začaly vznikat jeho napodobeniny či specifické národní varianty. Takovým případem je i jeden z historických automatů vystavených na výstavě Peníze, pocházející ze sbírek Muzea Hlavního města Prahy. Kolem roku 1925 ho pod původním názvem vyráběla československá firma ETA. Největší úspěch zaznamenala ovšem varianta Bajazza ve Skandinávii, zejména ve Finsku, kde se pod názvem Payazzo (nebo Pajatso) vyrábí dodnes.

Napodobeniny Bajazza vyráběl také Josef Mach, pravděpodobně první český konstruktér automatů, který s tímto typem podnikání začal krátce po 1. světové válce v severočeských Semilech. Vedle výroby těchto přístrojů zajišťoval také jejich provoz v okolních hospodách. Ve stejném městě ovšem o několik let později zahájil výrobu automatů také Josef Vaněk. Přestože musel nepřetržitě bojovat s neutuchajícím, ale do jisté míry pochopitelným odporem úřadů, podařilo se mu (i díky hypotékám) postavit v Semilech továrnu. Ta nevyráběla pouze výherní automaty, ale také automaty na cukrovinky či prezervativy. Josef Vaněk proslul jako konstruktér slavných Forbesů, automatů, které fungovaly na obdobném principu jako Bajazzo. Mince vypuštěná do herního pole zapadala do otvorů s příslušnými výhrami. Možnost ovlivnit její dráhu byla dána zejména intenzitou jejího vypuštění. Jeden z historických Forbesů – model Mars – můžete vidět i na výstavě Peníze, zapůjčilo ho Muzeum a pojizerská galerie v Semilech.

FOTOGALERIE:

Debatujte v Národním muzeu o sázkových hrách.

Debaty se zúčastní:

Jan Škampa

Jan Škampa začínal jako úspěšný hráč karetní hry Magic: The Gathering. Později se začal věnovat pokeru. Nejprve se účastnil turnajů na internetu, později vstoupil i na živou scénu. V roce 2009 se stal prvním českým vítězem podniku z prestižní série European Poker Tour. Z pražského turnaje si odnesl přibližně 17, 5 milionu korun. Během několika dní si tehdy 23 letý student ekonomie vydělal tolik, co většina lidí za celý život. V současnosti se již Jan Škampa pokerem zabývá mnohem méně. Podniká a pracuje ve společnosti „Nano Energies“ zaměřující se na obchod s elektřinou.

Ivo Tajšl

Ivo Tajšl pracuje již od roku 1984 ve společnosti Sazka. V současnosti působí na pozici ředitele divize her a sázek. Sázka je tradiční českou sázkovou kanceláří, založena byla již roku 1956. Zprvu se zaměřovala pouze na zprostředkovávání sportovních sázek, již roku 1957 však mezi své aktivity zařadila pořádání populární číselné loterie Sportka. Sazka patří mezi klíčové hráče na českém loterijním trhu s podílem asi 95%.

Jindřich Vobořil

Jindřich Vobořil se již od osmdesátých let systematicky věnuje problematice drog. Působil  například jako vrchní ředitel sdružení Podané ruce, zabývající se léčbou a prevencí závislostí. Na státní, evropské i celosvětové úrovni se podílí na vytváření protidrogových strategií.  Je národním protidrogovým koordinátorem, výkonným místopředsedou Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky a ředitelem odboru protidrogové politiky Úřadu vlády ČR. Jako konzultant pracoval pro Evropskou unii, OSN či Open Society Fund. Od roku 2013 pracuje spolu se svými kolegy na studii o sociálně-patologických dopadech sázkových her na společnost v ČR.

Autorem článku o výherních automatech je komisař výstavy Peníze Vojtěch Poláček.

KAM DÁL?

Audiozáznam z debaty: Jak funguje trh s uměním?

Audiozáznam debaty: Moderní finanční kriminalita

Poslechněte si audiozáznam z debaty o ekonomické krizi

(dan)

Diskuse