05.05.2015 | V těchto dnech si připomínáme 70 let od konce druhé světové války. V celém Protektorátu Čechy a Morava nenaplňovaly teplé květnové dny obyvatele radostí z krásného počasí. Většina lidí tušila, že válka se chýlí ke konci a že brzo skončí šestiletá okupace.
Zatímco Morava a Slezsko už byly částečně osvobozeny Rudou armádou, tak v Praze se ještě 1. května ve výlohách objevily plakáty oznamující že „Adolf Hitler padl hrdinskou smrtí při obraně Berlína“. Ale i zde bylo pomalu vidět, že se okupační správa začíná pomalu, ale jistě hroutit, z města například začínali utíkat směrem na západ nacističtí pohlaváři.
V atmosféře blížícího se osvobození a konce války došlo v Praze k povstání. Samotným signálem ke všeobecnému povstání bylo volání o pomoc vysílané z budovy pražského rozhlasu v poledních hodinách 5. května. Povstání trvalo od 5. do 8. května, kdy byla podepsána kapitulace německých vojsk, která se začala rychle stahovat z Prahy, aby nepadla do zajetí blížící se Rudé armády. Ta do Prahy dorazila 9. května, kdy bylo vlastně už po boji. Boje mezi povstalci a německou armádou byly těžké a přinesly mnoho mrtvých a zraněných na obou stranách.
Ještě dnes můžeme v Praze nalézt připomínky těchto bojů, ať už se jedná o zničenou staroměstskou radnici, či o různé památníčky padlým po celém městě.
Dnes už si málokdo z nás dokáže představit, jaké to bylo bojovat na barikádách v květnové Praze. Povstalci, kteří neměli na začátku skoro žádné zbraně a museli je během celého povstání těžce získávat, bojovali proti přesile lépe vyzbrojených příslušníků německé armády. Tito lidé si zaslouží dnes náš obdiv a úctu za to, co tenkrát dokázali. Právě pro připomínku těchto těžkých časů, kdy při bojích jen v Praze padlo přes 2000 obránců a 4000 civilistů, nám dnes slouží muzea. V nich sice dnes můžeme vidět "nehybné" exponáty, ale nesmíme zapomínat, že mají za sebou svoji historii a každý si nese svůj vlastní příběh. Národní muzeum není výjimkou a vlastní sbírku předmětů vztahující se k tomuto období.
V roce 2014, kdy se začalo připomínat 70. leté výročí od začátku osvobození bývalého Československa, získalo Národní muzeum do své správy sbírku Muzea dělnického hnutí. V této obsáhlé sbírce najdeme mimo jiné i velké množství předmětů vztahující se k Pražskému květnovému povstání. Je zde velké množství fotografií, které zachycují jak boje, tak různé osudy lidí v Praze, ale i spousta hmotných předmětů, které ukazují, jak těžká doba to byla.
Ukažme si blíže čtveřici předmětů, při pohledu na něž až mrazí v zádech z osudů lidí, kteří je vlastnili a používali.
Jedná se o pancéřovou pěst též známou jako Panzerfaust. Tuto protitankovou zbraň zavedli ve větším počtu do své výzbroje Němci v roce 1944. Jednalo se o jednoduchou, ale účinnou zbraň. Povstalcům se povedlo na začátku povstání zajistit velký počet těchto Panzerfaustů a dokázali je účinně používat proti svým původním majitelům. Jejich počet byl dokonce tak veliký, že se v některých případech používaly z nedostatku ostatních střelných zbraní nejen proti tankům a obrněným vozidlům ale i proti nepřátelům ukrytým v budovách. A právě ve sbírce Muzeum dělnického hnutí se dodnes dochovala jedna pancéřová pěst, která pochází z Pražského povstání.
Boje s sebou ovšem přinášely také zraněné a mrtvé. Další předmět dokumentuje právě lékařskou pomoc, která improvizovaně za povstání vznikla a snažila se pomoct zachraňovat lidské životy. Jedná se o bývalou německou přilbu, která padla do rukou povstalců a která pak byla používána pro zdravotní službu. Konkrétně sloužila nosičům zraněných, kteří se snažili odnést raněné co nejrychleji k nejbližší lékařské pomoci. Aby byli nosiči snadno rozpoznatelní, je přilba vepředu opatřena velkým červeným křížem.
Během bojů padlo velké množství bojovníků. Ve sbírkách Muzeum dělnického hnutí se nachází předmět, který právě tyto padlé připomíná. Jedná se opět o bývalou německou helmu. Tato nese známky po průstřelu, který usmrtil obránce barikády, který ji měl na hlavě.
Nejunikátnější předmět ze sbírek Národního muzea vztahující se ke konci druhé světové války je pero, kterým byla podepsána kapitulace. Od začátku Pražského povstání docházelo k jednání mezi Českou národní radou a německými silami. Tato jednání vyvrcholila 8. května, kdy si Němci uvědomili, že se jim nepodaří dobýt celou Prahu, aby se tudy mohla stahovat vojska směrem do americké zóny, kde se chtěla vzdát. Téhož dne podepsal německý generál Rudolf Toussaint v 16:00 kapitulaci německý sil. Pero, kterým byl tento dokument podepsán, se dochovalo a je součástí sbírky Muzeum dělnického hnutí. Toto pero světoznámé značky Parker je uloženo ve zdobené krabičce, v které bylo darováno prezidentovi Československé republiky, aby bylo zachováno pro další generace. Podobných předmětů, které by nám mohly vyprávět svůj osud, lze vybrat mnoho. Tato čtveřice předmětů ukazuje důležité stránky Pražského povstání v květnu 1945.
Všechny tyto předměty jsou vystaveny na výstavě Společnost na přelomu. Konec 2. světové války a české země, která je k vidění v Národním památníku na Vítkově do 28. června 2015.
Autorem článku je Ivan Fuksa z Oddělení novodobých českých dějin Národního muzea.
KAM DÁL?
Pražské povstání: Národní muzeum zasáhla letecká puma
(dan)
Archeologie Historie Hudba Lidová kultura Mimoevropské kultury Osobnosti Přírodní vědy Rekonstrukce Restaurování Rukopisy a tisky Umění Vánoce Výstavy
Muzeum 3000, zpravodajský portál Národního muzea, odhaluje jedinečná tajemství. Více se dozvíte zde!
