Nález meteoritu je u nás vzácný

18.02.2013 | Mnoho lidí zaskočila zpráva o roji meteorů, který se objevil nad Ruskem.  Nejen astrologové upírali oči k obloze i vzhledem k následnému průletu velkého asteroidu v „těsné“ blízkosti země. Jak je to s podobnými úkazy na našem území? Zeptali jsme se našich odborníků z Přírodovědeckého muzea Národního muzea.

Na dotazy nám odpovídali Blanka Šreinová a Dalibor Velebil z Mineralogicko-petrologického oddělení Přírodovědeckého muzea.

Co je to vlastně meteor a z čeho je převážně tvořen?

Meteorem nazýváme světelný jev, který nastane při průletu tzv. meteoroidu zemskou atmosférou. Pokud dopadne na Zem, mluvíme o něm jako o meteoritu. Ty jsou nejčastěji tvořeny křemičitany železa, hořčíku, popřípadě i vápníku a sodíku, železné meteority jsou tvořeny železem a niklem.

Meteority jsou mimozemská tělesa, která díky příznivým podmínkám dopadla na zemský povrch. Lidem slouží jako srovnávací materiál k posouzení vývoje Země i celé Sluneční soustavy. Některé meteority jsou vzorkem prahmoty, z níž se Sluneční soustava vyvinula. Jiné jsou zbytkem rozpadlých planetek, jež se nacházely v prostoru mezi Marsem a Jupiterem, další se k nám dostaly z povrchu Marsu, jiné z Měsíce. Velmi nápadné jsou železné meteority - původně jádra rozpadlých planetek, díky nimž víme, že i jádro Země je převážně ze železa a niklu. Většina meteoritů je ale na první pohled podobná pozemským vulkanickým horninám.

Jak rychle meteoroidy padají a na čem závisí to, zda shoří v atmosféře, nebo dopadnou na zem?

Rychlost meteoroidů v atmosféře se obvykle pohybuje mezi 11 až 72 km/s. To, jestli  zcela shoří v atmosféře nebo ne, závisí v první řadě na rychlosti a úhlu, s jakou do atmosféry vstoupí.

Jaký je největší meteorit nalezený v Čechách?

Největší meteorit, který dopadl na území ČR, je metorit Loket, který měl kolem 107 kg. V roce 1812 byl rozřezán. Jeho malá část o hmotnosti 6,6 kg se nalézá i v Národním muzeu.
Největší meteorit ve sbírce Národního muzea se jmenuje Canyon Diablo (USA) o hmotnosti 69,2 kg.

Je nějaký zaznamenaný hromadný pád  meteoritů na českém území? Způsobil nějaké škody?

Na území České republiky došlo k hromadnému pádu meteoritů v roce 1808 u Stonařova jižně od Jihlavy. Odhadem šlo až o 300 meteoritů. Nalezeno bylo údajně jen 66 kusů.  

V tomto případě nebyly žádné škody zaznamenány – v našich sbírkách jsou ale dva meteority, které prorazily střechu, nikoho však naštěstí nezranily.

První z nich - meteorit Broumov  dopadl  14. června 1847 ve dvou kusech  u Hejtmánkovic u Broumova a mezi Broumovem a Křinicemi v cihelně. Prvý pozorovaný kus se zaryl poměrně hluboko do země, druhý prorazil střechu cihlářova domku, rozbil pelest postele, kde spaly děti, a skončil v roztříštěné podlaze. Nalezený kus byl částečně obalen nazlátlou slámou a cihlář si pomyslel, že mu Pánbůh posílá kus zlata, aby mu pomohl z bídy. Brzy se však ukázalo, že jde o železo.

16. září 1969 pak  dopadl na střechu rodinného domku  v obci Suchý Důl severovýchodně od Police nad Metují kamenný meteorit, který se po nárazu rozštěpil na několik kusů. Původní meteorit měl hmotnost 840 gramů, z čehož na úlomky připadlo asi 60 gramů.

Dá se říci, že by byla některá část planety postižena častějším dopadem? 

Žádné území není exponováno dopadům meteoritů častěji, ale jsou místa, kde se meteority s ohledem na terén lépe najdou například oblasti pouště a Antarktida.

Obrací se na odborníky Národního muzea často lidé s nálezy meteoritů?

Lidé se na nás s domnělými nálezy meteoritů obracejí velmi často, zejména po aktuálním pádu meteoritů. Bohužel se ještě nestalo, že by někdo do Národního muzea přinesl skutečný meteorit. Obvykle lidé nosí strusky nebo feromangany, tedy produkty hutnické výroby.

Nález meteoritu je vyjímečný. To dokládá i to, že na území ČR je k dnešnímu dni známo 24 pádů meteoritů.

Jsou takové nalezené meteority nějak cenné? A kam se s jejich nálezem obrátit? 

Pokud jde opravdu o meteorit, nález je velmi cenný. Nejlépe je obrátit se na odborníky v Astronomickém ústavu AV ČR.

Jaké mají meteority vědecké využití a co z nich lze zjistit?

Meteority se zkoumají již více než dvě stě let. Po dlouhou dobu jich bylo známo jen několik stovek. Až díky hojným nálezům na Antarktidě a v pouštích, učiněných během posledních desetiletí, je jich dnes vědcům k dispozici několik desítek tisíc.

Jak už bylo řečeno, převážná většina meteoritů pochází z pásma planetek mezi Marsem a Jupiterem. Ve výrazně menším množství jsou zastoupeny meteority původem z Marsu, Měsíce, známých planetek a z jiných, od Země vzdálenějších, částí sluneční soustavy ať již směrem ke Slunci, nebo směrem opačným. V meteoritech nalezneme údaje z bližších či vzdálenějších částí sluneční soustavy a vzhledem k tomu, že stáří meteoritů odpovídá hodnotě cca 4,6 mld. let, můžeme v nich nalézt informace o podmínkách a způsobu vzniku Země a ostatních planet sluneční soustavy. Studium meteoritů je tedy velmi důležité pro pochopení vzniku a fungování planety Země a celé sluneční soustavy.

meteoroid - meziplanetární těleso sluneční soustavy o velikosti v řádu milimetrů až desítek metrů
planetka - meteoroid o velikosti nad 100 m, u kterého lze určit dráhu pohybu ve sluneční soustavě
meteor - světelný jev, který nastane při průletu meteoroidu zemskou atmosférou; bolid - velmi jasný meteor
meteorit - zbytek většího meteoroidu, který se nespálil v atmosféře a dopadl na Zemi.

Nejběžnějšími meteority jsou chondrity s typickou kuličkovitou strukturou svých základních součástek (cca 84 % z celkového množství meteoritů). Vzácnější jsou meteority, které po svém vzniku prodělaly i výraznou přeměnu - diferenciaci - a to ještě na své mateřské planetce, tj. achondrity (cca 8 %), železa (cca 6 %) a železokameny (cca 2 %)

(per)

Diskuse