Muzeum 3000 | FOTOGALERIE: Za sopkou a velehorami

Zpravodajský portál Národního muzea pro 3. tisíciletí

O nás Archiv online rozhovorů Nejnovější články

FOTOGALERIE: Za sopkou a velehorami

21.04.2015 | Přírodovědci z Národního muzea připravili jedinečný cyklus přírodovědných exkurzí Přírodou velkoměsta. Na vybraných pražských lokalitách se odborníci napříč přírodovědnými obory podělí s účastníky vycházek o své bohaté zkušenosti z terénních výzkumů. Cyklus exkurzí tak představí Prahu nejen jako místo bohaté na historické památky, ale také jako místo s charakteristickými přírodními zajímavostmi.

Během exkurze se účastníci zastavili na sedmi lokalitách v Prokopském údolí (zdroj: www.mapy.cz) V neděli 19. dubna 2015 proběhla druhá exkurze z cyklu Přírodou velkoměsta s podtitulem Za sopkou a velehorami, tentokrát zaměřená na geologii. Exkurze vedla Prokopským údolím z Hlubočep do Nových Butovic. Návštěvníci se dozvěděli zajímavosti z geologické historie území hlavního města, která sahá až do doby před více než 400 miliony let.

Kde v Praze před stovkami milionů let soptila podmořská sopka a kde uvidíme pozůstatky dávných středočeských velehor? Po kom se jmenuje Barrandov? To vše se dozvěděli návštěvníci exkurze od Františka Vacka z Mineralogicko – petrologického oddělení Národního muzea

Na lokalitě Železniční zářez v Praze - Hlubočepích je možné nalézt hojné zbytky kapradin devonského stáří (lokalita 1).

V lomech Na Vysoké se těžily devonské vápence. Ve střední části lomové stěny můžeme vidět sesuv, ke kterému došlo v roce 1939 (lokalita 2).

Hlubočepské jezírko vzniklo zatopením jednoho z mnoha zdejších lomů (lokalita 3).

Ležatá vrása u vstupu k Hlubočepskému jezírku dokládá jeden ze způsobů deformace hornin během variského vrásnění v období svrchního devonu až karbonu (lokalita 3).

Zlom odkrytý v opuštěném lomu poblíž Hlubočepského jezírka je dalším projevem deformace hornin během vrásnění nebo v mladších obdobích (lokalita 4).

Ve spodní části stěny Svatoprokopského lomu je odkryta kalová kupa – útvar podobný korálovému útesu (lokalita 5).

Černé břidlice jsou charakteristickou horninou pro období spodního siluru. Nacházíme v nich hojné zkameněliny graptolitů, zástupců dnes již vymřelé skupiny živočichů (lokalita 6).

V oblasti Nové Vsi u Jinonic se před asi 430 miliony let nacházela podmořská sopka. Láva vytékající na mořské dno utvářela charakteristické polštářové útvary (lokalita 7).