Debatujte v muzeu: Člověk prodejný, člověk na prodej

30.05.2014 | Tělo jako prostředek, který je možno zpeněžit. Jakým směrem se vnímání těla jako "výrobního prostředku" ubírá ve 21. století? Kam může dospět prodejnost člověka?

Ve středu 4. června 2014 od 18.00 se v Nové budově Národního muzea koná další z debat cyklu Peníze hýbou světem, tentokrát na téma Člověk prodejný, člověk na prodej. Debatujte s filosofem Janem Sokolem, biologem a filosofem Stanislavem Komárkem, ekonomem Tomášem Sedláčkem a ředitelem Knihovny Národního muzea Martinem Sekerou.

Člověk prodejný, člověk na prodej

Nakládání s lidským tělem a jeho dovednostmi za účelem získání financí může mít nejrůznější podoby. Některé jsou společensky přijatelnější, jiné méně. U některých nám morální zásady říkají stop, tudy cesta nevede. Naše morálka je ale odvislá od životní situace, ve které se nacházíme. Jistě nikdo nebude pokládat za zločinné chodit do běžného zaměstnání a "prodávat" svoje schopnosti a svůj čas za mzdu. Pokud se však zabýváme činností, která je považována za společensky nepřijatelnou (prostituce, pornografie), nebo se dokonce nachází za hranou zákona (obchod s lidmi, obchod s lidskými orgány), stává se náhle obtížnější určit, kde začínají a končí hranice přípustnosti takového jednání. A to zejména, co se aktérů vystupujících v roli "obětí" (obchodovaná osoba, člověk nabízející své orgány k prodeji) týče. Jak přistupujeme ve 21. století ke skutečnosti, že lidská těla (a jejich části) jsou komoditami, které kolují po celém světě?

Obchod s lidskými orgány

S rozvojem lékařství se stále ve větší míře objevovala potřeba využití lidského těla pro tzv. praktické účely, ať již studijní či léčebné. První obor, ve kterém došlo v tomto směru k nejrychlejšímu rozvoji, byla anatomie. K jejímu rozvoji docházelo už od raného novověku. V této době začaly být v některých zemích provozovány veřejné pitvy. Problémem bylo zejména opatřování vhodného "studijního materiálu", kdy se vedle legálních postupů vyskytovaly i čistě kriminální metody.

V souvislosti s pokroky na poli medicíny se začal i z lidského těla stávat výnosný obchod.

Jednou z nejproblematičtějších oblastí je obchod s lidskými orgány, které směřují od dárců ze zemí tzv. globálního Jihu k dárcům v zemích bohatého Severu. Dle tvrzení Světové zdravotnické organizace (WHO) každý rok proběhne na 10 tisíc nelegálních operací, většinou v zemích, které nejsou domovskými zeměmi ani jednoho z účastníků obchodu. Jedná se o země (JAR, Turecko, Indie...), ve kterých existují zdravotnická zařízení schopná transplantaci provést, a kde jsou podobné zákroky z legislativního hlediska možné (nebo nedostatečně kriminalizované).

Každou hodinu se na černém trhu prodá nejméně jeden orgán. 75 % obchodovaných orgánů tvoří lidské ledviny. Mezi další poptávané části lidského těla patří srdce, játra, plíce, lidská vajíčka, rohovka, krev, kůže a další. Celkové celosvětové zisky z nelegálního obchodu s lidskými orgány se odhadují na 600 miliónů až 1,2 miliardy dolarů ročně. 

Nelegální obchod s lidskými orgány představuje výhodný byznys zejména pro společnosti, které se jím zabývají, nikoliv pro dárce či příjemce. Dárcům je za jejich vlastní ledvinu nabízena cena často jen kolem 5000 dolarů, tedy pod 100 000 korun, zatímco příjemci platí částky řádově vyšší. 

Tato a další téma najdete také na výstavě Peníze v Nové budově Národního muzea. Nebo můžete ve středu 4. června 2014 od 18 hodin debatovat s našimi hosty.

Debaty se zúčastní:

Jan Sokol

je český filosof, překladatel filosofických textů, vysokoškolský pedagog a publicista. Byl poslancem Federálního shromáždění v letech 1990–1992, ministrem školství v Tošovského vládě v roce 1998 a posledním protikandidátem Václava Klause v prezidentských volbách roku 2003. V letech 2000–2007 byl prvním děkanem Fakulty humanitních studií UK. Zabývá se hlavně filosofickou antropologií, dějinami náboženství a antropologií institucí.

Stanislav Komárek

vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK. Roku 1983 emigroval do Rakouska a pracoval ve vídeňském Přírodovědeckém muzeu a Zoologickém ústavu Vídeňské univerzity. Od roku 1990 přednáší na Přírodovědecké fakultě UK. Získal titul profesora filozofie a dějin přírodních věd. Zabývá se zejména dějinami biologie, vztahem přírody a kultury, humánní etologií, biologickou estetikou, dílem Adolfa Portmanna a Carla Gustava Junga. Je autorem sbírek esejů, poezie a několika románů.

Tomáš Sedláček

je český ekonom a vysokoškolský pedagog. Působil jako poradce prezidenta Václava Havla (2001-2003) a jako poradce ministra financí (2004-2005). Přednáší filozofii a ekonomii, dějiny ekonomických teorií a aktuality na Fakultě sociálních věd UK a hostuje na dalších univerzitách. Je stipendistou Yale University. Za svoji hlavní publikaci Ekonomie dobra a zla obdržel Tomáš Sedláček v roce 2012 Deutscher Wirtschaftsbuchpreis 2012.

Martin Sekera

ředitel Knihovny Národního muzea a zástupce generálního ředitele Národního muzea, pedagog Fakulty sociálních věd UK a Metropolitní univerzity, vzděláním historik a bohemista. Specializuje se na kulturní a politické dějiny 19. a 20. století, dějiny médií a novinářství, zajímá ho obecní – "malá politika".

Partnerem akce je Česká televize.

KAM DÁL?

Poslechněte si audiozáznam z debaty o ekonomické krizi

Audiozáznam z debaty: Jak funguje trh s uměním?

Audiozáznam debaty: Moderní finanční kriminalita

Audiozáznam debaty: Úspěšní mladí businessmani v ČR

(dan)

Diskuse