20.09.2013 | Výstava Dětský svět za císaře pána, která je k vidění v Nové budově Národního muzea do 29.září 2013, seznamuje návštěvníky se světem dětí na sklonku Habsburské monarchie. Jak se oblékaly nejmenší děti v této době?
V životě našich předků byl ustálen zvyk pořizovat si k uvedení do nového životního období také nový oděv. Toto pravidlo se dodržovalo i v případě křtu a křestních soupraviček. Křestní oblečení se v rodinách většinou uchovávalo a dědilo nebo bylo dárkem od kmotrů. Za peněžitou nebo naturální odměnu půjčovala jednoduchou křestní soupravu chudým rodinám i porodní babička.
Zdobnost křestních souprav závisela na majetnosti rodiny nebo kmotrů. Šlechtické kruhy se honosily křtěnci v brokátových a damaškových látkách s krajkami a vyšíváním zlatým a stříbrným dracounem. Ostatní sociální vrstvy oblečení pro novorozence podomácku pletly, háčkovaly nebo síťovaly. Oblíbené (zvláště kolem poloviny 19. století) bylo vyšívání čepečků drobnými skleněnými barevnými korálky.
Výbavou každého dítěte ve stáří do jednoho roku byly chovací šatičky. Byly určené pro dítě, které ještě samo nechodilo.Chovací šatečky vedle křestních souprav patří k nejdekorativnějším kouskům oblečení nejmenších dětí. Tzv. chovačky jsou známé z mnoha dobových fotografií – jsou to ty (z našeho pohledu) zvláštně dlouhé šatečky, které často až dvojnásobně přesahovaly délku dítěte. Právě rozměrnost oděvu umožňovala šaty výrazně ozdobit výšivkou, krajkami a stuhami. Chovačky, které najdete přímo ve výstavě, nosila Jiřina Tomášková narozená v listopadu 1909 do rodiny smíchovského ševce.
Košilka patřila k tradičnímu a základnímu oděvu menších dětí obou pohlaví. Košilky se často, zvláště pro kojence, zhotovovaly ze starších obnošených a vyřazených oděvů dospělých, popř. byly děděny po starších sourozencích. Košilky se navlékaly přes hlavu nebo zepředu a zavazovaly se tkaničkou u krku. Náprsenka se zdobívala výšivkou a krajkou. Odrostlejším dětem, které již chodily, se přes košili oblékaly šatečky (i chlapcům), zástěrky a sukničky. Teprve s nástupem do školy se oblečení chlapců a dívek rozlišilo, kdy si chlapci ke košili navlékali krátké kalhoty. Striktnější rozlišování dětských oděvů i těch nejmenších dětí podle pohlaví se objevuje až od začátku 20. století.
V 19. století se boty začaly přizpůsobovat stavbě dětského těla a potřebě přirozeného zdravotně nezávadného pohybu. Z dětských botek zmizel podpatek a při výrobě byla používána měkčí kůže. První dětské botičky, tzv. „capáčky“, byly uchovávány jako rodinná památka. Mnoho sourozenců z chudých rodin si nemohlo dovolit nedědit obuv, byli také vděčni za pravidelné obdarovávání botami ve škole před Vánoci. Zvláště na venkově nebyly děti zvyklé každý den nosit obuv a od jara do podzimu běhaly bosy.
KAM DÁL?
Nový školní rok je tu! A jak to bylo za Monarchie?
Děti a dětství na sklonku habsburské monarchie
Jak se vařilo a jedlo za monarchie VI. díl
(dan)
Archeologie Historie Hudba Lidová kultura Mimoevropské kultury Osobnosti Přírodní vědy Rekonstrukce Restaurování Rukopisy a tisky Umění Vánoce Výstavy
Muzeum 3000, zpravodajský portál Národního muzea, odhaluje jedinečná tajemství. Více se dozvíte zde!
