Citujeme z deníků Emila Holuba. Brzy uplyne 140 let od jeho první cesty do Afriky

15.05.2012 | Za pár dní, 18. května, uplyne už 140 let od chvíle, kdy se na svou první cestu do Afriky vydal Dr. Emil Holub. V Africe tehdy strávil sedm let. Během svého pobytu uskutečnil tři výzkumné cesty do vnitrozemí a dokázal shromáždit přes třicet tisíc etnografických předmětů a přírodnin.

Zatímco z Čech vyjížděl jako neznámý, čerstvě vystudovaný lékař, z Afriky se vracel jako mezinárodně uznávaný cestovatel.

Svůj pobyt v Africe Holub popsal ve svém cestopisu Sedm let v Jižní Africe. Nicméně vlastní cestě do Afriky v něm příliš prostoru nevěnoval. Určité informace z cesty podal prostřednictvím svých cestovních fejetonů, mnohé jsou však obsaženy pouze v Holubově cestovním deníku a korespondenci. Snad není od věci si, s ohledem na nadcházející výročí, tuto cestu alespoň stručně připomenout.

Cestu zahájil na masarykově nádraží

Holub svou cestu do Afriky zahájil v Praze na Státním nádraží (dnešní Masarykovo nádraží) 18. května 1872. Vlakem se dopravil přes Drážďany až do Holandska, kde se v Rotterdamu nalodil na loď, která jej přepravila přes kanál La Manche.

Krátká plavba parníkem se Holubovi velmi líbila. Poprvé viděl moře a poprvé se po něm plavil.

„Krásný, čarovný jest pohled na loď, která tu vystupuje na obzoru. Nejdříve jen šedá skvrna, pak šedý punkt a vždy, vždy více se vyvinuje, až tu v úplné kráse s rozvinutýma plachtami, co dvou neb trojstěžňová loď, se ukáže,“ zaznamenal si do poznámek Holub.

Loď přistála v Harvichu, kde cestovatel přesedl na vlak do Londýna a záhy odtud pokračoval do Southamptonu. Zde měl čas si město krátce prohlédnout a ráno 25. května 1872 se nalodil na parník Briton a vyplul na cestu do Jižní Afriky.

„S Bohem, mí drazí, statisíc pozdravů, loučím se s tebou, Europo, dej, bych se šťastným brzy navrátil k Tobě. S Bohem. Slza roní českému muži a jen jediné Čechy, jen jediná vlast, jen jediné rodiče, jediná milka! Pozdrav ať větřík donese Vám, větřík líbá vaše rty...,“ uvádí další zápis v jeho deníku.

První zastávkou, kde parník kotvil, byl ostrov Madeira. Do jejího hlavního města Funchalu připlul Briton 31. května 1872.

„Domy neúhledné, sotva stříškou, obyčejné bíle neb žlutě natřené, velké vokna, vše tak chudé se zdá. Příroda vůkol jej nevábí. Toť tak u mne, při prvním vzhledu na Madeiru. Ale jak brzo bral jsem můj úsudek zpět; čím více jsem v město a jeho polohu vzhlížel, tím mne půvabnější,“ usoudil nakonec Holub.  

Nakonec ještě litoval, že se nemohl zdržet déle, aby si ostrov lépe prohlédl. Briton se tu totiž zdržel jen na dobu nezbytně nutnou pro doplnění zásob a uhlí na další cestu.

Dalším cílem byly Kanárské ostrovy

Plavba pak pokračovala směrem ke Kanárským ostrovům. Parník zde sice nestavěl, nicméně proplouval dostatečně blízko pobřeží, takže si Holub mohl zhotovit nákres několika ostrovů a potěšit se pohledem na Tenerife s dominantou, sopkou Pico del Teide.

„Čím více se Ferro (starší název pro ostrov Hiero – pozn. autora) blížíme, neb pojedem jen as 1 ½ angl. míle vůkol jeho západního břehu, tím lépe je Pik[!] Tenerifský spatřiti,“ citujeme další z Holubových poznámek.

V článku jsou použity citace z Holubova cestovního deníku a korespondence, uložených v archivu Náprstkova muzea. Další etapě slavné cesty do Afriky se budeme věnovat příště.

Přednáškový cyklus k výročí cestovatele Dr. Emila Holuba

Na květen a červen 2012 chystáme zajímavé přednášky o našem nejznámějším cestovateli, které se budou konat v Náprstkově muzeu. Cyklus přednášek seznámí veřejnost s životními peripetiemi Dr. Emila Holuba, ambiciózními cestami, které vykonal i obdivuhodným dílem, které po sobě zanechal. Volně navazuje na výstavu Dr. Emil Holub - Příběh cestovatele a je součástí řady dalších akcí, které NpM u příležitosti Holubových výročí připravilo.

(sam)

Diskuse