03.02.2012 | Archeologové Národního muzea mají za sebou už třetí výkopovou sezónu v lokalitě Wad Ben Naga v Súdánu. Nyní po více než 150 letech znovuobjevili ztracený chrám Tyfonium.
> Čeští archeologové při vykopávkách v Súdánu
Během třetí výkopové sezóny, která probíhala od 7. listopadu do 23. prosince 2011, se týmu Národního muzea se podařilo objevit tzv. Tyfonium, o kterém hovoří zprávy raných evropských návštěvníků Wad Ben Naga v 1. polovině 19. století.
Jedná se o chrám, který leží v centrální oblasti Wad Ben Naga. Do dneška zde bylo objeveno sedm staveb, které jsou spojeny se jmény tří panovníků Merojského království (4. stol.př.n.l. - 4. stol.n.l.). Tedy s královnou Amanišacheto (cca 10-1 př.n.l.), králem Natakamanim (cca 1-20 n.l.) a jeho manželkou a nástupkyní královnou Amanitore (cca 20-30 n.l.).
Vůbec největší stavbou oblasti je palác připisovaný královně Amanišacheto. V jeho okolí nalezli badatelé další chrámy. „Nejznámější z nich, nacházející se na západ od paláce, by měl být zasvěcen této původně egyptské bohyni," uvedl vedoucí archeologické výpravy Pavel Onderka.
Právě v blízkosti tohoto chrámu se nacházelo tzv. Tyfonium, pojmenované podle vyobrazení boha Bese (řecky Tyfón) na pilířích této budovy. Podle Onderky byla stavba nejspíše zničena v souvislosti s výstavbou železnice z Chartúmu do Šendi.
Mezi nejvýznamnější nálezy učiněné při výzkumu Tyfonia patří pečetní prsten s vyobrazením núbijského boha Apedemaka, soška původně egyptského boha Usira, fragment stély nesoucí nápis v merojském písmu nebo fragmenty pískovcových bloků zdobené reliéfy.
> Lokalita Wad Ben Naga
"Naše archeologická práce je rozdělena do dvou částí. První jsou revizní výzkumy objektů, které již byly v minulosti odkryty," řekl vedoucí výpravy Pavel Onderka. Skupina archeologů se na také věnuje konzervaci zdejších památek.
Expedice proto i loni pokračovala v záchraně zbytků paláce královny Amanišacheto se čtvercovým půdorysem. Odborníci očekávají, že je práce na záchraně památky z doby takzvaného Merojského království bude zaměstnávat ještě řadu let.
"Výzkum lokality sahá až do roku 1821, kdy Wad Ben Naga navštívil Frédéric Cailliaud a o několik měsíců později i Linant de Bellefons, oba pracující pro egyptského místokrále Muhammada Alího," dodal Onderka.
Cailliaud byl lokalitou zaujat. Ve svých záznamech popisuje, kterak dorazil k ruinám, které "z dálky vypadaly jako roztříštěné."
"Podle pahorků z pálených cihel, které byly pozůstatky budov, jsem rozeznal, že se jedná o místo, kde leželo starověké město," napsal cestovatel.
"Zachovaly se ještě pozůstatky sloupů a dalších architektonických prvků z pískovce. Na jihozápadě v úrovni terénu možno rozeznat zbytky brány a čtyři čtvercové pilíře, z nichž tři jsou částečně zachované. Stojí za pohled. Každý zobrazuje tvář stejné postavy, kterou je Týfón, nad nímž výzdoba v podobě hlavy sfingy," uvedl archeolog.
> Tajemná kruhová stavba ve Wad Ben Naga, jejíž funkce dosud není přesně známa
V lokalitě se později objevil i nechvalně známý Guiseppe Ferlini, který zničil pyramidy na královském pohřebišti v Meroe. Ve Wad Ben Naga kopal v roce 1834 a byl oblastí velmi zklamán.
"Ve Wad Ben Naga se nachází různě dosud stojící sloupy, ale hrubě opracované," citujeme z dobových záznamů Ferliniho. Dobrodruh, z jehož počínání vstávají archeologům vlasy hrůzou, pátral v lokalitě po pohřebišti, které sloužilo dávným obyvatelům.
"Když jsem jej nalezl, nařídil jsem kopat. Tam mi bylo dáno nalézt cestu podobnou těm v římských katakombách. Tato se táhla po několik sáhů a bylo zde velmi dobře uzavřených nádob. Dělníci se na sebe dívali s překvapením, domnívajíce se, že by mohly ukrývat zlato. Abych je vyvedl z omylu, vzal jsem do ruky jednu z těch váz, zvedl ji vysoko nad zem a nechal jsem ji spadnout a rozbít se, čímž jsem chamtivým jedincům ukázal, že neobsahuji nic více než hlínu smíšenou s vodou. Nicméně přesto jsem hledal, zda náhodou v té hlíně nejsou amulety... Nenašel jsem jediného ani v dalších vázách, které jsem rozbil.
Zklamaný Ferlini popisuje, jak poté „udělal poslední pokus. Po pár stopách vykopané díry, jsem ve světle lucerny spatřil množství mrtvol. Ani ty však Ferlinimu bohatství nepřinesly. V hrobce byly sice velmi staré šavle, ale rozpadaly se na prachu kvůli "kysličníku železitému". Ferlini kombu vyplenil a zničil, přičemž získal jen několik oštěpů a šípů.
Po objevitelech z dob Ferliniho nájezdnické éry se chrámový komplex na více jak století a půl ponořil do písku a prakticky upadl v zapomnění. Až do loňska nebyl proveden spolehlivý pokus o jeho přesnou lokalizaci.
Chrámový komplex byl spolehlivě identifikován až v roce 2011. Svá další tajemství vyjeví oblast archeologům Národního muzea nejspíš až v další výkopové sezóně.
(adr)
Archeologie Historie Hudba Lidová kultura Mimoevropské kultury Osobnosti Přírodní vědy Rekonstrukce Restaurování Rukopisy a tisky Umění Vánoce Výstavy
Muzeum 3000, zpravodajský portál Národního muzea, odhaluje jedinečná tajemství. Více se dozvíte zde!
