Nejstarší zdobená keramika ze sbírek Národního muzea

11. 3. 2016 | V archeologické sbírce Národního muzea máme množství artefaktů, které nepocházejí z území České republiky, ale z řady dalších zemí. Příkladem mohou být nálezy pocházející z Lužice, Rakouska, Balkánu, Francie, Skandinávie či Blízkého Východu.

Fotografie. Devět střepů z území dnešního Iráku z lokalit Samarráʼ a Warkáʼ. Zdroj: Národní muzeum

Právě artefakty blízkovýchodního původu tvoří nejpočetnější fond tzv. cizokrajné sbírky oddělení pravěku a antického starověku Národního muzea. Ze samotné blízkovýchodní kolekce je pak nejucelenější sbírka štípané industrie z tehdejší Palestiny, kterou Národní muzem získalo ve 40. letech od Jaroslava Petrboka (1881–1960).

Nejstarší zdobená keramika ve sbírkách Národního muzea pochází z území dnešního Iráku

Jako dar od Vorderasiatische Museum v Berlíně se do našich sbírek dostalo i devět střepů z území dnešního Iráku, konkrétně malované střepy z lokalit Sámarráʼ a Warkáʼ (tj. starověký Uruk). Střepy z obou lokalit jsou datovány do období chalkolitu, neboli eneolitu, jak je toto období na Blízkém Východě označováno. Fragmenty keramiky ze Samarry pocházejí z nejstarší mezopotámské chalkolitické kultury, nazývané právě podle tohoto eponymního naleziště – samarrská kultura (zhruba 5500–4800 př. Kr.). Keramika z Warky patří k tzv. ʽobejdské kultuře (cca. 4500–3500 př. Kr.), která je mladším následovníkem kultury samarrské.

Fotografie. Inventární kniha se záznamy malovaných střepů. Zdroj: Národní muzeum

Samarrská keramika byla vyráběná v ruce, předpokládá se však, že nádoby byly dokončovány na otáčivé desce. Okrově zbarvené nádoby zdobila hnědá či matně červená malba. Ve výzdobě převažují geometrické tvary, objevují se však i antropomorfní či zoomorfní motivy. Vůbec poprvé se jako výzdobný prvek na keramice uplatňuje svastika. Vlivy této kultury se rozšířily podél toku Eufratu do dalších končin – např. do oblasti Elamu v dnešním Íránu či do Kilikie v dnešním východním Turecku. Samarrské vlivy však můžeme pozorovat i v Obrázek. Typy samarrské keramiky podle O.Nieuwenhyse, L.Jacobs, B. van As, T.Broekmans a A.M.Adriaens ze článku Making Samarra Fine Ware - Technological Observation on ceramics from Tell Baghouzpřípadě keramiky řecké neolitické kultury Sesklo.

ʽObejdská kultura, pojmenovaná podle lokality Tell al-ʽObejd nedaleko starověkého Uru, označuje chalkolitickou kulturu jižní Mesopotámie – pod označením ʽobejdská kultura se pak rozumí buď obecně chalkolitické období v Mesopotámii (tj. zhruba od r. 5000), které do sebe zahrnuje i kulturu eridskou, hádží-muhammadskou, nebo jen vlastní ʽobejdskou kulturu mladšího chalkolitu. ʽObejdská keramika se vyznačovala jednoduchými tvary, nádoby okrové či zelenkavé barvy byly zdobené hnědými nebo černými geometrickými motivy – jak tvarově, tak i výzdobou se ʽobejdská keramika podobá keramice samarrské, ačkoliv jsou na ní patrné také vlivy z Íránu.

Jak Samarrská, tak i ʽobejdská kultura byly rozvinuté zemědělské kultury, jejich nositelé žili v domech z nepálené hlíny, živili se zemědělstvím a chovem (zejména) hovězího dobytka. Typickým projevem organizace práce bylo budování zavlažovacích kanálů.

Zde představené fragmenty samarrské a ʽobejdské keramiky nejsou k vidění poprvé – některé střepy se objevily v archeologické expozici, která byla k vidění v historické budově Národního muzea. Tyto střepy zde byly představeny jako konfrontace soudobé keramiky z českého prostředí.

Autorem článku je Ľubomír Novák z oddělení pravěku a antického starověku Národního muzea.

gallery


 

Kam dál?

Lidé kultury zvoncovitých pohárů

VIDEO: Knížecí hrob z Řepova

Jak obléci vikinga

(EK)

Archeologie