Když předměty vyprávějí. Nahlédněte s námi do knihy Krása němých svědků

12. 2. 2018 | Odhalte osudy významných divadelních osobností a prohlédněte si jedinečné předměty, které o nich „vyprávějí“.

detail obálky knihy Krása němých svědků

Pokladnička ve tvaru Národního divadla

Nová kniha Krása němých svědků – Památky na osobnosti českého divadla ve sbírce Národního muzea představuje čtenářům skvosty divadelní podsbírky Národního muzea. Tyto předměty se vystavují jen výjimečně a většinu času odpočívají v depozitářích. Díky publikaci s bohatým obrazovým doprovodem se s nimi může každý seznámit a poznat tak mnohdy podivuhodné osudy jejich majitelů – českých i zahraničních divadelních tvůrců, autorů, herců, hudebních skladatelů, ale také cirkusových či varietních umělců a kouzelníků. Několik jedinečných předmětů si představíme i v tomto článku.

Ve sbírce nechybí ani předměty spjaté s Národním divadlem. Spojené úsilí českého národa symbolizuje například pokladnička ve tvaru novorenesanční budovy divadla. Sloužila k vybírání peněžních darů na obnovení „zlaté kapličky“ po devastujícím požáru. Pokladnička z roku 1881 stylizovaně ztvárňuje severní část budovy.

Krása němých svědků
O publikaci:
Autor:
Hanuš Jordan
Počet stran: 199
Cena: 350 Kč
Navštivte 
e-shop Národního muzea

V knize čtenáři naleznou také atraktivní památky na světoznámou operní divu Emu Destinovou. Ta přitahovala pozornost nejen svým uměním, ale i neortodoxním způsobem života i občanskými postoji. Je archetypem osobnosti hodné divadelněhistorického zkoumání. Z hlediska kvalitní šperkařské práce byla jako nejcennější dar od Společnosti Československého červeného kříže získána souprava diadému a náhrdelníku z pozlaceného stříbra zdobená mj. ametysty, indickými granáty a perlami. O oblíbené pěvkyni vypovídají nejen kostýmy či soukromá garderoba, ale například i tenisová raketa.

Diadém Emy Destinové

Tenisová raketa Emy Destinové

Fantazii čtenářům rozproudí i fotografie unikátního panoptika, které Národní muzeum převzalo od rodiny bývalého zaměstnance a vedoucího pracovníka tehdejšího n. p. Československé cirkusy a varieté Eduarda Stejskala.

Části atrakce chyběly, zejména ta věnovaná „pohlavní zdravovědě“, nechyběly však výjevy Poslední večeře Páně, Kristus trpící na kříži, hlavy, ruce a nohy figur. Mezi nimi hlavy historických osobností (Jana z Arku), dobových kriminálních celebrit (Isabella Valesiová), anebo abnormalita, jakou byla vousatá žena. Početně nejvíce je hlav římských vojáků doprovázejících Krista na Golgotu. A nejrozměrnějším objektem postava mořské panny Meluzíny s pohyblivým dekoltem znázorňujícím dýchání.

Mořská panna z panoptika

Panoptikum, odlišná forma prezentace neobvyklé podívané od amerických „freakshows“, kde byli předváděni malformovaní či jinak zvláštní lidé, byla v první třetině 20. století i v českém prostředí prezentována jako součást cirkusových areálů – vedle houpaček, kolotočů a atrakcí lidové technické zábavy. Předvádění panoptika se neobešlo bez entertainera (zastarale: tlampače), člověka, který obecenstvo prováděl expozicí, bavil (poučoval) ho, děsil ho a vytvářel atmosféru tajemna a neobvyklosti právě prožívaného zážitku. S diváky pracoval odlišně podle pohlaví, věku – některé části byly dětem nepřístupné, jiné (obecně) odděleny pro muže a ženy.

Panoptikum pořízené Josefem Stejskalem z druhé ruky roku 1918 jako svatební dar pro svou nevěstu Marii, rozenou Kludskou, sestru nejvýznamnějších českých cirkusových velkopodnikatelů Karla mladšího a Rudolfa Kludských, má původ v hamburských dílnách kolem roku 1890 a je jedinou památkou svého druhu na českém území.

hlava z panoptika


V článku jsou použity citace z knihy Krása němých svědků – Památky na osobnosti českého divadla ve sbírce Národního muzea od Hanuše Jordana.


Kam dál:

Nejstarší panoptikum v Čechách

VIDEO: Panoptikum provokovalo zvědavost a fantazii

Prozatímní divadlo vzniklo před 150 lety

Unikátní loutky včetně Spejbla s Hurvínkem. To vše nabízejí Prachatice

Maryšu najdete nově i na eSbírkách

(per)

Historie