Národní muzeum
Děkujeme všem za zaslané otázky a také panu Cepákovi, který na všechny dotazy trpělivě odpovídal.
Petra
Díky za odpověď. Tuhle jsem se bavila se známou, která miluje konspirační teorie, pracuje na jednom krajském úřadě a s naprosto vážnou tváří mi tvrdila, že když vidí, jak to na úřadě funguje, tak si myslí, že aktuální virus ptačí chřipky se v ČR na lidi už přenáší, akorát to nikdo neřekne, aby nevypukla panika. Pokud by se něco takového stalo, je možné to vůbec utajit? Ale asi je to otázka spíš na hygienika nebo epidemiologa.
Dobrý den, tak to je opravdu hodně konspirační teorie :-) Opravdu ne - úhyny vodních ptáků a drůbeže v letošní zimě v ČR jsou způsobeny subtypem H5N8, u kterého nebyl dosud nikde na světě zjištěn přenos na člověka.
Jaroslav Cepák
Petra
Dobrý den, četla jsem si vaši odpověď o tom, že v 70. a 80.letech se případy úhynu vodních ptáků v tuhých zimách nemedializovaly. Vědělo se tehdy ale, že něco jako ptačí chřipka existuje? A vědělo se, že je možný její přenos na člověka? Jak jsem pochopila, zejména vysoká úmrtnost lidí při epidemii ptačí chřipky v Asii (snad něco kolem 40% nakažených) před několika lety je důvodem, proč se ptačí chřipce začala věnovat tak velká mediální pozornost. A možná sehrává roli i od 70. let se stále zvětšující podíl drůbeže ve velkochovech, tedy větší jednorázové ekonomické dopady na velkochovatele?
Dobrý den, o ptačí chřipce se pochopitelně v 70. a 80. letech vědělo. Jak jsem již napsal - a vlastně i vy to uvádíte ve své otázce, hlavními problémy jsou prokázaný přenos jednoho ze subtypů na člověka a velké ekonomické dopady na chovatele drůbeže v případě nákazy velkochovů. Pozn. pokud se podíváme např. na graf růstu spotřeby kuřecího masa v posledních 25 letech, je jasné, že se jedná i o vážný ekonomický problém.
Jaroslav Cepák
Janča
Aha, děkuji za odpověď, znamená to tedy že ptačí chřipka tu byla vždycky a jenom teď když jí máme pojmenovanou, tak se to nějak víc řeší? Kdy vůbec začala být vědecky zkoumaná?
Dobrý den, je to tak - poprvé byla ptačí chřipka zjištěna (popsána) u ptáků již před 150 lety, v 2. polovině 19. století. Problém (veterinární) ale nastal se zavedením velkochovů drůbeže, kdy nákaza a úhyny v chovech způsobují velké ekonocmické ztráty. Další zásadnější problém pak nastal s prokázaným přenosem subtypu H5N1 na člověka koncem 20. století v jihovýchodní Asii.
Jaroslav Cepák
buffalo
zdravím...nechápu proč se ty labutě, kachny, volavky aj. vodní ptactvo na tom kterém rybníce, jezeře, řece kde se vyskytla tato nákaza nezlikviduje preventivně a nechají se volně poletovat po okolí a tím i šířit nákazu při jejich lokálních přeletech...u drobnochovatelů se při prokázání nákazy zlikviduje hned celý chov a mnohému chovateli se tak zničí dlouholetý šlechtěný chov mnohdy dost ceněných chovných kusů...ale vedle na rybníce se ti vodní ptáci jem sbírají až uhynou a jinak nic...má v tom prsty myslivecká lobby...???
Dobrý den, zlikvidovat volně žijící ptactvo je nejen neetické, nezákonné ale především technicky neproveditelné. Jak jsem již napsal v předchozích odpovědích - v zimě jsou volně žijící ptáci koncentrovaní na nezamrzlých plochách a pokud dojde k jejich rozplašení např. odstřelem, dojde k jejich rozplašení a přemístění na jiné plochy a tím potencionálně i k dalšímu šíření nákazy. Nařízení o likvidaci malochovů jsou mnohdy skutečně sporná, ale to je spíš otázka na veterináře.
Jaroslav Cepák
Marie N.
Dobrý den, co mám dělat, když najdu u řeky uhynulého ptáka? Děkuji.
Dobrý den, v případě, že by se jednalo o masový úhyn či obydlenou oblast, je vhodné informovat vetrinární správu nebo Policii. V případě jednotlivých úhynů to ale nemá smysl - volně ptáci v přírodě hynou z nejrůznějších důvodů a není nutné se kvůli tomu znepokojovat.
Jaroslav Cepák
Zuzka
Hezký den, zajímalo by mě, jestli můžu krmit straky kočičími granulemi? Prosím o doporučení, jaká strava je pro volně žijící straky nejvhodnější. Děkuji za odpověď.
Straka je všežravec a ráda přijme i kočičí granule :-) Obecně by potrava předkládaná volně žijícím ptákům neměla být solená a kořeněná.
Jaroslav Cepák
Janča
Dobrý den, jak reálně je ptačí chřipka rozšířená? Mě se zdá, že je to spíš mediální bublina, že se vždycky vytáhne ptačí chřipka nebo nemoc šílených krav, když se v médiích neděje nic zajímavého...
Dobrý den, k současnému poměrně početnému výskytu chřipky u vodních ptáků přispěla letošní dlouhá a chladná zima (4. nejchladnější se posledních 70 let). Vodní ptáci byli nuceni se koncentrovat na nezamrzlé úseky řek a za této situace pochopitelně dochází ke snadnému přenosu chřipky. Jedná se ale především o veterinární problém a nebezpečí zejména pro velkochovy drůbeže. "Služebně starší" kolegové-ornitologové potvrdili, že podobné úhyny vodních ptáků (zejména labutí) byly za tuhých zim na přelomu 70.-80. let naprosto běžné. Tehdy je ale "nikdo neřešil" a nemedializoval ... Pokud bych to shrnul - v populaci vodních ptáků virus ptačí chřipky perzistuje a v případě nepříznivých podmínek (oslabení ptáků zimou) dojde k onemocnění a úhynům..
Jaroslav Cepák
Maruška
Dobrý den, plošné hubení chovné drůbeže je velmi drastická forma, jak se ptačí chřipky zbavit. Zajímalo by mne, jestli se vyvíjí nějaká vakcína, případně v jaké je vývoj fázi. Děkuji za odpověď.
Dobrý den, nejsem odborník, pokud jde o veterinární problematiku. Vím jen od kolegů veterinářů, že plošná vakcinace drůbeže je problematická z důvodů velké antigenní proměnlivosti chřipkových virů - vakcinace by zřejmě znamenala velké finanční náklady, navíc s nejistým výsledkem ...
Jaroslav Cepák
Eva S.
Dobrý den, jak poznám, že je pták nakažený ptačí chřipkou? Chová se nějak divně, nebo tak? Díky
Dobrý den, v případě, že u ptáka nákaza propukla v akutní formě, je malátný, naklání hlavu na stranu, je načepýřený, "pospává".
Jaroslav Cepák
Libor G.
Dobrý den, může být pečená husa nebo kachna s ptačí chřipkou nebezpečná? A může se stát, že takovou drůbež bude restaurace podávat? Jak případně poznám příznaky na sobě?
Ne, chřipkový virus se vysokou teplotou bezpečně zlikviduje. Řádně propečenou husičku tedy můžete bez obav konzumovat :-)
Jaroslav Cepák
Hana
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak nejlépe ochránit malochov slepic. Mám je na dvorku přes den, bez zasíťování svrchu. Takže mi asi řeknete, že to nejde :). Krmí se u nás spousta darmožroutů, hrdličky, straky, vrabci, kosi, drozdi a bůhví jaká havěť :). Normálně na ně jen nadávám, že užírají slepicím, ale jsem ráda, že se zas drží kolem domu, všechno je pak jaksi veselejší...Teď si ale říkám, že jsou zdrojem potenciální nákazy. Na druhou stranu v přírodě se zatím nákaza potvrdila jen větších vodních ptáků jako jsou labutě nebo kachny. Mám se bát i pěvců? Díky za odpověď.
Dobrý den, máte pravdu - u pěvců a suchozemských ptáků je případů opravdu minimum. Virus se totiž lépe šíří ve vodním prostředí. Drůbež v malochovech má smysl chránit (ve smyslu izolace nebo zasíťování výběhů) opravdu pouze v případě, že se chov nachízí v ohnisku nákazy.
Jaroslav Cepák
KH
Zajímalo by mě, zda jste se již někdy napřímo setkal s ptákem nakaženým ptačí chřipkou než uhynul? Bylo to na něm nějak výrazně vidět? Děkuji a přeji hezký den
Dobrý den, při "první vlně " ptačí chřipky, ketrá u nás proběhla před 10 lety jsem se setkal pouze s uhynulými labutěmi. Volně žijícího ptáka s klinickými příznaky jsem v přírodě neviděl.
Jaroslav Cepák
Miška
Dobrý den, chtěla bych se zeptat - když moje kočka nosí často jako "milé" prezenty mrtvé ptáčky - je nějaká šance, že kdyby byl pták nemocný, přenese se to na kočku? Jak bych to na ní poznala, že to chytla také? Nemám jí jak zabránit aby je lovila.
Dobrý den, pravděpodobnost přenosu na kočku je téměř nulová - navíc předpokládám, že loví především drobné pěvce, u kterých je ptačí chřipka zjištována velice vzácně.
Jaroslav Cepák
Karel
Zdravím - zeptám se trochu mimo téma, ale snad to nevadí - Léta bojuji se špačky co mi kradou úrodu na zahrádce - nemáte jako odborník nějakou radu, jak je účinně plašit? Díky moc,.
Dobrý den, jediným opravdu účinným prostředkem je zasíťování keřů a stromů s úrodou ochrannými sítěmi. Na různé strašáky a makety dravců si špčci rychle zyvknou. Vinaři používají na vinicích i akustické plašiče, ale v intravilánu by z tohoto způsobu plašení asi vaši sousedé neměli radost :-)
Jaroslav Cepák