30.10.2014 | Výstavní cyklus SMRT pokračuje! Další z výstav tohoto cyklu se pod názvem Rituály smrti otevírá veřejnosti už dnes od 15 hodin. Představí nejrůznější podoby rituálů spojené s umíráním. Jak vypadá poslední rozlučka s nebožtíkem v evropských i mimoevropských kulturách od starověku až po současnost?
Výstava Rituály smrti v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur bude slavnostně zahájena ve čtvrtek 30. října veřejnou vernisáží. Ten den bude muzeum pro veřejnost otevřeno od 15.00 do 20.00 hodin. Návštěvníky čeká zábavný program v halloweenském duchu s názvem „Barevné nádvoří“, na kterém si mohou vychutnat ohňovou show, živou mexickou hudbu a spoustu dalších zábavných aktivit pro děti i dospělé. Přidejte se i vy!
Výstava Rituály smrti sleduje tři rituální okruhy – odloučení, přechod a návrat.
V části výstavy nazvané Odloučení je pozornost věnována především bohům spojovaným v různých náboženských systémech s umíráním a smrtí. Jsou zde ukázány různé způsoby rozloučení s mrtvým. Kromě smrti „přirozené“ je zohledněna i smrt tragická – například smrt v boji nebo různě motivované sebevraždy. Sebevražda je chápána v jednotlivých kulturách různě, někde jako čestný čin nebo naopak jako zcela nepřijatelná.
O odloučení v podobě úmrtí v boji vypovídají na výstavě například preparované lidské hlavy neboli tsantsy, které vyráběli bojovníci skupiny Jívaro žijící v amazonském pralese v Ekvádoru a Peru. Tento kmen navštívili i slavní čeští cestovatelé Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka a svoji návštěvu popisují v knize Za lovci lebek. Tsantsa byla pro Jívary zdrojem síly potřebné k přežití. Tím, že muž zabil nepřítele a prostřednictvím hlavové trofeje se zmocnil jeho síly.
FOTOGALERIE
Při přechodu ze světa živých do světa mrtvých prochází tělo i duše řadou rituálů, jejichž cílem je většinou dosažení posmrtné existence. Důležitou součástí těchto rituálů je zacházení s tělem před pohřbem, vlastní pohřeb a následné formy truchlení nebo rituálního veselí. Zvláštní pozornost je v této části výstavy věnována hřbitovům, místům pohřbů a jejich výzdobě.
Mezi oblíbené předměty, které byly vkládány do hrobů, patřily předměty z nefritu. Nefrit hrál velkou roli v životě i smrti starých Číňanů. Byl ceněn pro svoji barvu, lesk a tvrdost. Věřilo se, že má moc léčit, prodlužovat život a zajistit tělu nesmrtelnost. Do hrobek se vkládaly drobné nefritové předměty ve tvaru zvířat či lidských postav. Kruhové disky představovaly Nebesa a byly též symbolem vysokého společenského postavení.
Předměty ukládané do hrobů představovaly „potřeby pro duše zemřelých“. Mezi ně patřily hliněné figury sloužících, vojáků, tanečnic a hudebníků, modely obydlí, zvířat a nástrojů. Tento zvyk byl znám již ve starověku. Hrobky vládnoucí vrstvy z období starověké a středověké Číny uchovávaly bohatou pohřební výbavu.
Návštěvníci se mohou v této části výstavy seznámit také s nejrůznějšími způsoby pohřbívání – mumifikací, kremací a s rozmanitými způsoby nakládání s popelem včetně endokanibalismu (rituálního pojídání popela, aby mrtvý přežíval dál ve svých příbuzných), nebo sekundární uložení kostí, poté, co se měkké části těla rozpadnou.
Pohřební rituály z dalekých zemí na vás čekají v Náprstkově muzeu.
Poslední část výstavy se věnuje říši mrtvých. Zvláštní pozornost je věnovaná podobám podsvětí a dalších zádušních krajů, formám návratu k pozůstalým a vtělování se do osob a předmětů. Různé kultury vnímají interakci světa mrtvých a živých dost odlišně.
Reinkarnace – znovuzrození je součástí různých mimoevropských duchovních systémů, které věří v existenci člověka v nekonečné řadě různých životních forem. Koloběh života a utrpení, jak jej chápe například buddhistické učení, může být přerušen. Prostřednictvím meditace a příkladného života je možné se zbavit ulpívání na věcech pozemských, vstoupit do nirvány a osvobodit se z koloběhu zrození.
Další formou vztahu živých a mrtvých je kult předků. Zemřelí mohou i po smrti ovlivňovat blaho společnosti (v případě panovníků) nebo užšího okruhu příbuzných. Za příklad může posloužit duchovní soužití živých s mrtvými v dnešní Latinské Americe, kde lidé chodí s jídlem a pitím k hrobům svých zemřelých příbuzných při důležitých rodinných událostech. Zde se veselí a prosí o rady i požehnání, neboť jsou přesvědčeni o trvalé součinnosti světa živých a mrtvých.
KAM DÁL?
Trofejní hlavy amazonského kmene Jívaro
Smrt kmotřička na vás čeká v Českém muzeu hudby
VIDEO: Vypravte se na Onen svět
(dan)
| Neudělala na mne dojem | Maja | neděle 2. listopadu 2014 16:48 |
| Rituály smrt | Národní muzeum | čtvrtek 6. listopadu 2014 15:59 |
