Za modernitou do Národního muzea

3. 9. 2012 | Nahlédněte do zákulisí úspěšné mezinárodní výstavy, kterou ještě dva následující týdny hostí Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur.

fotografie z výstavy Fetiš modernity

Výstava Fetiš modernity se zamýšlí nad úlohou etnografických muzeí v současné společnosti. Etnografická muzea vznikala na konci 19. století a jejich cílem bylo popsat mimoevropské, „exotické“ společnosti. Západní věda tyto společnosti zaevidovala, třídila a klasifikovala. Charakterem svých sbírek a svou prací se etnografická muzea stala postupně muzei historickými.

Dekolonizace, probíhající od poloviny 20. století, a s ní spojená emancipace mimoevropských společností, stejně jako rychle postupující globalizace, zpochybnily tradiční postavení evropských etnografických muzeí. Ta by měla dnes dokázat prezentovat vedle minulosti i současnost a reflektovat prolínání evropských a mimoevropských kultur.

V reakci na hledání role etnografického muzea v současnosti se Náprstkovo muzeum spolu s dalšími devíti muzei stalo součástí evropského projektu RIME (Réseau international de musées d´ethnographie, International Network of Ethnography Museums). Jejich spolupráce vyústila výstavou Fetiš modernity. Hlavním koordinátorem RIME je belgické Královské muzeum střední Afriky.

Modernita v sobě nese touhu být opravdu moderní. Fetiš je něco, co je uctíváno. Pro mnohé je „být moderní a odpovídat trendům“ předmětem a zdrojem úcty.

Tato spolupráce je pro etnografická muzea zapojená do projektu významná. Jejich pracovníci se mohou navzájem inspirovat různými přístupy k muzejní praxi. Jak říká kurátorka výstavy Jana Jiroušková: „Každá země, zúčastněná v projektu, je něčím specifická. Některé země měly kolonie, jiné ne. Ty první se musí vypořádat se svojí koloniální minulostí.“

Náprstkovo muzeum poskytlo coby spoluorganizátor výstavy několik předmětů ze svých sbírek, ilustrujících prolínání kultur. Mezi nimi je například vyšívaný indiánský kabát s vyobrazením americké vlajky nebo dřevořezy z čínsko-japonské války, které tradiční řemeslnou technikou ukazují obraz moderní války. Další z předmětů, oděv kanga s portrétem amerického prezidenta Baracka Obamy, přibližuje Jana Jiroušková:

„Kanga, tradiční ženský východoafrický oděv, sloužil původně k tomu, že se na něj napsala nějaká místní moudrost nebo rčení. Tak jeho nositelka vyjadřovala souhlas s obsahem sdělení na oděvu. Dříve se jednalo o rčení vztahující se k tradiční kultuře. Postupně začali oděv kanga využívat i politici pro svoje kampaně. Součástí nápisu na oděvu mohou dnes být i volební hesla politických stran. Kanga s Barackem Obamou vyjadřuje radost nad tím, že prezident USA má keňské předky“.

Výstava může být i podnětem k přemýšlení o otevřenosti vůči odlišnosti: „Člověk se do své kultury narodil, zná ji. Zná všechny kódy, kterými komunikujeme.  Ale pokud se vyskytnete v jiné společnosti, zjistíte, že tyto kódy neplatí.“ Zároveň ukazuje i odvrácenou tvář „kulturní“ výměny v globalizovaném světě, kde je možné vše, včetně částí lidských těl, směnit za peníze. Návštěvníci si mohou pohlédnout box na přepravu lidských orgánů nebo paruku z lidských vlasů.

Prolínání kultur je podle kurátorky Jany Jirouškové všudypřítomné v našem každodenním životě: „Dnes u nás žije mnoho cizinců, s jejichž kulturou přicházíme denně do styku. Člověk si na výstavě může uvědomit, že kultura se vyvíjí v různých oblastech, a není třeba si myslet, že centrum veškerého vědění a vývoje je v Evropě.“

Podívejte se na video, které vzniklo k výstavě (video v angličtině).

 

Fetiš modernity můžete navštívit do 16. 9. 2012 v Náprstkově muzeu. Zájemci ocení bohatý doprovodný program k výstavě v podobě divadelní a hlasové dílny, nebo módní přehlídky.

Galeriegallery


Článek byl připraven ve spolupráci s kurátorkou výstavy Mgr. Janou Jirouškovou, CSc.

 

 

(dan)