Tváří v tvář smrti

4. 7. 2014 | Nevíte, kam vyrazit o volných prázdninových dnech? Což takhle vydat se do severovýchodních Čech a navštívit výstavu, ze které možná trochu zamrazí. Na výstavě Tváří v tvář, kterou pro návštěvníky připravilo Regionální muzeum v Náchodě ve spolupráci s Národním muzeem, najdete desítky posmrtných masek a odlitků z hlav a rukou nebožtíků.

Odlitek ruky Františka Palackého

Na výstavě Tváří v tvář v Regionálním muzeu v Náchodě návštěvníci uvidí posmrtné masky z Antropologické sbírky Národního muzea a také ze sbírek Památníku národního písemnictví, Regionálního muzea v Náchodě a Oblastního muzea v České Lípě. Výstava je realizována jako součást nového výstavního cyklu Národního muzea s názvem Smrt.

Památeční posmrtné masky a odlitky vytvářeli lidé už od dob starého Egypta a antiky. "Velké oživení této "módy" nastalo koncem 18. století díky osvícenství, které se začalo zajímat o člověka jako o osobnost. V první polovině 19. století vznikaly odlitky a posmrtné masky z důvodů dokumentačních pro tehdy populární obor zvaný frenologie, který zkoumal souvislost mezi tvarem lebky konkrétního člověka a jeho charakterem," vysvětluje Lubomír Sršeň z Oddělení starších dějin Národního muzea.

Odlitek hlavy královny ViktoriePosmrtné masky a odlitky můžeme rozdělit na dvě skupiny. Památeční odlitky měly uchovat podobu konkrétní osobnosti. Mohlo se jednat o významnou osobu nebo o blízkého příbuzného. "Móda" posmrtných masek je záležitostí zejména druhé poloviny 19. století, kdy se tyto odlitky objevovaly v domácnostech, muzeích nebo památnících jako pietní předměty. "Památeční odlitky uchovávají většinou podobu tváří, hlav nebo rukou, " říká Lubomír Sršeň.

Památeční posmrtné masky a odlitky uchovává také Národní muzeum. "Česká antropologie se už tradičně zabývá výzkumem historických osobností. Již lékař a antropolog Jindřich Matiegka zkoumal různé historické osobnosti od Přemyslovců až po Jana Ámose Komenského. V těchto průzkumech pokračoval přímo v Národním muzeu paleoantropolog Emanuel Vlček. Podobné výzkumy se provádí i dnes. A právě k těmto účelům slouží i posmrtné masky," říká kurátor Antropologické sbírky Národního muzea Vítězslav Kuželka.

Posmrtné masky si můžete prohlédnout také na portálu eSbírky.

Do druhé skupiny patří odlitky zhotovené zejména pro účely medicínského a antropologického zkoumání. Ty zobrazují většinou neznámé osoby a nejsou omezeny výhradně na hlavu nebo ruce, ale věrně uchovávají i další části těl. Do této skupiny patří i tzv. etnografické odlitky, které uchovávají podobu příslušníků mimoevropských kultur. Ty má ve svých sbírkách kromě Národního muzea například Hrdličkovo muzeum člověka při Přírodovědecké fakultě UK. Největší světovou sbírku medicínských odlitků vlastní Patologicko-anatomické spolkové muzeum ve Vídni.

Na výstavě Tváří v tvář jsou zastoupeny posmrtné masky slavných osobností, namátkou jmenujme T. G. Masaryka, Edvarda Beneše, Vítězslava Nezvala, Bohuslava Martinů nebo J. E. Purkyně. Návštěvníci uvidí i několik posmrtných masek slavných cizinců, mezi nimi například Napoleona Bonaparte. Výstavu doplňují také etnografické masky.

 

Odlitek hlavy neznámé ženy, o které panovaly domněnky, že se jedná o nedochovanou posmrtnou masku spisovatelky Boženy NěmcovéV Antropologické sbírce Národního muzea se nachází odlitek hlavy ženy, jejíž totožnost je stále předmětem bádání. Jedná se o drobnou ženskou hlavu s ušlechtilými rysy, o které dříve kolovaly domněnky, že by se mohlo jednat o nedochovanou posmrtnou masku Boženy Němcové. "Masku jsme dostali od paní Vlasty Chramostové, která zejména v 70. letech pořádala u sebe doma bytové divadlo, tehdy samozřejmě zakázané. Tato maska visela u Chramostů v bytě jako rekvizita v monodramatu o Boženě Němcové Dávno, dávno již tomu. Paní Chramostová sama říkala, že to asi nebude slavná spisovatelka. Posléze se zjistilo, že ta maska je asi o sto let mladší než Božena Němcová a vyšly i články v novinách, že to je maska  francouzské studentky, která zemřela v Praze na tuberkulózu. Ta maska byla velmi oblíbená, a říká se, že studenti z AVU si pořizovali její odlitky a věšeli si prý tu masku na kolejích. Nyní se podle určitých indicií domníváme, že naše neznámá  by mohla být slavná ruská baletka Anna Pavlovová. Ta sice zemřela ve zralém věku, ale tato maska mohla být odlita v jejích dvaceti letech," říká Vítězslav Kuželka.

Posmrtné masky a odlitky významných osobností jsou i předmětem zájmu historiků a mnohdy je pátrání po nich pěkný oříšek. Lubomír Sršeň z Národního muzea takto pátral po posmrtné masce i odlitku hlavy filozofa a matematika Bernarda Bolzana. Původně se odlitek nacházel ve sbírce hraběte Františka Thuna v Děčíně. "Ten odlitek se nějakým způsobem dostal do Hrdličkova muzea člověka, kde byl uložen jako anonymní. Tam se mi jej podařilo po velkém úsilí objevit," říká Lubomír Sršeň. Odlitek pomohl vysvětlit existenci busty Bernarda Bolzana, která byla do té doby pokládána za podivuhodný doklad realistického portrétu z poloviny 19. století. "Tato podoba je vytvořena na základě posmrtného odlitku Bolzanovy hlavy a je na ní oproti odlitku několik úprav – otevřené oči, domodelované vlasy nebo drapérie, pokrývající ramena. A když sochař Arnošt Popp modeloval v roce 1849 jinou bustu Bernarda Bolzana, z tohoto odlitku vůbec nevycházel, jako předlohu použil Bolzanův portét," uzavírá. Odlitky a posmrtné masky se tak používaly spíš jako základní východisko pro další sochařské ztvárnění osoby.

Výstava Tváří v tvář v Regionálním muzeu v Náchodě potrvá do 31. srpna 2014.

 

KAM DÁL?

 

Fabergého vejce je již přes sto let symbolem luxusu

Národní muzeum vystaví zlato a brilianty

Chuť tabáku jako umělecká inspirace

 

 

(dan)