Trilobití drobota ze sbírek Národního muzea

28. 3. 2017 | Zkamenělé krunýře trilobitů jsou známé ze všech kontinentů a snad každé přírodovědecké muzeum má nějaké ve svých sbírkách. Národní muzeum se krom dospělých trilobitů může pyšnit také množstvím drobných vývojových stádií těchto dávno vymřelých členovců. Velká část tohoto materiálu pochází ze sbírek francouzského inženýra Joachima Barranda, který popsal vývoj trilobitů od nejmenších larev po dospělé jedince již před více než 160 lety.

V posledních desetiletích byl vývoj trilobitů zkoumán paleontology z celého světa. Proto dnes máme poměrně dobré povědomí o tom, jak trilobiti rostli nebo jak žila jejich larvální stádia. Nedávná studie potvrdila, že někteří trilobiti nosili svá vajíčka pod hlavovým štítem. Z těchto vajíček se poté líhly larvy, které dosahovaly rozměrů obvykle mezi 0,2 až 0,6 milimetry a byly tvořeny jen hlavovým štítem a několika dalšími články. Během následujícího vývoje jim postupně přirůstaly další články, dokud nedosáhly počtu, který byl typický pro daný druh.

Některá raná stádia trilobitů ze sbírek Národního muzea si zasluhují více pozornosti, protože mohou obohatit naše znalosti o jejich způsobu života. Patří mezi ně především larvy kambrických druhů Hydrocephalus carens a Eccaparadoxides pusillus. Ačkoli tato stádia vypadají podobně jako larvy ostatních trilobitů, jsou větší a mají výrazně nafouklou glabelu (část hlavového štítu). Neobvyklá velikost a nafouklý krunýř naznačují, že tato stádia mohla být na rozdíl od většiny ostatních trilobitů vyživována velkým žloutkem. To jim zřejmě pomáhalo přežít v oblastech s nestálým přísunem potravy ve formě planktonu.

Autorem článku je Lukáš Laibl z Paleontologického oddělení Přírodovědeckého muzea Národního muzea.

gallery


Kam dál?

Rentgen odhaluje tajemství pravěkých fosílií

(EK)

Přírodní vědy