Pavouci v lidských obydlích – 1. díl

11. 1. 2017 | Tento rok bude na stránkách Muzea 3000 vycházet malý seriál o pavoucích, na které můžete narazit ve svých bytech, domech nebo chatách. Každý měsíc vám představíme jeden druh. Popíšeme, jak vypadá, jakým způsobem žije a zda je něčím neobvyklý. První díl představí pavouka, který u nás nikde jinde než v lidských obydlích nežije.

 

Třesavka velká (Pholcus phalangioides)

Jak ji poznáme?

Třesavka velká má šedavý vejčitý zadeček bez kresby, malou hlavohruď, ale extrémně dlouhé tenké nohy. Svým vzhledem proto připomíná sekáče, ale na rozdíl od nich má mezi hlavohrudí a zadečkem patrnou stopku (zúžené místo, kudy ale prochází všechny tělní soustavy, které pavouk má).

Osm očí, které jsou vidět jen při zvětšení lupou, jsou sestavené do dvou triád, mezi kterými je jedna dvojice.

U nás žijí čtyři druhy třesavek, přičemž třesavka velká (spolu se dvěma dalšími, zřídka nalézanými druhy) není u nás původní.

Jediná naše původní třesavka, t. sekáčovitá, je menší (4–5 mm), její hrudní štítek je tmavší a volně v přírodě často žije pod převisy skal. Místy také žije v domácnostech, ale v převážné většině případů ji vytlačila právě t. velká, která je oproti ní skutečně gigantická (tělo 7–12 mm, v rozpětí víc než 5 cm).

Kde žije?

Třesavka velká je eusynantropní (žije výhradně v lidských obydlích), a v přírodě ji proto nenajdeme (tam žije t. sekáčovitá). V místnostech si tká řídké pavučiny zpravila na rozhraní stěny a stropu. Přezimuje pouze v nezamrzajících prostorách.

Původem pochází ze Středomoří a byla k nám zavlečena s jižními plody (v ČR 1. nález v Semilech v obchodě se zeleninou).

Co umí?

Třesavka se jmenuje podle toho, že se v nebezpečí roztřese, a jak vytváří rychlé krouživé pohyby, stane se pro predátora neviditelnou.

I přes zdánlivě ledabyle upředenou síť je vynikající lovec – uloví rybenky, stínky, ale i jiné pavouky (vč. pokoutníků a třesavky sekáčovité), čímž si dobývá pavoučí monopol. Jakmile se někde t. velká rozšíří, ostatní pavouky doslova vyžere. Lapenou kořist drží 3. párem nohou a omotává ji pavučinovým vláknem za pomoci 4. páru nohou. Kořist tak zabalí podobně jako křižáci.

Další její zvláštnost je neuvěřitelně výkonný savý žaludek – třeba pakomára vycucne jedním otvorem v jeho noze.

Má i poměrně silný jed. Ten působí nejen na její kořist, ale i na její případné predátory – je znám případ lehkého přiotrávení solifugy (pouštního pavoukovce), která třesavku snědla. Člověku ale jed třesavky neublíží – třesavka není schopná prokousnout lidskou kůži.

Autorem textu je Petr Dolejš z zoologického oddělení Přírodovědeckého muzea Národního muzea


Kam dál?

Nejnebezpečnější pavouk žijící v Česku? Jedovatá zápřednice

Arachnologové zvolili evropského pavouka roku 2016

(EK)

Přírodní vědy