Nemoci a zdraví dětí za monarchie

22. 1. 2013 | Výstava Dětský svět za císaře pána nabízí fascinující pohled do života dětí na sklonku monarchie. Odhaluje však i stinné stránky této doby - vysokou nemocnost a úmrtnost dětí.

foto: lebka novorozence se smrtelným poraněním po průchodu křivicí deformovanou pánví matky

Výstava Dětský svět za císaře pána z cyklu Monarchie přiblížuje návštěvníkům aspekty dětství na přelomu 19. a 20. století. Odhaluje fenomén dětské kultury v různých vrstvách společnosti, především svět her a hraček, folkloru, nebo odívání. Dotýká se ale i tehdejších problémů spojených s dětstvím, mezi něž patří i ty zdravotní.

V polovině 19. století žilo v českých zemích přibližně 6,6 milionů obyvatel. Při sčítání v roce 1913 už to ale bylo více než 10 milionů. Tento nárůst byl způsoben především stále rostoucí kvalitou lékařské péče, která v této době procházela obdobím bouřlivých změn a objevů. Bylo proto možné pustit se do boje s chorobami, které pro předchozí generace často znamenaly smrt. Nejohroženější skupinou byly právě děti. Kojenecká a dětská úmrtnost (do pěti let věku) byla v 19. století téměř 30%.

Nejčastěji udávanými příčinami úmrtí kojenců bývala „vrozená slabost“ a blíže nedefinované střevní katary. 

Vysoká úmrtnost kojenců měla dvě hlavní příčiny. První z nich byl komplikovaný porod, kde nedostatek kvalifikované péče nezřídka končil úmrtím dítěte a často i matky. Druhou příčinou pak byly nemoci často související se špatnými hygienickými podmínkami.

foto: matka s rakvíTaké odrostlejším dětem hrozila řada zdravotních rizik. Mezi nejrozšířenější dětské choroby patřil tyfus, záškrt, spála, spalničky, černý kašel, zarděnky a tuberkulóza. Nezanedbatelná byla i křivice a vrozená syfilis. Úmrtnost dětí bývala nejvyšší v chudých zemědělských krajích a v průmyslových oblastech, kde rodiny často žily v zoufalých hygienických podmínkách. Právě ty přispívaly k šíření infekcí a parazitů, včetně parazitů střevních (tasemnice, škrkavky).

Lékařská věda zaznamenala velké úspěchy již koncem 18. století, a to i v oblasti prevence, kde se hlavní zbraní proti infekčním chorobám stalo očkování. 19. století pak přineslo překotný rozvoj mnoha medicínských oborů a dlouhou řadu zásadních objevů.

Samostatný obor pediatrie se ale ustavoval poměrně pomalu, jeho počátky musíme hledat především v nalezincích a prvních porodnicích. Zde se o novorozence i starší děti staraly nejen ošetřovatelky, na pomoc přicházeli také lékaři. První dětská nemocnice v našich zemích byla otevřena v roce 1854 v Praze na Karlově náměstí a nesla jméno císaře Františka Josefa I. Postupně ji následovaly další a úspěchy v boji proti dětským nemocem byly stále významnější. 


Navštivte výstavu Dětský svět za císaře pána z cyklu Monarchie v Nové budově Národního muzea!

(dan)