Mění se globální klima? Odpovídá babočka admirál

7. 5. 2012 | Výstava Krása motýlích křídel, kterou mohli návštěvníci Národního muzea zhlédnout až do konce února, neukazovala návštěvníkům jen rozmanitost přírody a jejich nesčetných okřídlených zástupců. V hrubých obrysech se také věnovala oteplování Země.


Babočka admirál. Foto: Haugsten Holen

Pozemské klima se mění. Může za to člověk, příroda? Nebo kombinace více faktorů? Na tuto otázku dodnes neumíme přesně odpovědět.

Poznat a jasně odhalit klimatické změny pomáhají i výzkumy věnované motýlům. Někteří jejich zástupci z České republiky téměř vymizeli. Přestávají jim vyhovovat zdejší přírodní podmínky. Počty jedinců jiných druhů ale naopak v Česku stoupají.

Babočka už netáhne kvůli zimě na jih

V některých letech už nedochází k dálkové migraci babočky admirál z jižní do střední Evropy. Přesto zástupců tohoto druhu žije ve střední Evropě daleko více než v jižní.

Proč tomu tak je? Protože podzimní generace baboček už nepodnikají dlouhé tahy až na samotný jih Evropy. Jejich pouť končí v Pádské nížině a na střední Rhoně, tedy v oblastech, kde bychom předpokládali chladnější zimní počasí. Díky mírnějším zimám tak motýl přežívá na místech, kde by před desítkami let umrzl.

Migrační chování motýlů neovlivňuje jen teplota prostředí, ale také obsah jedovatých látek v některých živných rostlinách. Motýli se jimi pak nemohou krmit a odlétají pryč. Zcela očividným příklad takového chování je exotický druh kometa zelená.

Černopáska osidluje Skandinávii

Podobně jako babočka se chová černopáska bavlníková. Tento motýl původem z Afriky v posledních desetiletích létá vysoko na sever až do Skandinávie.

Vědci se obávají, že kvůli změně klimatu začne černopáska škodit na kulturních rostlinách i ve střední Evropě. Zatím pro zdejší zemědělce a jejich kukuřičné lány, nebo rajčata nepředstavuje velký problém.

Černopáska bavlníková. Foto: Brian Stone

Housenky černopásky totiž nepřežijí současnou zimu a nezaloží díky tomu novou silnou populaci.

Pokud by se však teplota v následujících letech zvýšila, měli by se pěstitelé připravit na nálety velmi žravých housenek, které si v potravě příliš nevybírají. Ostatně v tropech a subtropech zhltnou téměř vše od tabáku po rajčata.


Zahlédli jste v přírodě zajímavého motýla, případně jeho housenku? Chcete vědět, o jaký druh jde? Obraťte se na nás! S identifikací pomůže odborník Národního muzea RNDr. Jan Macek. K úspěšné identifikaci je nutné zaslat do redakce Národního muzea snímek daného živočicha. K určení pomůže také popis místa, kde byl exemplář spatřen, denní doba pozorování, případně rostlina, na které byl nalezen. Fotografie zasílejte na adresu redakce@nm.cz.

 

 

(adr)