Kdož jsú boží bojovníci a Jistebnický kancionál

30. 6. 2015 | Od 17. června je v Českém muzeu hudby k vidění malá výstavka s názvem Kdož jsú boží bojovníci aneb Mistr Jan Hus, husitství a hudba. Najdete ji ve stálé expozici Českého muzea hudby. Mezi vystavenými předměty je také přesná kopie Jistebnického kancionálu.

Jistebnický kancionál

K objevu tzv. Jistebnického kancionálu, jednoho z nejdůležitějších hudebních rukopisů českého pozdního středověku, došlo v srpnu 1872 na faře v jihočeské Jistebnici. Při nálezu figurovali oktaván táborského gymnázia Leopold Katz, stará skříň a od nich už vedla přímá cesta k historikovi a genealogovi Martinu Kolářovi a pak k mnohem známějšímu Františku Palackému. Kolář i Palacký jasně rozpoznali výjimečnou hodnotu na pohled nevzhledného kancionálu a projevili zájem o jeho získání do sbírek Národního muzea, tehdy Musea Království českého. A tak se i stalo: Jistebnický kancionál byl muzeu darován a dodnes je pod signaturou KNM II C 7 uložen v Knihovně Národního muzea.

Jistebnický kancionál.

Pro představu o naší hudbě z prvních dvou dekád 15. století má kancionál zásadní význam. Obsahuje nejstarší dochované liturgické zpěvy v češtině a české písně duchovní i válečné. Žádná jiná země s latinským bohoslužebným obřadem neměla na začátku 15. století k dispozici ucelený překlad těchto textů do národního jazyka. Po šesti stech letech od napsání Jistebnického kancionálu z něho ovšem známe spíše husitské válečné písně typu Kdož jsú boží bojovníci nebo Povstaň, povstaň, veliké město pražské. Jejich první moderní přepisy publikovali Martin Kolář a Josef Adolf Bergmann v roce 1873. To ale neznamená, že by do té doby píseň o „božích bojovnících“ zapadla. V paměti, rukopisných a tištěných pramenech existovala po husitské reformaci dál, třebaže i s jiným textem.

Kancionál byl sice nalezen v Jistebnici, nicméně jako o místě jeho zrodu se v poslední době uvažuje například o pražském Emauzském klášteru, kde se od jeho založení v roce 1347 pěstovala liturgie ve staroslověnštině. Po celé 15. i 16. století klášter platil za centrum vzdělanosti. Podle jiných teorií byl rukopis spojen s pražskou univerzitou a v této souvislosti buď s Betlémskou kaplí, kostelem Panny Marie Sněžné, nebo s dnes již neexistující kaplí Božího Těla uprostřed Dobytčího trhu, nynějšího Karlova náměstí.

Později se píseň Kdož jsú boží bojovníci stávala symbolem, ať už reformace, češství nebo dokonce revolučních tradic. Některé její citace v hudbě 19. a 20. století nám mohou připadat přinejmenším zvláštní…

Pamětníci filmové trilogie režiséra Otakara Vávry Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem z padesátých let minulého století si určitě vzpomenou na scény s husitským vojskem zpívajícím „boží bojovníky“ a na prchající křižáky. Dokonce i ve filmu sugestivně podaný Žižkův povel k boji „hrr na ně!“ pochází z této písně. Politicky angažovaný, komunistický skladatel Václav Dobiáš, který v roce 1952 napsal skladbu pro sólo, sbor a orchestr Kdož jsú boží bojovníci, neváhal postavit husitský „chorál“ vedle kantáty Buduj vlast – posílíš mír (1951) anebo mužského dvojsboru na Stalinovu smrt (1953). To v době Bedřicha Smetany měla píseň Kdož jsú boží bojovníci hlavně národně-osvobozenecký podtext. Smetana se dokonce zúčastnil první národní poutě do Kostnice na místo úmrtí Mistra Jana Husa. Jako správný turista si domů přivezl kamínek. Ve svém deníku si k tomu poznamenal:

6. [července 1868] Ráno na lodi při velkým dešti do Kostnice přes Bodámské jezero. Účastníků 250–300 osob. V Kostnici slavnost u pomníku, dojem hluboký, lidů dav velký, 3 řeči české, jedna německá od Friče; v poledne hostina společná v sále Konsilia.

Citace písně Kdož jsú boží bojovníci ve Smetanových symfonických básních Tábor (1878) a Blaník (1879) z cyklu Má vlast se neopírají o melodii z Jistebnického kancionálu, ale o mladší verzi písně. Podobně je tomu i v dramatické předehře Antonína Dvořáka Husitská z roku 1883 a to i přes to, že se v té době již o existenci Jistebnického kancionálu vědělo a byly zrealizovány první pokusy o přepisy.  K jeho úplné a vědecky kvalitní transkripci však nedošlo dodnes.

Symfonická báseň Tábor - titulní list


 

Drobná výstavka v rámci stálé expozice Českého muzea hudby s názvem Kdož jsú boží bojovníci aneb Mistr Jan Hus, husitství a hudba je Národním muzeem uspořádána k 600. výročí upálení Mistra Jana Husa.


 

Autorkou článku je Dagmar Štefancová z Národního muzea – Českého muzea hudby

 

Kam dál?

Jenský kodex

VIDEO: Husovské unikáty

Stavba plátové zbroje ze středověku je složitější než puzzle

 

 

 

(per)