Česká muzea a galerie můžete navštívit i z pohodlí domova

3. 4. 2012 | Národní muzeum neustále rozvíjí unikátní on-line prezentaci muzejních a galerijních sbírek. Na www.esbirky.cz už dnes návštěvníci naleznou fotografie více než 10 000 předmětů.

fotografie notebooku s prezentací eSbírky

Vybrané části sbírek Národního muzea a dalších českých institucí jsou přístupné na internetu od listopadu 2010. Prostřednictvím eSbírek pak české instituce publikují své předměty na webovém portálu Europeana (Evropská digitální knihovna), který slouží jako rozcestník na prezentace jednotlivých evropských muzeí. Česká muzea se tím zařadila do prestižní skupiny evropských kulturních institucí.



O eSbírkách jsme si povídali s manažerkou projektu Mgr. Kateřinou Musílkovou.


Výhody pro uživatele eSbírek jsou jasné – mohou si prohlédnout předměty, které by asi jen tak nespatřili, a to navíc z tepla domova. Jaké výhody ale přináší prezentace zúčastněným muzeím a kolik se jich do projektu zapojilo?

Do projektu se dosud zapojilo 14 institucí, jak českých, tak moravských a slezských. Věříme, že eSbírky pomohou zvýšit návštěvnost jejich výstav a expozic. Badatelé mají zároveň možnost prohlédnout si konkrétní sbírkový předmět on-line, a to bez přímého kontaktu s ním, takže se jedná i o ochranu sbírkových předmětů.

Kolik fotografií sbírkových předmětů na stránkách návštěvníci v současné době naleznou a plánujete, že budou přibývat?

Samozřejmě plánujeme, že budou přibývat, a to nejen sbírkové předměty, ale i samotné instituce. V současné době prezentujeme více jak 10 000 sbírkových předmětů.

Z pohodlí vlastního křesla si můžete prohlédnout unikátní předměty, jakými jsou japonské dřevořezy, rukopisy a staré tisky, skvosty archeologických sbírek a mnoho dalšího.

Co všechno vlastně přidání předmětu na eSbírky obnáší a kolik lidí je do toho procesu zapojeno – například v Národním muzeu?

V prvé řadě předmět musí popsat kurátor – odborník v daném oboru. Na fotografovi, nebo dokumentátorovi je, aby předmět nafotil, případně naskenoval. Následně kurátor, nebo dokumentátor popis předmětu  s fotografií na eSbírky nahraje. Takže ve výsledku to mohou být až tři lidé, kteří se podílejí na uložení jednoho sbírkového předmětu do databáze.

Jak dlouho tedy trvá, než se předmět dostane z depozitáře až na naší obrazovku?

To záleží – konkrétní sbírkové předměty mohou být popsané už delší dobu v elektronické databázi či v rámci inventárních karet. Pak stačí, aby informaci někdo převzal a převedl do daného elektronického formátu, který eSbírky akceptují. A potom už jde jen o tu fotografii. V ideálních případech, kdy již existuje fotografie i popisek, pak jde o to je spárovat. Vše se tak dá stihnout i během jednoho dne.

Fotografie Kateřiny Musílkové u notebooku

Tzv. digitalizace asi není jednoduchá věc. Jak takový proces probíhá a nemohou se při něm vzácné předměty poničit?

Předměty samozřejmě chráníme a nakládáme s nimi s největší opatrností. Záleží zejména na typu materiálu, ze kterého byly vyrobeny. Jinak se budeme chovat ke kovu, jinak k papíru, ke dřevu...
V  zásadě ale proces digitalizace probíhá tak, že je nutno předmět vyjmout z uložení v depozitáři, minimálně očistit, v ideálním případě pak  zrestaurovat. Restaurátor nebo kurátor by měl říci, jakou formu digitalizace daný sbírkový předmět snese. Potom se zdigitalizuje a uloží zpět na své místo. Je jasné, že ne všechny sbírkové předměty snesou například výrazné osvícení, což je příklad třeba  vzácných rukopisů.  

Zaujal vás na www.esbirky.cz obrázek  některého z předmětů? Pošlete jej přátelům jako tzv. eCard – elektronickou pohlednici!

Všechny asi zajímá problematika zneužití takového projektu. Často diskutovanou otázkou je, zda vystavovat historické a umělecké skvosty na internetu a „radit“ tak případným zlodějům co a kde ukrást...

K tomu mám poměrně jasné stanovisko – jsme muzeum, tudíž bychom měli věci ukazovat. Vystavení na eSbírkách se v podstatě neliší od reálného vystavení v expozici. U obou je zřejmé, kde se nacházejí. V případě eSbírek navíc zmiňujeme jen instituci, což například u Národního muzea s mnoha budovami a depozitáři není zrovna návodné.
Spíše řešíme otázku zneužití vystavených fotografií, a proto je ukládáme v nižším rozlišení a opatřujeme vodoznakem.

Esbírky jistě využijí jak odborníci, tak běžní uživatelé. Máte přehled o které sbírky  je největší zájem? Co lidé nejčastěji hledají, prohlížejí si...

Nejvíce navštěvované bývají takzvané předměty měsíce, které jsou přístupné přímo z hlavní stránky eSbírek. Tyto fotografie, vybrané z jednotlivých sbírek, jsou zajímavé tím, že se vztahují vždy k nějakému aktuální tématu, výročí či obecněji ročnímu období a podobně. Co se týče sbírek Národního muzea, hojně navštěvované jsou předměty z archeologických sbírek. Uživatelé si často prohlížejí například i fotografie děl Alfonse Muchy ze sbírek Chrudimského muzea, ale obecně je zájem uživatelů webu spíše rovnoměrně rozprostřen.

A plánujete pro uživatele eSbírek nějaké novinky?

Ano, plánujeme novou, upravenou verzi eSbírek, která by měla být spuštěna pro veřejnost na přelomu března a dubna.
Další velkou novinkou budou různé on-line rébusy pro děti. Ty budou mladým návštěvníkům eSbírek hravou formou přibližovat práci v muzeu a naše kulturní dědictví.

Děkujeme za rozhovor

(per)