VIDEO: V Národním muzeu učí, jak na kroužkování ptáků

3. 7. 2014 | Letos už po osmé pořádali pracovníci Kroužkovací stanice Národního muzea kurz kroužkování ptáků pro vážné zájemce z řad svých dobrovolných spolupracovníků. Kurz proběhl na Třeboňsku a jeho součástí byly i odchyty ptáků v rybniční rezervaci Velký a Malý Tisý. Podívejte se, jak to na kurzu vypadalo.

Kroužkování je v Evropě postaveno na široké dobrovolnické základně. Metodu kroužkování poprvé použil dánský profesor Hans Christian Mortensen v roce 1899, kdy hliníkovým kroužkem "opatřil" několik špačků. Údaje, které dobrovolníci ve svém volném čase získávají, následně zpracovávají a využívají profesionální ornitologové.

Většina kroužkovatelů se specializuje – buď na konkrétní ptačí druh, nebo na danou lokalitu. K odchytu ptáků jsou obvykle používány jemné nylonové sítě a u kontrolovaných jedinců se zjišťuje druh, pohlaví, stáří, hmotnost, tučnost, stav opeření  atd.


Kroužek jako náramkové hodinky

Pokusy s prvním značením ptáků byly nesporně vedeny zvědavostí a touhou odhalit, kam se na podzim vydávají některé ptačí druhy a odkud k nám naopak přilétají v období průtahu a zimování ptáci, kteří v dané oblasti nehnízdí.

Postupem času se však díky kroužkování dařilo objasňovat další detaily z ptačí biologie - přesídlování starých ptáků u některých druhů, původ ptáků na hromadných nocovištích a místech pelichání, věrnost k jednou zvolenému hnízdišti, délku života jednotlivých druhů atd.

Přepočítáno na lidskou hmotnost, kroužek představuje pro ptáka zhruba podobnou zátěž, jakou jsou pro člověka například lehké náramkové hodinky.

Kroužky jsou pro jednotlivé ptačí druhy specifické. Jaroslav Cepák z Kroužkovací stanice Národního muzea uvádí, že v současnosti se u nás používá přes dvacet typů kroužků, které se liší průměrem a výškou - na základě tloušťky a délky ptačího tarsu (nohy). Nejmenší kroužek má průměr 1,9 mm a používá se např. na naše nejmenší pěvce králíčky obecné (dospělý pták váží pouhých 5g) či střízlíky. Největší kroužky mají průměr 26 mm a u nás se používají pro největší ptáky - labutě velké (hmotnost až 12 kg) nebo orly mořské (rozpětí křídel 2,5m).

Kroužek je potřeba zafixovat speciálními kleštičkami

Našli jste kroužek s nápisem N. MUSEUM PRAHA?

Nahlášení takového nálezu je pro naše vědce důležité.

Pokud naleznete kroužkovaného ptáka, případně samotný kroužek:

  1. přesně opište identifikační číslo kroužku (pokud informaci zasíláte poštou, je nejlepší celý kroužek narovnat na plocho a vložit do obálky)
  2. uveďte následující důležité údaje (pokud je to možné): datum, místo a okolnosti nálezu (zda byl pták nalezen mrtev, střelen, zabit o dráty, usmrcen dopravním prostředkem apod.), případně o který druh ptáka šlo
  3. nezapomeňte uvést Vaši adresu nebo e-mail - můžete se tak dozvědět zajímavosti o nalezeném ptáku
  4. informace zašlete na email krouzkovaci.stanice@nm.cz, nebo poštou na adresu Hornoměcholupská 34, Praha 10 - Hostivař, 102 00

Pozor na chovatelské kroužky!!
Zatímco ornitologické kroužky lze vždy rozevřít, chovatelské kroužky jsou celistvé válečky s ražbou ven, některé jsou potaženy umělou hmotou. Evidenci těchto kroužků kroužkovací stanice nevede, je zapotřebí se obrátit na nejbližší pobočku Českého svazu chovatelů, popř. přímo na ústředí.

 

KAM DÁL?

 

On-line rozhovor z Kroužkovací stanice Národního muzea

Pomohou geolokátory odhalit neznámá zimoviště hýlů rudých?

Záhada migrace hýla rudého rozluštěna!

 

(dan)