Potomek Bohuslava Jiruše hovoří o odkazu svého předka

11. 9. 2012 | Od jara 2012 jsou na výstavě Vynálezci a vynálezy k vidění tajemné Jirušovy bedny. Jejich vystavení zaujalo pana Kotrlíka, potomka Bohuslava Jiruše, který shodou okolností pokračuje v rodinné tradici a stal se také lékařem. Poslechněte si jeho názor na Bohuslava Jiruše a na připomenutí jeho odkazu.

 

Doc. MUDr. Jan Kotrlík, CSc., gastroenterolog, se narodil v roce 1929 do v rodiny s vícegenerační lékařskou tradicí. Je dlouhá léta členem České gastroenterologické společnosti.

Na svého předka a jeho nápad zanechat odkaz příštím generacím vzpomíná pan Kotlík následovně: "V rodině se mluvilo o tom, že ta bedna existuje. Ale všichni jsme věděli, že to pro nás prakticky nemůže nic znamenat, že nikdo z nás se nemůže dožít roku 2101. Tak jsme to brali, že je to inteligentní nápad, a že to možná těm, kteří přijdou za těch pět šest generací, něco přinese."

Na otázku, co si myslí, že by se mohlo v bednách nacházet, odpověděl pan Kotrlík, že pravděpodobně věci každodenní potřeby, jako je oblečení, knihy a možná i nějaký herbář. Bohuslav Jiruš se totiž vášnivě zajímal o botaniku. Láska k rostlinám a botanice se v rodině pěstovala i po jeho smrti. Stejně tak přetrvala dodnes i medicínská tradice rodiny, která začala už v 19. století právě Bohuslavem Jirušem.

Pan Kotrlík na závěr shrnul: "Myslím si, že připomínat tyto bedny a historii s nimi spojenou, je dobrý nápad. Stojí za to připomenout i jména těch, kteří historii přispěli svou každodenní pilnou prací. Což je jistě případ Jiruše, který byl velmi pilný - nastřádal spoustu věcí a taky slušné jmění. On ty peníze potom věnoval z větší části muzeu a muzeum byl jeho život. Proto se domnívám, že to byl člověk na svém místě."

foto vystavených Jirušových beden

Bohuslav šlechtic Jiruš se narodil 17. října 1841 v Praze. Vystudoval lékařství a byl profesorem botaniky na univerzitě v Záhřebu, později profesorem farmakologie v Praze. V roce 1897 se stal jednatelem Muzea království Českého, v jehož službách podnikl řadu výzkumných cest (hlavní výzkum konal v Dalmácii). Je autorem mnoha botanických a farmakologických publikací. Nechybí mezi nimi ani pojednání z oboru lékařské chemie. Ve své závěti z přelomu století odkázal Muzeu království Českého celý svůj majetek. Zemřel 16. listopadu roku 1901. Jeho pozůstalost je součástí sbírek Národního muzea.

 

Zapečetěné bedny a další zajímavé předměty ze století industriální revoluce si můžete prohlédnout do 30. září 2012 na výstavě Vynálezci a vynálezy v Nové budově Národního muzea.

 

(dan)