Co jedli naši předkové? Odpovědi nabízí bioarcheologie

21. 11. 2014 | Bioarcheologové mohou díky analýze stabilních izotopů uhlíku a dusíku lépe odpovídat na otázky týkající se výživy našich předků. Výzkumu se věnují v nově zřízené laboratoři antropologického oddělení Národního muzea.


Karlovarská dvojčata jsou světoznámý fenomén

12. 11. 2014 | Při vyslovení pojmu karlovarská dvojčata by si člověk mohl představit nějaké sousoší stojící v Karlových Varech nebo možná porcelánové figurky. Ve skutečnosti jsou karlovarská dvojčata fenomén krystalografický. O co jde?


Podyjí – ráj motýlů v Česku

24. 10. 2014 | Je tomu již poměrně dávno, kdy měl milovník přírody možnost při svých toulkách českou přírodou pozorovat nespočet motýlích druhů poletujících na květnatých loukách, lesních pasekách či na mezích podél cest, často úvozových, z nichž mnohé létaly v tak hojných počtech, že bylo nemyslitelné obávat se o jejich budoucnost. Stejně tak už na většině našeho území patří minulosti úkaz, kdy po setmění před světly aut poletovaly stovky různě velkých druhů hmyzu, přičemž většinou se jednalo o píďalky či můry. Jednou z oáz, kde se v tomto ohledu alespoň zdánlivě zastavil čas, je právě Podyjí.


Ploštice jako vetřelci v domácnostech

3. 10. 2014 | V posledních letech výrazně roste počet žádostí široké veřejnosti o určení ploštic nalezených jako nevítaní vetřelci v domácnostech. Většina těchto žádostí se týká několika málo druhů, z nichž část patří mezí mezi druhy v naší fauně nepůvodní, zatímco jiné jsou sice u nás původní, ale v posledních letech nabývají na početnosti a šíří se do nových oblastí v důsledku teplého klimatického období.


Obávaní prvohorní predátoři hýřili barevnými vzory!

24. 9. 2014 | Před více než 350 milióny lety byla teplá moře nacházející se na našem území mimo jiné obývána různými druhy hlavonožců. Výzkumy českých vědců ukazují, že přinejmenším někteří z nich nesli na své schránce zajímavé barevné vzory.


Albert Pilát inicioval vznik mykologického oddělení

11. 9. 2014 | Za necelý půlrok bude mykologické oddělení Národního muzea slavit 50 let od svého osamostatnění od oboru botanika. Za obrovským rozvojem české mykologie v období 30. až 70. let 20. století stála významná osobnost, mykolog a botanik Albert Pilát.


Joachim Barrande: Ingénieur en Chef à Prague

26. 8. 2014 | Osm tisíc dřevěných beden, obsahujících sbírky Paleontologického oddělení, bylo uloženo v suterénních depozitářích Historické budovy Národního muzea. Po přestěhování do nových depozitářů a následném zpracování se v těchto bednách povedlo objevit nečekaný skvost: písemnosti, do kterých byla zabalena část sbírek slavného francouzského a vlastně i českého paleontologa Joachima Barranda (1799 – 1883). Jedná se o archivní materiály natolik jedinečné, že mohou pomoci zaplnit některá bílá místa v našich dějinách. Přečtěte si třetí část seriálu, věnovaného tomuto výjimečnému objevu.


Globální oteplení zapsané do kamene

22. 8. 2014 | Klimatické změny jsou dnes často skloňovaným pojmem. Nehledě k diskutovaným dopadům současného globálního oteplování a vlivu člověka na něj, klimatické změny byly po celou dobu historie Země nejenom důsledkem, ale i hybatelem rozličných pochodů, včetně vývoje a rozšiřování živých organismů, tedy i nás lidí.


Joachim Barrande: Dvorní vychovatel na železné cestě

20. 8. 2014 | Osm tisíc dřevěných beden, obsahujících sbírky Paleontologického oddělení, bylo uloženo v suterénních depozitářích Historické budovy Národního muzea. Po přestěhování do nových depozitářů a následném zpracování se v těchto bednách povedlo objevit nečekaný skvost: písemnosti, do kterých byla zabalena část sbírek slavného francouzského a vlastně i českého paleontologa Joachima Barranda (1799 – 1883). Jedná se o archivní materiály natolik jedinečné, že mohou pomoci zaplnit některá bílá místa v našich dějinách. Přečtěte si druhou část seriálu, věnovaného tomuto výjimečnému objevu.


Nový hmyzí vetřelec v Evropě!

30. 7. 2014 | Invazní druhy organismů představují vážnou hrozbu pro přírodní lokality po celém světě. Tato hrozba se nevyhýbá ani České republice. Zatímco zahrádkáři žehrají na známé plzáky španělské, a vyměňují si navzájem hrůzostrašné recepty na jejich likvidaci, osidlují naše území také méně viditelní vetřelci – nepůvodní hmyzí druhy, jejichž působení může být neméně závažné. Seznamte se s jedním takovým přivandrovalcem, s pilatkou azalkovou.