Odborníci zkoumali vzácné indické miniatury

31. 7. 2015 | Národní muzeum ve spolupráci s Národní knihovnou ČR realizovalo restaurátorský a technologický průzkum dvou unikátních indických miniatur datovaných okolo let 1600–1611. Bohatě iluminované a zlacené miniatury jsou přiřazovány Džahángírovu albu. Album bylo sestaveno pro prince Salima (1569–1627) budoucího mughalského císaře, který přijal jméno Džahángír a panoval mezi lety 1604–1627.


Jak se vybírá jméno?

3. 7. 2015 | Odborné názvosloví je základem každého vědního oboru – slouží k tomu, aby se vědci všech národů a jazyků dokázali domluvit na předmětu svého výzkumu i jeho výsledcích. Pojmenovat všechny objevené rostliny a živočichy ovšem není jen tak jednoduchá věc. Pro nový název hledají vědci inspiraci například u svých oblíbených literárních hrdinů, či ve slovní hříčce.


Nové invazní druhy dvoukřídlého hmyzu v ČR

26. 6. 2015 | Kromě migrace lidské, probíhá také často migrace nepůvodních, tedy invazních druhů rostlin a živočichů. Tyto migrace často probíhají nepozorovaně, ale jejich důsledky mohou být velmi zásadní, především pokud jde o škůdce. Dva nově příchozí hmyzí druhy – koutuli skvrnitou (Clogmia albipunctata) a octomilku asijskou (Drosophila suzukii) si představíme v tomto článku.


Endemičtí netopýři jižní Arábie

8. 6. 2015 | Jižní Arábie je unikátní zoogeografickou oblastí. Je označována za tzv. horké místo biologické diverzity. Národní muzeum ve spolupráci s dalšími institucemi dlouhodobě provádí výzkum savců Blízkého východu a zvláštní důraz klade na netopýry. Z jižní Arábie je těchto zvláštních savců dnes známo 40 druhů a téměř polovina tohoto počtu představuje afrotropické prvky. Některé tyto druhy jsou ovšem endemické, tedy takové, které se nevyskytují nikde jinde na světě.


Biologická rozmanitost jižní Arábie

1. 6. 2015 | Území jižní Arábie je zajímavou zoogeografickou oblastí. Odborníci ho označují jako jeden z “biodiversity hotspots” neboli “horkých míst biologické rozmanitosti” na Zemi. Vyskytují se zde totiž – mimo jiné – i svébytné živočišné druhy, které se nenacházejí jinde na planetě.


Svědkové dávných katastrof

21. 5. 2015 | Zemský povrch je nepřetržitě bombardován materiálem z kosmu, v naprosté většině se však jedná o velmi malé úlomky, které stěží mohou napáchat větší škody. Čas od času však k Zemi zamíří mimozemská tělesa větších rozměrů a následky střetu s nimi mohou být fatální. Důkazem toho může být vyhynutí dinosaurů na konci druhohor, které je spojováno s dopadem velkého asteroidu do oblasti dnešního Mexického zálivu.


Národní muzeum a mineralogové v době nacismu IV.

18. 5. 2015 | Na stránkách portálu Muzeum 3000 jsme si na příkladech osobních příběhů několika mineralogů a sběratelů minerálů připomněli pohnuté dějiny období německého nacismu v době předválečné i válečné tak, jak se prolínaly s děním v Národním muzeu. Válečné události byly dovršeny vysídlováním občanů s německým říšským občanstvím z území obnoveného Československa do Německa. Mezi vysídlenými Němci bylo i mnoho sběratelů minerálů, kteří byli nuceni zanechat své sbírky ve svých původních domovech. Jejich sbírky byly zajišťovány místními národními výbory a během let 1945 a 1946 byly postupně převzaty pracovníky Národního muzea a nákladními automobily sváženy z mnoha míst v republice do Národního muzea. Tímto dílem končí čtyřdílný seriál Národní muzeum a mineralogové v době nacismu.


Legionář Jaroslav Boháč a ptáci z Bornea

15. 5. 2015 | Roku 1921 daroval Národnímu muzeu jistý pan Boháč soubor více než sto kožek ptáků z Bornea, tehdy z ornitologického hlediska ještě velmi málo známého ostrova v Malajském souostroví ležícím mezi Indickým a Tichým oceánem. Kdo byl tento sběratel a jak se dostal na Borneo?


Národní muzeum a mineralogové v době nacismu III.

13. 5. 2015 | Období druhé světové války negativně poznamenalo dění v Národním muzeu. Nacistickému běsnění padlo za oběť i několik mineralogů. Na stránkách portálu Muzeum 3000 již vyšel příběh obchodníka s minerály Friedricha Cassirera, který prchal před nacisty z Berlína do Prahy a později do Paříže a do New Yorku, a který významně obohatil mineralogickou sbírku Národního muzea. Také jsme si připomněli mineralogy Radima Nováčka, Františka Ulricha a Ludmilu Slavíkovou, kteří nacistický teror nepřežili.


Národní muzeum a mineralogové v době nacismu II.

30. 4. 2015 | Doba německé okupace Československa neblaze ovlivnila dění v Národním muzeu; nacistickým represím padlo za oběť i několik významných mineralogů. Na portálu Muzeum 3000 jsme představili příběh mineraloga Friedricha Cassirera, který stihl uniknout z Prahy před nacisty těsně před obsazením Československa a tím si zachránit holý život. Jiní takové štěstí neměli.