Výzkum hrobky a ostatků Tychona Brahe

11. 2. 2013 | V roce 2010 byly v Praze exhumovány ostatky Tychona Brahe a na podzim roku 2012 byly zveřejněny výsledky průzkumu. Z nich vyplynulo, že Tycho Brahe nebyl otráven. Výstava Výzkum hrobky a ostatků Tychona Brahe, na které se spolupodílelo Národní muzeum, mapuje jednotlivé kroky průzkumu. Výstava je od 12. února k vidění v prostorách Akademie věd.

foto: rakev Tychona Brahe

Průzkum ostatků Tychona Brahe se připravoval již od roku 2006.Toho roku navštívil Antropologické oddělení Národního muzea historik Herman Kölln, který přinesl informace o záměru Jense Velleva z Aarhus University exhumovat ostatky dánského astronoma Tychona Braha.V následujícím roce potom Jens Vellev navštívil antropologické pracoviště Národního muzea. Společně se dohodli na podmínkách, které bylo nutné splnit, aby exhumace mohla proběhnout. 

Dohoda zněla tak, že pokud hrobka bude otevřena, zajistí antropologické oddělení Národního muzea průzkum ostatků a současně poskytne zázemí pro tuto akci. Jednání probíhaly až do února 2010, kdy Jens Vellev získal všechna potřebná povolení pro exhumaci, včetně souhlasu Národního památkového ústavu a především Arcibiskupství pražského.Od roku 2009 se schůzek s Jensem Vellevem na půdě Národního muzea zúčastňoval i Jaroslav Brůžek z katedry antropologie ZČÚ, který se do projektu zapojil i na základě předchozích kontaktů s dánskými antropology.

foto: Zpřístupnění hrobky Tychona Brahe (foto: archiv NM)Průzkum ostatků Tychona Brahe a jeho hrobky měl čtyři hlavní cíle: ověřit pravost kosterních pozůstatků Tychona Brahe, zjistit osteobiografická data za využití současných metod, provést dvourozměrnou (2D) a třírozměrnou (3D) dokumentace kostry astronoma a odebrat vzorky pro chemické/biologické analýzy z kostry Tychona Brahe a jeho manželky.

Biologický výzkum probíhal na pracovišti antropologického oddělení Národního muzea, kde byla provedena rentgenová, fotografická a morfologická dokumentace pozůstatků.

Po otevření kovové schrány s nápisem “Tycho Brahe 1901“se objevil obsah, který představoval sekundárně uložené kosti jednoho jedince (v neanatomickém sledu). V první fázi byly odebrány biologické vzorky s respektováním zásad minimalizace jejich kontaminace. Následně byl postupně vyjmut obsah schrány. Na dně rakve byl jako poslední uložen pohřební oděv. Kosterní pozůstatky byly poté sestaveny v anatomickém sledu, z kterého je patrné, že pravá horní polovina kostry je silně poškozená a není kompletní.  Obsahem schrány byly rovněž dvě skleněné nádoby. Ve větší byly uloženy pozůstatky obličejového skeletu s vousy a autentifikační certifikát doc.Jindřicha Matiegky z roku 1901. Menší skleněná nádoba obsahovala zbytky organické hmoty.

Výsledky odhadu pohlaví potvrzují s jistotou, že pánevní kosti patří muži. Na základě souboru deseti rozměrů a referenčních dat téměř dvou tisíc jedinců známého věku a pohlaví, dosahuje pravděpodobnost mužského pohlaví svého maxima, a to jak u levé, tak i u pravé pánevní kosti.

foto: Uložení ostatků v rakvi s nápisem Tycho BrahePokročilý stav změn kloubní plochy stydké spony u pánevní kosti odpovídá jedinci staršímu 40 let.  Charakter změn kloubní boltcové plochy (facies auricularis) kosti kyčelní odpovídá s pravděpodobností vyšší než 0,95 věku dožití nad 50 což je v souladu se známým věkem dožití Tychona Brahe (54 let).

Výška postavy byla podle délky stehenní kosti a délky pažní kosti odhadnuta na 175 ± 2 cm. Jindřich Matiegka změřil v roce 1901 celkovou délku těla in situ 168-170 cm. Tycho Brahe byl vysokého vzrůstu.

Z chrupu se zachovalo 13 zubů horní čelisti in situ. Zuby jsou více obroušeny na pravé straně zubního oblouku, což ukazuje, že Tycho Brahe byl pravák. Z dolní čelisti se zachovalo pouze šest volných zubů svědčících o tom, že jedinec trpěl paradentózou.

V okolí nosního otvoru (apertura piriformis) byly nalezeny zbytky zeleného zbarvení, které popisuje Jindřicha Matiegka ve své zprávě. Zbarvení, způsobené přítomností měďnatých iontů, lze dávat do souvislosti s nošením nosního nástavce. Zranění nosu a nosních kostí, které astronom utrpěl v boji, není viditelné pouhým okem.

foto: RTG snímek dochované obličejové partie Tychona Brahe (foto: archiv NM)„Když jsme zkoumali ostatky Tychona Brahe v roce 2010, odebrali jsme miniaturní vzorky z vchodu do nosní dutiny, jejichž analýzu provedl tým prof. Kučery. Zjistil, že obsahují vysoké koncentrace mědi a zinku ve stejném poměru, což ukazuje, že nosní protéza nebyla vyrobena ze slitiny zlata a stříbra, ale s největší pravděpodobností z mosazi,“ vysvětlil dr. Vellev.

Postkraniální skelet nevykazuje žádné patrné projevy nemocí, zranění či úrazů. Zřetelné jsou degenerativní změny na všech úsecích páteře, především na přechodu hrudního a bederního úseku. Spondylotické změny jsou většího rozsahu než obvyklé nálezy ve stejné věkové kategorii u současné populace. Výraznější byly i změny v místech vazivových a svalových úponů, což může souviset s vyšším věkem, ale i s fyzickou aktivitou.

Studie potvrdila autenticitu kostry Tychona Brahe. Současné metody ukazují, že kostra patřila muži staršímu padesáti let s tělesnou výškou 173 až 177 cm.

Předčasná smrt Tycha Braha byla záhadou více než 400 let. Známý astronom zemřel 24. října 1601 - tedy pouhých jedenáct dní po svém náhlém onemocnění a v průběhu staletí se kolem jeho smrti vytvořilo velké množství mýtů a teorií, včetně těch o otravě rtutí.

Koncentrace rtuti zjišťovali doc. dr. Kaare Lund Rasmussen z University of Southern Denmark v Odense a tým prof. Ing. Jana Kučery, CSc., z Ústavu jaderné fyziky AV ČR, v. v. i., v Řeži. „ Měřili jsme koncentraci rtuti třemi nezávislými analytickými metodami a všechny testy vedly ke stejnému výsledku: Koncentrace rtuti nebyla dostatečně vysoká, aby mohla být příčinou smrti. Výsledky analýzy kostí ukazují, že Tycho Brahe nebyl vystaven vysokým dávkám rtuti v posledních pěti až deseti letech svého života,“ vysvětluje doc. Rasmussen, jenž provedl analýzy vzorků kostí metodou atomové absorpční spektrometrie technikou studených par v Odense.

Analýzy vousů byly provedeny v Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži metodami radiochemické neutronové aktivační analýzy a protonovou mikrosondou, před několika lety instalovanou na novém urychlovači nabitých částic TANDETRON. „Koncentrace rtuti ve vousech dlouhých cca 2 cm jsou ukazatelem příjmu rtuti přibližně v posledních dvou měsících života Tychona Braha. Obsahy rtuti klesají z hodnot jen mírně vyšších, než jsou normální koncentrace u současné neexponované populace, dva měsíce před smrtí k hodnotám na spodní hranici normálních koncentrací v posledních dvou týdnech před smrtí Tychona Braha,“ říká prof. Kučera.

Je tedy potvrzeno, že příčinou smrti věhlasného dánského astronoma Tychona Braha, jenž na sklonku života působil v Praze na dvoře císaře Rudolfa II., nebyla otrava rtutí, jak naznačovaly některé teorie.

Zajímavosti: Permanentní přítomnost médií a značného počtu jedinců z odborné veřejnosti nutno kvalifikovat jako nestandartní přístup v lékařsko - antropologickém výzkumu historických osobností./Odborný výzkum kostry, včetně její dokumentace a odběru vzorků byl časově omezen na pouhé necelé tři dny!

foto: Situace po otevření rakve s ostatky na pracovišti antropologického oddělení Národního muzea

Kam dál?

První výsledky výzkumu: Tycho Brahe nebyl otráven!

 

Související články

Vědci Národního muzea podrobí analýze kosti umučených františkánů

V nejbližších dnech budou známy výsledky průzkumu ostatků umučených františkánů

Vědci Národního muzea potvrdili: ostatky patří františkánům

 

(dan)