Vědci Národního muzea podrobí analýze kosti umučených františkánů

20.7.2012 | Naši antropologové provedou v laboratořích v Horních Počernicích průzkum 400 let starých kosterních pozůstatků zavražděných mnichů z kostela Panny Marie Sněžné.

počernice

Ve středu 11. července 2012 byly v pražském kostele Panny Marie Sněžné vyzvednuty dřevěné schránky s ostatky 14 františkánských mnichů, kteří byli zavražděni před více než 400 lety. K tragické události došlo o masopustním úterý 15. února roku 1611.

Řeholníci pocházející z různých částí Evropy hlásali katolickou víru v tehdy převážně protestantské Praze. Vikář Bedřich Bachstein a jeho druhové byli zabiti na sklonku vlády Rudolfa II. při plenění kláštera rozlíceným davem, což byla reakce na vpád katolických pasovských vojsk do Prahy.

Papež Benedikt XVI. schválil v květnu tohoto roku s konečnou platností dekret o blahořečení mnichů a na 13. října 2012 je připraveno slavnostní završení celého procesu. V souvislosti s řízením vznikla potřeba prozkoumání ostatků násilně zemřelých františkánů.

Odbornou komisi, kterou pověřil důležitým průzkumem ostatků pražský arcibiskup Dominik kardinál Duka, tvoří členové duchovní obce i zástupci vědních oborů – teolog Jan Matějka a přední čeští antropologové Petr Velemínský a Vítězslav Kuželka z Národního muzea. Na základě rozhodnutí této komise byly nalezené kosterní pozůstatky vyzvednuty a převezeny k dalšímu zkoumání do laboratoří antropologického oddělení Národního muzea.

 Zde budou očištěny (roztříděny, určeny a zrentgenovány) a v průběhu srpna podrobeny komplexní antropologické analýze. Co všechno se bude se vzácnými kostmi v laboratoři dít a co se z nich dá vyčíst?

Antropolog Vítězslav Kuželka přibližuje průzkum:
„Při zkoumání vyzvednutých kosterních pozůstatků by mělo být velkou výhodou to, že o zemřelých máme poměrně hodně údajů z jejich života, které pak můžeme srovnávat s nálezy na jednotlivých kostrách. U většiny z nich známe jejich pohlaví, věk a způsob smrti, a tudíž se můžeme za příznivých okolností pokusit i o identifikaci konkrétních jedinců. Bohužel výpovědní hodnota kosterních pozůstatků z kaple sv. Michala byla značně snížena tím, že do schrány byly uloženy převážně pouze lebky a dlouhé kosti končetin, bez páteří a pánví. Uvidíme, zda se ještě nějaké části koster nenajdou v původním hrobě. Všechny kosti ze schrány jsme již očistili a zkompletovali slepením prokazatelně posmrtně vzniklých poškození. Nyní musíme všechny kosti roztřídit, zjistit, které párové kosti patří k sobě a pokusit se je přiřadit i k jednotlivým jedincům. Pak na nich provedeme běžný antropologický průzkum s cílem získat co nejvíce informací o tělesných vlastnostech zemřelých.“

Po dokončení analýzy se v souvislosti s blahořečením mnichů plánuje vystavení relikviářů s jejich kostmi.

(per)

self promo

Další články rubriky

Muzeum 3000, zpravodajský portál Národního muzea, odhaluje jedinečná tajemství. Více se dozvíte zde!

Facebook Twitter RSS
Loading