Průzkum vzácného středověkého rukopisu Liber viaticus

18. 12. 2013 | Odbornice z Národního muzea a Národní knihovny ČR spolupracovaly na restaurátorském průzkumu středověkého kodexu Liber viaticus. Rukopis, jenž kdysi patřil kancléři císaře Karla IV., je jedním z nejkrásnějších iluminovaných rukopisů svého druhu, proslulý kvalitní malířskou výzdobou a bohatým zlacením.

Iluminace "Narození Krista" v iniciále P, detail

Do nedávné historie se rukopis zapsal i jako jeden z důkazů falzátorského "umění" Václava Hanky, jenž do středověkých nápisových pásek vepsal jména údajných tvůrců rukopisu.

Průzkum viatiku probíhal v několika rovinách s cílem zjištění nových informací týkající se malířské výzdoby, které by mohly přispět k objasnění či potvrzení historických interpretací. Byl proveden průzkum techniky malby, analýza použitých materiálů a dokumentace poškození pomocí neinvazivních analytických metod. Rukopis byl dokumentován ve viditelném a ultrafialovém světle, optickou mikroskopií v dopadajícím i procházejícím světle, infračervenou fotografií a infračervenou fotografií ve falešných barvách, použité barvy iluminací byly analyzovány rentgen-fluorescenční analýzou, UV-VIS spektroskopií a Ramanovou spektroskopií.

Průzkumem bylo zjištěno, že vlastní text Liber viatiku je psaný několika druhy železogallového inkoustu různé kvality, lišící se barvou i stabilitou. Tento inkoust je doplňován červeným rumělkovým inkoustem a také textem vytvořeným v plátkovém zlatě. Text je rubrikován modrou barvou provedenou luxusním ultramarinem. Na písemné a kaligrafické iniciály byla použita rumělka, ultramarín, uhlíková čerň a organické barvivo fialové barvy, které nebylo možné bez odběru vzorků blíže identifikovat.

Rozměrný pergamenový rukopis vázaný v tmavorudém sametu patřil kdysi kancléři Karla IV. Janovi ze Středy.

Malířská výzdoba Liber viatiku je připisována iluminátorské dílně tzv. Mistra Viatiku vyjma poslední složky, kde je charakter malby jiný. Dle názoru kunsthistorika Pavla Brodského (2013) lze malířskou výzdobu této složky přiřadit Mistru Křížovnického breviáře. Z tohoto důvodu byla použitá barevná škála malířské výzdoby těchto dvou částí vyhodnocena samostatně. Technika malby iluminací připisovaných Mistru Viatiku je modelační, postavená na dokonalé podkresbě tmavým uhlíkovým inkoustem. V malbě je zastoupeno mnoho luxusních barev technicky dokonale provedených. Byla použita široká škála pigmentů a barviv typických pro období vzniku rukopisu.

Srovnání iluminace „Madona s Ježíškem“ na VIS snímku (vlevo), IR snímku (uprostřed) a IR snímku ve falešných barvách (vpravo)

Malířská výzdoba je hojně doplněna mušlovým a plátkovým zlatem zdobeným rytím a puncováním.

Iluminátorská výzdoba poslední složky připisované dle Brodského Mistru Křížovnického breviáře vykazuje několik odlišností. Základní použitá barevná škála je shodná, ale navíc se zde vyskytuje práškové stříbro. Dále byla zjištěna odlišnost v realizaci modrého pozadí v obou hlavních iluminacích poslední složky. Na modré pozadí obou iluminací byl nejprve nanesen levnější azurit a až na něj slabá vrstva drahého ultramarinu.

V rámci průzkumu se také podařilo zviditelnit vyškrabané texty nápisových pásek, které by mohly pomoci při řešení otázky jejich původního záměru.

V tištěné podobě budou výsledky tohoto průzkumu uveřejněny v komentářovém svazku k faksimile rukopisu, který plánuje Národní muzeum vydat ve spolupráci s nakladatelstvím Academia.

Fotogalerie:gallery

 

KAM DÁL?

Projekt Monasterium pomohl Národnímu muzeu

Výzkum hrobky a ostatků Tychona Brahe

Skvosty numismatické sbírky Národního muzea