Legionář Jaroslav Boháč a ptáci z Bornea

15. 5. 2015 | Roku 1921 daroval Národnímu muzeu jistý pan Boháč soubor více než sto kožek ptáků z Bornea, tehdy z ornitologického hlediska ještě velmi málo známého ostrova v Malajském souostroví ležícím mezi Indickým a Tichým oceánem. Kdo byl tento sběratel a jak se dostal na Borneo?

Na fotce (Dilwara, Indie, 1920) jsou: 1. sochař František Bílek (1872-1941), 2. architekt Vilém Kvasnička (1885-1969), 3. Jaroslav Boháč (1894-1944) a 4. Otakar Pekárek (1888-?)

Životní pouť Jaroslava Boháče začala nenápadně. Narodil se 11. září 1894 v Mladé Vožici na Táborsku a po studiích se stal vesnickým učitelem a nadšeným amatérským botanikem. Jeho poklidný život změnila stejně jako u mnoha jiných 1. světová válka. S Československými legiemi v Rusku prodělal celou sibiřskou anabázi.

V legiích se Boháč seznámil s Otakarem Pekárkem (*11. března 1888), rodákem z Lomnice nad Popelkou. Pekárek byl zahradník vyučený v Paříži. Byl také talentovaný na jazyky, proto nakonec působil při velení legií jako tlumočník.

Itinerář Boháčovy expedice na Borneo roku 1920 (zdroj: Mlíkovský)Boháč s Pekárkem odjeli z Vladivostoku s 18. transportem legionářských vojsk na lodi Sheridan do Singapuru, kde si vzali dovolenou a 27. března 1920 vyrazili na lodi Merkus směrem na Borneo. Z bornejského přístavu Pontianak odjeli 1. dubna po řece Kapuas do vsi Putussibau, a tamní přírodu zkoumali 11. dubna až 24. května. Pak se v doprovodu domorodých nosičů vydali na cestu přes Müllerovo pohoří ve středním Borneu, a stali se tak teprve třetí přírodovědnou expedicí v historii, která navštívila tuto část ostrova. Města Bandjarmasin na jihovýchodním pobřeží Bornea úspěšně dosáhli 3. července. Z Bandjarmasinu odpluli 6. července 1920, aby se na Cejlonu znovu připojili k legionářskému transportu, s nímž pak doputovali až do tehdejšího Československa. Roku 1921 věnoval Boháč své a Pekárkovy sběry z Bornea Národnímu muzeu, přičemž se nejednalo pouze o sběry ptactva. O rok později Boháč zveřejnil své zážitky z cesty po jižní Asii (včetně Bornea) v cestopisu V tropické Asii: cesty legionáře po Singapore, Borneu a Ceylonu (1922).

Později se Boháč ani Pekárek přírodním vědám, potažmo ornitologii již nevěnovali. Boháč se stal významným pracovníkem Archivu legií, kde se zabýval především historii Československých legií. Hned na počátku 2. světové války byl zatčen a 24. dubna 1944 zemřel ve vězení v německém městě Brieg (dnes Brzeg v Polsku). Pekárek po 1. světové válce působil v Likvidačním úřadu zahraničních vojsk, pak na Ministerstvu zahraničních věcí a poté jako "úředník ve zbrojovce", kde jeho stopa končí.

A jak dopadla Boháčova sbírka bornejských ptáků? Několik málo kožek bylo vycpáno hned poté, co je roku 1921 muzeu daroval, a vystaveno v muzejní expozici cizokrajného ptactva. Zbytek začal být zpracováván od roku 2008, a i přes jisté zpoždění přinesly Boháčovy sběry nové poznatky o rozšíření některých druhů ptáků na Borneu.  Například Ibis Pseudibis davisoni byl Boháčem nalezen poblíž Putussibau ve středním Borneu, kde tento vzácný druh dnes již nežije.


Autorem článku je Jiří Mlíkovský ze Zoologického oddělení Národního muzea.

 

KAM DÁL?

 

Národní muzeum a mineralogové v době nacismu III.

Za hmyzem na Papuu

VIDEO: Virtuální paleontologie odhaluje skryté fosilie

 

 

(dan)