Karlovarská dvojčata jsou světoznámý fenomén

12. 11. 2014 | Při vyslovení pojmu karlovarská dvojčata by si člověk mohl představit nějaké sousoší stojící v Karlových Varech nebo možná porcelánové figurky. Ve skutečnosti jsou karlovarská dvojčata fenomén krystalografický. O co jde?

Vyobrazení karlovarského dvojčete draselného živce (zdroj: D. Velebil)

Karlovarská dvojčata jsou srostlice dvou krystalů draselného živce. Způsob jejich srůstu je zákonitý, to znamená, že ho můžeme přesně geometricky definovat. Pro vědu byla objevena začátkem 19. století v okolí Karlových Varů a jako taková se dostala do světových učebnic mineralogie a jsou v nich uváděna dodnes.

Není bez zajímavosti, že jejich objev a první popis je spojen se jménem slavného básníka a spisovatele Johanna Wolfganga Goetha.

V přírodě jsou karlovarská dvojčata poměrně běžná, a to nejen u nás, ale i ve světě. Nejčastěji tvoří dva až deset centimetrů velké vyrostlice v některých typech žul. Při mechanickém zvětrávání žul se dvojčatné krystaly z těchto hornin uvolňují a my je pak můžeme najít kupříkladu na polích v ornici nebo v sutinách žulových zvětralin. Karlovarská dvojčata vypadají jako dvě naplocho srostlé tlusté tabulky, jejichž rohy nápadně ční. Vznikají již v zárodečném stadiu krystalizace živců a jsou důsledkem zákonitého defektu v krystalové struktuře, který se ve výsledku projevuje na vnější podobě živcových krystalů. Může se zdát, že je to jen jakási hříčka přírody, ale jejich vznik je dán specifickými teplotními a tlakovými podmínkami, které panovaly při vzniku žul.

Plastový model karlovarského dvojčete (zdroj: Národní muzeum)Karlovarská dvojčata objevil řezač a brusič kamenů Josef Müller (1727 – 1817), rodák z Hodkovic u Trutnova. Müller se v roce 1760 usadil v Karlových Varech a založil zde živnost postavenou na šťastném nápadu brousit a leštit aragonit – vřídlovec, který vzniká vysrážením z horkých karlovarských pramenů. Josef Müller začal sbírat v širokém okolí Karlových Varů horniny a minerály a stal se záhy uznávaným znalcem místních geologických poměrů. Při svých výpravách objevil i dvojčatné krystaly živce. Müller také sestavoval stokusové kolekce hornin a minerálů Karlovarska (jejich součásti bylo i po dvou kusech dvojčatných krystalů živce) a prodával je jako suvenýr lázeňským hostům. Sbírání kamenů se stalo v měšťanských kruzích okolo přelomu 18. a 19. století módou, a tak šly Müllerovy kolekce dobře na odbyt.

Lázně Karlovy Vary měly v 19. století obrovské renomé a byly hojně navštěvovány významnými osobnostmi ze všech koutů Evropy. Byl mezi nimi i slavný básník, spisovatel a amatérský přírodovědec Johann Wolfgang Goethe, který se opakovaně zúčastňoval geologických exkurzí do okolí Karlových Varů vedených Müllerem. Goethe a Müller se spřátelili a Goethe sepsal stručný katalog k Müllerovým kolekcím, k nimž byl v tištěné podobě přikládán.

Kolekce hornin a minerálů Karlovarska byly nabízeny pod názvem Goethe-Müllerova sbírka - Goethův věhlas měl napomoci jejich prodeji. Goethův katalog obsahuje vůbec první popis dvojčatných krystalů živce.

Účastníky Müllerových geologických výprav do okolí Karlových Varů byli i významní přírodovědci jako geolog Abraham Gottlob Werner či paleontolog Kašpar Maria hrabě Sternberg, zakladatel Národního muzea. V Karlových Varech se Josef Müller setkal s  mineralogy Friedrichem Mohsem (mnozí jistě znají Mohsovu stupnici tvrdosti), Karlem Friedrichem Naumannem a chemikem Johannem Schweiggerem. Nedlouho po Müllerově smrti navštívil Karlovy Vary také slavný švédský chemik Jöns Jacob Berzelius a mineralog Christian S. Weiss, který se zde setkal s Goethem. Dvojčatné krystaly živců od Karlových Varů se tak postupně dostávaly do povědomí odborné veřejnosti a právě posledně jmenovaný, mineralog Weiss, zavedl v roce 1814 dodnes používaný pojem karlovarská dvojčata.

A kde se vlastně karlovarská dvojčata nacházejí?

Karlovarská dvojčata od Lokte v původní stálé mineralogické expozici (zdroj: Národní muzeum)

Původní Müllerovo naleziště neznáme, protože Josef Müller je před svými současníky z komerčních důvodů tajil.

Jedna indicie tu ale přeci jen je. Karlovy Vary navštěvoval a s Müllerem se setkával také německý diplomat a mineralog Heinrich Ch. G. von Struve. Ten ve svém mineralogickém pojednání o Karlových Varech z roku 1807 uvedl, že Josef Müller „má velkou zásobu krásných a vzácných živcových dvojčat z Horního Hamru (Obere Hammer).“ Jedná se patrně o dnes již neexistující Horní Hamr u obce Mnichov, jihozápadně od Bečova nad Teplou, tedy dobrých asi 30 km od Karlových Varů. Trošku problematické je, že geologické podloží okolí obce Mnichova netvoří žuly. Z pozdější doby známe naleziště pěkných karlovarských dvojčat z míst ležících mnohem blíže Karlovým Varům, a to z okolí města Lokte. Velmi vydatná bývala některá pole u obce Hory (sv. od Lokte) a také u Kaltenhofu, zaniklé obce severozápadně od Hor. V těchto místech dnes žádná karlovarská dvojčata nenajdeme. Štěstí ale můžeme zkusit v areálu motokrosového závodiště při severním okraji Lokte, kde jsou karlovarská dvojčata poměrně hojná, i když ne tak pěkná jako z polí od Hor.

Za karlovarskými dvojčaty nemusíme putovat jen do okolí Karlových Varů; pěkné krystaly je možné nalézt i v okolí Říčan u Prahy.

Na sběratelském trhu s minerály můžeme čas od času narazit na pěkná karlovarská dvojčata z různých lokalit v USA nebo od Kjustendilu na západě Bulharska i odjinud - nalezišť karlovarských dvojčat jsou po světě desítky nebo možná i stovky.

Karlovarská dvojčata (lokalita Hory) ze sbírky Národního muzea (zdroj: Národní muzeum)


Autorem článku je Dalibor Velebil z Mineralogicko-petrologického oddělení.

 

KAM DÁL?

 

Obávaní prvohorní predátoři hýřili barevnými vzory!

Globální oteplení zapsané do kamene

Nejsmradlavější rostlina na světě

(dan)


Diskuse

Josef Müller (1727 – 1817), rodák z Hodkovic u… Lubomír Brož 3. ledna 2017 17:37