Ušlechtilý kámen na Nové budově Národního muzea

13. 2. 2015 | Při přestavbě Pražské burzy peněžní a zbožní v průběhu let 1966 – 1973 byly použit kámen z mnoha míst tehdejší Československé republiky.

Budova Federálního shromáždění záhy po dostavění (vpravo dole je vidět výstavba metra)

Nejstarší část budovy dnešní Nové budovy Národního muzea je bývalá Pražská burza peněžní a zbožní. Je to objekt, který byl dokončen a otevřen 24. února roku 1938. Vyprojektoval ho v duchu klasicistní moderny český architekt Jaroslav Rössler, žák slavného Jana Kotěry. Pražská burza zde ale dlouho nefungovala. Dne 15. březen roku 1939 a nástup okupační moci ukončil její činnost. Od roku 1946 sem bylo umístěno Národní shromáždění – parlament Československé republiky. V roce 1964 byl zpracován první návrh budovy Národního shromáždění, který vzešel z architektonické soutěže, kterou vyhráli tři přední čeští architekti – Karel Prager, Jiří Kadeřábek a Jiří Albrecht.

Zcela zachovali budovu Pražské burzy a vedle ní vytvořili přístavbu. Zároveň vztyčili unikátní Vierendeelovu konstrukci (řešenou v ocelovém svařovaném nosníku) jak nad novou přístavbou, tak nad starou budovou Burzy.

Jak původní budova tak nová přístavba jsou obloženy ušlechtilým kamenem z mnoha míst tehdejší Československé republiky.

Na obklad průčelí původní budovy Pražské burzy peněžní a zbožní a na okolní dlažby je použita hlinecká žula, která je opracována různými kamenickými metodami (štokovaná, tryskaná, leštěná). Z této žuly jsou obkladové desky fasády, obklady hlavních pilířů, ostění hlavního a postranního vstupu, římsy a meziokenní pilíře. (zdroj: Národní muzeum)

Hlinecká žula (detail) na obložení původní budovy Pražské burzy peněžní a zbožní (zdroj: Národní muzeum)

Sokl kolem budovy je z bosované tiské žuly (zdroj: Národní muzeum)

Schodiště bývalé Pražské burzy peněžní a zbožní je z pavlovské žuly (zdroj: Národní muzeum)

V obvodovém plášti nové budovy se nacházejí kamenné bosované kvádry, které tvoří celé stěny nebo leštěné desky. Velká stěna do Wilsonovy ulice a menší stěna do Vinohradské ulice je z bosovaných kvádrů kozárovické žuly (zdroj: Národní muzeum)

Kozárovická žula (detail). Zdroj: Národní muzeum.

Obklady vysokých nosných pilířů (na fotografii) jsou z leštěného šluknovského syenitu. Jsou z něj i desky laviček, vnitřní i vnější obklady vodních bazénů a rozměrný podstavec pod bronzovým sousoším Atomový věk od V. Makovského (zdroj: Národní muzeum)

Šluknovský syenit (detail). Zdroj: Národní muzeum.

 

KAM DÁL?

 

Slavná socha od Vincence Makovského zajímá restaurátory

Restaurování sousoší Nový věk od Vincence Makovského

Umělecká výzdoba Nové budovy Národního muzea

Mobil na střeše Nové budovy Národního muzea

Autorský nábytek architekta Karla Pragera

(dan)