Veselá pohádka života a smrti

13. 8. 2014 | „Veselá pohádka života a smrti o třech dějstvích“ je podtitul opery Smrt kmotřička skladatele Rudolfa Karla na libreto Stanislava Loma. Od roku 1933 byla s velkým úspěchem uváděna na mnoha českých operních scénách.

smrt jeviste

Národní muzeum připravilo pro své návštěvníky na sezonu 2014/2015 výstavní cyklus s názvem Smrt, který poukazuje na smrtelnost jako základní rozměr života každého z nás. V rámci tohoto cyklu je od 18.června 2014 do 23. února 2015 v Českém muzeu hudby k vidění výstava Smrt kmotřička, pojmenovaná podle opery Karla Rudolfa.

Název opery Smrt kmotřička odkazuje k lidové kultuře, kde postava Smrti zastupuje navýsost spravedlivou sílu. Stejně jako v pohádkách a lidových písních je zde smrt zobrazena jako přirozená, nikoli děsivá stránka našeho života. Smrt je vyobrazena jako téměř laskavá kmotřička, která spravedlivě měří chudým i bohatým.

Příběh začíná v roztrhané chalupě na kraji bohatého města pod hradem je domovem ubohé šumařovy rodiny. Právě se tam narodilo třinácté dítě, k pohoršení městské honorace i zámeckého panstva. Šumař se vrací domů a lehkomyslně zpívá cynickou písničku: Kdo na zemi sedí, pádu se nebojí, však nějak bylo, nějak bude! Setkává se s pány a prosí, aby někdo byl kmotrem děcku, ale nikdo se tak neponíží. Šumaře chtějí vyhnat z chalupy, doma pláče děcko a žena umírá. Snad se lidé nad děckem slitují spíš, když bude sirotkem? Šumař hází svůj řemen přes větev staré vrby a chystá se k smrti, aby aspoň ona byla děcku kmotrou. Smrt napomíná šumaře, že jeho čas ještě neuplynul – a nabízí se za kmotru. Za třináct let ať k ní šumař synka přivede.

Skicář Rudolfa Karla k opeře Smrt kmotřička

Po třinácti letech se šumař se synkem se vydává za kmotrou Smrtí: zahraje na housličky a oba se ocitnou v tajemném podsvětí, kde hoří nesčetné svíčky, některé malé, jiné větší a vysoké, tenké a silné. Zní tu tajemné hlasy země, sfér i věčnosti a Smrt rozsvěcuje i zhasíná světla duší, jak na ně přijde řada. Šumař zjistí, že jeho svíčka dohořívá, a využije chvilky, kdy se kmotra nedívá, aby prošvindloval novou svíčku místo svého oharku – líbí se mu na světě, i když se mu po něm měkce nechodilo. Proč by měl umřít zrovna, když jeho synek se dovídá, že bude zázračným lékařem? Šumař si nastavil život, převrátil určený řád a kmotře Smrti nezbývá než se podrobit. Klade si však podmínku, že jí synka ponechá a půjde žít sám. S kmotřencem uzavře dohodu: když ji uvidí stát nemocnému v hlavě, ať se nepokouší ho léčit, když bude stát v nohou nemocného, to se nemocný uzdraví.

Scénický návrh ke Smrti kmotřičceChasníček se stal slavným doktorem, má přepychové sanatorium a peníze se mu jen hrnou. Nudí se a vzruší ho až případ dcery zámeckého pána z jeho rodného města. Když uvidí princeznu, která propadla smutku nad nicotou života, z cynika životem omrzelého se stane roztouženým snílkem. Ale Smrt se zjeví v hlavách lože. Marně ji doktor prosí, aby té, kterou miluje, nebrala život, a konečně volá na pomoc tátu. Ten si ví rady. Přivolá sluhy a obrátí lože. Kmotra stojí, kde jí bylo určeno, z místa se nesmí hnout – nyní v patách lože, poražena. Svého kmotřence trestá: už nikdy mu nezjeví osud nemocných! Milencům však je to jedno. Při svatbě se vše roztančí, chasníček s princeznou, hradní pán s paničkami a táta šumař s housličkami se vmísí do reje, když se náhle zjeví kmotra Smrt a vyzve ho k tanečku. Trochu se šumaři nechce, ale pak si přeci dává zahrát svou písničku – a při ní, v tanci a zpěvu, jak žil, tak umírá. Na jeho paměť zní naposled – Nějak bylo, nějak bude, dokola se točí svět, dobré i nedobré najdeš všude, jenom hleď dobře rozumět!

Smrt kmotřička se stala v Československu stěžejním operním dílem období 30. let 20. století a byla s velkým úspěchem zařazena do repertoáru mnoha českých operních scén. První uvedení opery proběhlo v Brně dne 3. února 1933, zanedlouho následovala premiéra v pražském Národním divadle, a v dalších městech. V Národním divadle byla naposledy uvedena v roce 1970.


Článek byl vytvořen ve spolupráci s Lenkou Šaldovou a Dagmar Štefancovou z Národního muzea.

 

KAM DÁL?

 

Smrt kmotřička na vás čeká v Českém muzeu hudby

VIDEO: Skladatele Josefa Suka inspiroval anděl smrti

Tváří v tvář smrti

 

(dan)