Nejzajímavější dotazy – copak je to za kámen?

2. 2. 2015 | Téměř každý den přichází do Národního muzea dotazy a prosby o určení neznámých předmětů nebo živočichů. V seriálu "Nejzajímavější dotazy" tentokrát představujeme dotaz týkající se určení kamene z chorvatského ostrova Hvar.

Kámen z chorvatského Hvaru (foto: Eva Oliveriusová)

"Jedná se o kámen, který jsme nalezli na ostrově Hvar. Kámen má uvnitř otvor. Budeme rádi za identifikaci nálezu," napsala Eva Oliveriusová z Velkých Popovic. Geolog František Vacek z Národního muzea objasnil, že se jedná o valoun jemnozrnného vápence nejspíš druhohorního stáří.

Důsledky selektivního zvětrávání (foto: Eva Oliveriusová)Tyto horniny tvoří podstatnou část podloží nejenom Hvaru, ale i dalších ostrovů na východním pobřeží Jaderského moře. Otvor uprostřed vznikl erozí nějaké méně odolné součásti, což mohla být třeba zkamenělina nebo konkrece.

"Proces, při kterém méně odolné horniny podléhají a ty odolnější zůstávají, se nazývá selektivní zvětrávání. To spolu s erozí hornin funguje v různých měřítcích – jak v měřítku valounu jako je tento, tak v rozsahu velkých oblastí," vysvětluje František Vacek.

Tímto procesem vznikly například známé pokličky na Kokořínsku, ale i skalní věže v arizonském Monument Valley. Zvětrávacích činitelů je celá řada, vždy se však výrazně uplatňuje voda, a to ve všech skupenstvích, a vzduch. Ke zvětrávání a erozi mohou také přispívat živé organismy, například kořeny rostlin. "Když se vrátíme zpět na jaderské pobřeží, tak se na tamějších plážích můžete často setkat s vápencovými oblázky provrtanými od různých živočichů, jako jsou mlži nebo živočišné houby. Ti vylučují slabě kyselé sekrety, kterými dokážou naleptat i pevnou horninu. Nejčastěji se s tím setkáváme právě u vápenců, které jsou poměrně snadno rozpustné," uzavírá František Vacek.

Jedná se o valoun jemnozrnného vápence nejspíš druhohorního stáří (foto: Eva Oliveriusová)

 

(dan)