Zapomenutá mistryně československého lyžařského sportu

10. 2. 2014 | Byla nejlepší československou lyžařkou 30. a 40. let 20. století. S nadšením se po celý život vrhala do stále nových sportovních výzev. Když se nemohla věnovat milovanému lyžování, přesedlala na jiné sporty a i v nich byla úspěšná.

Růžena Beinhauerová (vpravo)

Osminásobná mistryně republiky Růžena Beinhauerová byla jako další sportovci a sportovkyně své doby "univerzální". Mistrovství získávala ve sjezdu i běhu na lyžích. V době, kdy se za války nemohla věnovat lyžování, patřila k basketbalovým špičkám a trénovala veslování. Na vrcholu kariéry byla ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století.

Na ZOH v GaPaRůžena Beinhauerová se narodila jako Růžena Dostálová 23. září 1912 v Ostravě. Po studiích na Masarykově univerzitě v Brně, kde vystudovala zeměpis a tělocvik, působila jako středoškolská pedagožka a později vyučovala na brněnské univerzitě. Už roku 1926, tedy ve věku čtrnácti let, se zúčastnila prvních závodů v běhu na lyžích. Poté, co si vyzkoušela sjezd, se stala nejúspěšnější československou sjezdařkou třicátých let.

Růžena Beinhauerová píše ze ZOH v GaPa Na závodech v lyžařských disciplínách neměla Růžena Beinhauerová v třicátých letech konkurenci. Když roku 1934 objevila v Tatrách sjezdové lyžování, přihlásila se hned do závodu, ve kterém získala druhé místo, a od dalšího roku již patřila mezi sjezdařskou špičku. Před ZOH v Garmish-Partenkirchen psaly české noviny: "Těžší je obeslání ženských disciplín lyžařských. Máme u nás jedině pí Dostálovou-Beinhauerovou, která nemá skutečně u nás konkurence a která, jak je možno podle trainingových jízd souditi, bude letos znamenat pro mnohé závodníky tvrdý oříšek...." Byla jednou ze tří československých sjezdařek na zimních olympijských hrách v Garmisch-Partenkirchen roku 1936. Jako jediná naše reprezentantka závod dojela až do konce, a i když získala na světovém žebříčku 22. místo, dokázala, že je na domácí scéně nejlepší.

Téhož roku také zvítězila v běhu na lyžích na Velké ceně Československa v alpské kombinaci. Následovaly další úspěchy: V roce 1937 mistrovství světa v Chamonix, kde získala dvanácté místo v "Course de descente dames", desáté místo v "Souose de slalom dames" a jedenácté v "Combine descente – slalom dames". Roku 1940 byla opět v GaPa v alpské kombinace šestá.

V letech 1937-1946 byla Růžena Beinhauerová osmkrát mistryní republiky (šestkrát ve sjezdu a dvakrát v běhu na lyžích). Celkem získala jedenáct mistrovských titulů a její výsledky se daly srovnávat s výsledky mužských lyžařských disciplín. To také bylo předmětem žertování, jak vzpomínala pánská "lyžařská esa" na jeden ze závodů v Tatrách, kdy v prvním kole slalomu jela lépe než její kolegové:

Ale Růženko, to nám přece neuděláš, abys nás všechny strčila do kapsy....

Během druhé světové války byly vyhlídky protektorátních lyžařů stále horší, od roku 1941 byla její lyžařská kariéra prakticky utlumena. V této chvíli se Růžena Beinhauerová vrhla do dalšího sportu – hrála na špičkové úrovni basketbal za brněnský A. C. Arsenal Husovice.

Na konci války bylo Růženě Beinhauerové třiatřicet let. Účastnila se zimních olympijských her roku 1948 v St. Moritz. Na mistrovství republiky roku 1950 získala druhé místo. Téhož roku ji ale stihl vážný úraz: polámala si pravou nohu a rameno. Po tomto neštěstí jí zůstaly trvalé následky, které ji vyřadily z vrcholných lyžařských soutěží. U milovaného lyžování ale zůstala jako trenérka lyžařského oddílu VŠ Brno.

Růžena Beinhauerová excelovala zejména ve sjezdu a slalomu, ale i v běžeckých disciplínáchJako skutečná bojovnice se ale nevzdala. Nebylo-li možné být špičkou v lyžování, zkusila se prosadit v jiném sportu a uspěla. Už od roku 1939 se věnovala také veslování a nutno říct, že i v tomto sportu byla průkopnicí, protože veslování nebylo v té době považováno za sport vhodný pro ženy. Veslování se pro ni stalo po úrazu sportem číslo jedna. Působila jako trenérka v Č. V. K. (později Spartaku ZJŠ) Brno, později se stala trenérkou žen I. třídy. I za veslování sklízela mistrovské tituly. Za své zásluhy o tento sport byla roku 1955 jmenována mistryní sportu.

Politicky se Růžena Beinhauerová nikdy neangažovala a možná proto se jí vážnější politické problémy vyhýbaly. I po komunistickém převratu v roce 1948 se dál věnovala sportu. Zemřela v Brně dne 16. května 1968.


Článek byl vytvořen ve spolupráci s Lucií Swierczekovou z Archivu sportu a tělesné výchovy Národního muzea.

 

KAM DÁL?

Letošní ZOH? Kontroverznější než roku 1936 být nemohou

Profesionálové se v roce 1948 olympiády účastnit nesměli! Jen amatéři.

Sledujte s námi odjezd československé výpravy na XIV. letní olympiádu v Londýně!

Zahajovací ceremoniál OH v Londýně 1948 ovládla místo mlhy rekordní vedra!

Perličky z novin závěrem. Londýnské olympijské hry očima kreslířů!

 

(dan)