Představení nových expozic III. díl

18. 8. 2016 | Další článek ze seriálu o chystaných nových expozicích v Historické budově Národního muzea představí expozici s názvem „Člověk, společnost a kultura v minulosti“, která bude návštěvníkům přibližovat proměny společnosti a kultury v českém a evropském pravěku a starověku. Expozice bude instalována v osmi výstavních sálech ve druhém patře historické budovy Národního muzea v návaznosti na zoologický celek Velké příběhy evoluce, se kterým bude provázána prostřednictvím oddílu První lidé a jejich předchůdci.

Fotografie. Mezi luxusními výrobky mohylových kultur střední doby bronzové (asi 1550 až 1300 př. n. l.) se objevují i nádherně zdobené zlaté náramky. Foto L. Káchová.

Zrození člověka a jeho kultury (První lidé a jejich předchůdci)

Fotografie. Kopie nalezených částí kostry proslulé „Lucy“ (Australopithecus afarensis). Foto Archiv Národního muzea.V úvodní části expozičního celku bude představena fylogeneze člověka a jeho nejbližších příbuzných – vyšších primátů a jejich vývojem v průběhu kenozoika, neboli nejmladší geologické éry. Počínaje nejstaršími zástupci rodu Homo bude tato část expozice sledovat archeologicky dokumentovanou kulturu - nejstarší dochované artefakty, první doklady obydlí, využití ohně či hmotné projevy rituálů souvisejících s rozvojem abstraktního myšlení.

Důležitou součástí expozice bude problematika šíření člověka z Afriky do dalších kontinentů. Pro území Evropy je důležitá především otázka příchodu nejstarších lidí, vznik neandrtálského člověka a jeho postupné vytlačení člověkem moderního typu. Ke všem těmto tématům přispějí i nálezy z Česka, které budou v rámci expozice vystaveny. Návštěvníkům bude přiblížena rovněž charakteristika moderního člověka jako biologického druhu, jeho ontogeneze a vnitrodruhová variabilita. Dozví se rovněž o chorobách, které ho trápí.

Klíčovými prostředky prezentace budou modely kosterních pozůstatků i postav včetně rekonstrukce měkkých tkání, doplněné originálními kosterními pozůstatky a artefakty. Návštěvníci si budou moci prohlédnout atraktivně provedený fylogenetický strom a mapu šíření člověka po Zemi.

Pravěká minulost člověka (Příběh pravěkých dějin)

Jedna z mužských lebek zástupců antropologicky moderního člověka z mladšího paleolitu, nalezených v pohřebním areálu na lovecké stanici v Předmostí u Přerova (cca 30-27 tis. let př. n. l.). Foto Archiv Národního muzea.Pravěkem lidstva neboli prehistorií nazýváme nejstarší a nejdelší část lidských dějin, kterou ještě neznáme z písemných pramenů. Doba závěru pravěkých dějin se v různých částech světa liší – zatímco začátky písemných civilizací v Mezopotámii nebo v Egyptě sahají do závěru 4. tisíciletí př. n. l., nejstarší zprávy, které se vztahují k území Česka, jsou známé z doby krátce před přelomem letopočtu, kdy zde žili Keltové, souvislejší tok písemných pramenů ale začíná až v 9. a 10. století n. l., v době Velké Moravy a počátků českého státu.

Prehistorické dějiny byly velmi dlouhé a časově i teritoriálně různorodé. V jednotlivých oblastech, včetně našeho území, se vystřídala řada kultur, které odrážely různé společenské systémy, různé zvyky i rozdílné vlivy a inspirace. Přicházeli noví obyvatelé a docházelo k proměnám sociálních identit. Řada kulturních vymožeností byla opakovaně opuštěna a znovuzískána, jen některé přežily až do dnešní doby a staly se součástí dnešní civilizace.

Fotografie. Mimořádně bohatý soubor obsahující velký počet ozdob z mědi pochází ze skříňkového hrobu z Velvar a je datován do doby kolem roku 3200 př. n. l. V pozdní době kamenné (eneolitu), ze které hrob pocházel, se na našem území teprve poskrovnu objevovaly první měděné výrobky. Foto L. Káchová.

Prehistorie bude v expoziční části představena jakožto aktuální příspěvek k pochopení nás samotných – příběhy kontinuit (co současná civilizace převzala od minulých civilizací?), analogií (hledání podobnosti mezi jevy a procesy v pravěké minulosti a těmi, které probíhají dnes), ale i mimořádných lidských výtvorů, které nás přitahují svou tajemnou odlišností od našeho světa, a unikátních objevů, o nichž mnohdy nic nevíme, přestože byly nalezeny „za humny“. Všechny tyto jevy a procesy, unikáty i obecnosti se stanou součástí „Příběhu pravěkých dějin“.

Fotografie. Ozdoby zhotovené ze schránek mořského mlže ostnovky středomořské (Spondylus gaederopus) z Kadaně. Spondylový šperk nalézáme téměř výhradně v hrobech nejstarších zemědělců ze starší fáze mladší doby kamenné (2. pol. 6. tis. př. n. l.). Foto L. Káchová.První úsek expoziční části se bude věnovat světům archaických společností, paleolitickým a mezolitickým lovcům a sběračům, nejstarším zemědělcům, již od poloviny 6. tisíciletí př. n. l. kolonizovali území dnešní České republiky. Nebudou chybět ani jejich následovníci, kteří zde začali v 5. tisíciletí př. n. l. budovat nejstarší monumentální stavby – kruhové areály zvané rondely, jež později následovala opevněná hradiště i rozměrné pohřební mohyly.

 

Jedinečná bude rekonstrukce paleolitického pohřebního areálu z Předmostí u Přerova. Návštěvníci zde uvidí dioráma loveckého obydlí a lovecké stanice pod převisem, rekonstrukci dlouhého domu prvních zemědělských osadníků či model rondelu.

Fotografie. Depot bronzových dýk nalezený mezi obcemi Praha-Suchdol a Únětice, v pásu buližníkových skalek zvaných Kozí Hřbety, patří mezi nejvýznamnější středoevropské objevy starší doby bronzové. Lité bronzové předměty, uložené do země asi v 17. stol. př. n. l.,  jsou dekorovány precizní geometrickou rytou výzdobou, objeví se i jantarové a zlaté aplikace. Foto L. Káchová.

Druhý oddíl představí proces postupného rozkladu archaických společností a zrození složitého světa, provázaného spletitou sítí kontaktů, svazků a závislostí, a dostane se až na práh vzniku raně státních útvarů. Jako počátek tohoto popisu byla zvolena doba bronzová. V jejím průběhu, se díky rozšíření užívání bronzu k výrobě základních nástrojů, jako jsou sekery, srpy či nože, stávají všechny složky napříč společností závislé na redistribuci komodit.Za vrchol vývoje v českém pravěku je považována doba laténská, v níž došlo k mimořádnému rozvoji řemesel, prvnímu zlatému období mincovní směny, počátkům urbanizace i k prvním prokazatelným dokladům užívání písma na našem území. Centralizace moci vedla ke vzniku krátkodobých předstátních politických útvarů, z nichž nejvýznamnějším je Marobudova říše z doby kolem přelomu letopočtu. Závěr expozice předchází vzniku první raně státní společnosti na našem území – křesťanské Velké Moravy a Přemyslovského Českého státu.

Fotografie. Keltská stříbrná mince s vyobrazením koně z oppida ve Stradonicích u Nižboru (1. pol. 1. stol. př. n. Nejstarší mince se v Česku objevují v pokročilém 4. stol. př. n. l., v průběhu 3. stol. př. n. l. se zde začínají mince i razit. Foto L. Káchová.Mezi unikátními předměty, se kterými se zde návštěvníci setkají, patří například depot dýk z Kozích Hřbetů a inventář dalších bohatých depotů nebo nádherné jantarové šperky doby bronzové. Nebudou chybět ani největší klenoty keltského umění z českého území – například skvosty starolaténského figurálního stylu či hlava keltského héroa ze Mšeckých Žehrovic.

Interpretace pravěkých dějin je obtížná. Archeologové se při ní neobedou bez spolupráce s přírodními vědami i aplikací kulturně antropologických modelů vytvářených za přispění etnologických paralel či historických dat. Bez přiblížení této fascinující mozaiky metod, rozborů a přístupů nelze pochopit možnosti a meze poznání prehistorie, proto bude mít v rámci expozice pevné místo.

 

Umění a kultura antického starověku

Fotografie. Stříbrné, částečně pozlacené rhyton s přední částí vzpínajícího se koně. Řecká práce zhotovená snad kovotepeckou dílnou v jihoitalském Tarentu na konci 4. století př. n. l. Unikátní kus byl údajně nalezený v Thrákii. Foto J. Vaněk.Cílem třetí expoziční části je předvést na základě originálních předmětů vývoj výtvarného a řemeslného projevu antického starověku. Představeny budou ukázky antického vázového malířství, hrnčířství, kovolitectví, sklářství a sochařství. Vystavené artefakty doplní informace na dotykových obrazovkách. Půjde o doposud nejrozsáhlejší stálou expozici s antickou tématikou na území České republiky.

Tato část expozice bude rozdělená do pěti úseků. Na první z nich věnovaný době bronzové na Kypru a v egejské oblasti, naváže úsek představující Řecko v geometrickém a archaickém období. Třetí chronologicko-tematický celek přiblíží návštěvníkům umění a kulturu klasického Řecka, jihoitalských řeckých kolonií a helénismu. Tématem čtvrtého úseku budou Etruskové a poslední oddíl bude věnován kultuře a umění starověké Římské říše a to jak v samotné Itálii, tak v římských provinciích.

Fotografie. Zlaté půlměsícovité filigránové přívěsky se syrským granátem jsou helénistickou prací ze 2. stol. př. n. l. Foto J. Vaněk.

Top předmět expozice

Bronzové vědro z bohatého hrobu na pohřebišti Dobřichov- Pičhora na Kolínsku patří k výrazným souborům ve sbírce Národního Muzea. Bohatý hrob číslo V., z něhož pochází tato nádoba, je výjimečný v mnoha ohledech. Jako jeden z mála na našem území obsahuje zachovanou kompletní germánskou bojovnickou výzbroj, tedy kombinaci meč (gladius)-kopí-štít. Předpokládáme, že se jednalo o vysoce postaveného bojovníka, patrně člena družiny samotného Marobuda, do jehož období byl hrob datován. Na prestižní společenský status během života odkazují i další předměty ve výbavě. Vedle bronzové situly, sloužící jako urna na popel, se nacházelo množství bronzových nádob, stříbrné spony ke spínání oděvu, kování skříňky i kousek pryskyřice.

Podívejte se na další předměty z archeologické sbírky:

gallery


 

Kam dál?

Představení nových expozic I.díl

Představení nových expozic II. díl

(EK)

Archeologie