Pamatujete na Den znárodnění? Proměny 28. října

28. 10. 2014 | Osmadvacátý říjen je označován v kalendářích červeným písmem coby svátek a den pracovního klidu. Novodobé dějiny české státnosti se začaly psát právě v tento den roku 1918. Jak byl ale svátek po dobu své existence vnímán, oslavován a prožíván? Během 20. století zažila naše země několik režimů a každý z nich s 28. říjnem naložil po svém. Společně s ideologickými změnami se měnily nejen podoby oslav 28. října, ale i to, jak jejich průběh vnímala veřejnost.

Detail pohlednice s motivem T.G. Masaryka k příležitosti oslav 28. října

Pro První republiku byl 28. říjen klíčovým svátkem, úzce svázaným s osobnostmi, které se podílely na vyhlášení nezávislého Československa a působily nadále v nejvyšších politických kruzích. Podobě a vyznění oslav proto politická reprezantace vzešlá z převratných událostí roku 1918 věnovala velkou pozornost, neboť pomáhaly legitimizovat její státotvorné snahy stejně jako její každodenní politickou akci. Přitom je nesporné, že okázalé oslavy vzniku Československa byly svým způsobem pro drtivou většinu obyvatel země samozřejmé a byly prožívány velmi upřímně. Také proto, že samostatné Československo znamenalo splněný sen o národním státě (jakkoliv bylo soužití jeho jednotlivých národností problematické).

Odznak TGM k 20. výročí vzniku republikyVznik republiky byl pak vnímán jako počátek skvělé nové éry, jako historický předěl mezi špatným a dobrým. Pompézní připomínání svátku také posilovalo společnou identitu obyvatel. V tento den se odbývala řada oficiálních aktů jako kladení věnců, udělování vysokých státních vyznamenání nebo třeba otevírání nových významných staveb - symbolická gesta, prováděná právě v tento významný den, pomáhala budovat étos nového československého státu. Nedílnou součástí tohoto étosu byl i obraz laskavého „tatíčka“ Masaryka, jehož osoba byla doslova „ztělesněním“ československé demokracie. Masaryk se za svého života všech oslav 28. října ve společnosti legionářů a sokolů účastnil a jeho přítomnost, stejně jako pomyslný „otcovský dohled“, který zosobňoval, byly jejich neodmyslitelnou součástí.

Poslechněte si část projevu T. G. Masaryka z oslav 28. října roku 1928 na portálu eSbírky.

Není divu, že Masarykova smrt také silně poznamenala oslavy samostatnosti v roce 1937, které tím dostaly pietní rozměr. Poněkud pochmurné byly i ty následující, neboť probíhaly ve stínu následků Mnichovské dohody.

Po válce se oslavy 28. října nesly v duchu znovunabyté samostatnosti. Zároveň v tento den roku 1945 vešly ve známost dekrety prezidenta Beneše o znárodnění bank a klíčových průmyslových podniků. V následujících letech byl pro oslavy charakteristický především sentiment, který měl poukázat na kontinuitu První a Třetí Československé republiky.

Leták o znárodňovacích dekretech z roku 1945Po tzv. „Vítězném únoru“ v roce 1948 získaly oslavy opět jiný ráz. Nový režim byl prezentován jako vyvrcholení vývoje, kterým republika od nabytí své samostatnosti prošla. Nicméně projevy vlastenectví, které se během oslav objevovaly, se neslučovaly s komunistickou ideologií a tak došlo k transformaci „Dne vzniku samostatného státu“ na „Den znárodnění“. Tento posun měl k připomínat Benešovo již zmíněné vyvlastnění velkých podniků. Svátek tedy dostal zcela jiný význam, ovšem i nyní měl být využit k posilování étosu nového režimu.

Nicméně konotace s původním významem svátku nevymizely a to se pochopitelně nezamlouvalo komunistickým funkcionářům, zvláště pak v dobách normalizace. Od roku 1975 se 28. říjen nepřipomínal raději vůbec.

Ze svátku se stal „pouze“ významný den. Na státní svátek byl 28. říjen znovu povýšen až při 70. výročí vzniku Československa v roce 1988. Komunističtí činitelé se však obávali provokací opozice, proto proběhla jakási informační kampaň, která jasně vymezovala pojetí oslav a současně měla zastrašit organizátory nevítaných protirežimních akcí. Několik dní předem bylo pro jistotu ještě zadrženo na 140 aktivistů. Ovšem i přes tato opatření opozice demonstrace svolala, což znamenalo další represe, zatýkání a šikanování státními úřady. Stejný scénář se opakoval i následujícího roku, jen demonstrace byly větší. Veřejná bezpečnost při nich zadržela 229 osob. Běh událostí ale už nebylo možné zadržet, protesty se dále stupňovaly a vyvrcholily v listopadu 1989.

Výpovědi účastníků demonstrace 28. 10. 1988 najdete na portálu eSbírky.

Jak je patrné, 28. říjen hrál v novodobých českých dějinách důležitou roli. Ačkoliv se jeho obsah v průběhu doby proměňoval podle aktuálních vládnoucích režimů, je důležitou součástí novodobé české státnosti.Vrostl tak hluboce do duše národa, že jeho příslušníci si jej připomínali nejosobněji připomínali právě v momentech, kdy jejich svoboda byla ohrožena.


Autorem článku je František Štambera z Oddělení novodobých českých dějin Národního muzea. Článek byl redakčně upravován.

KAM DÁL?

 

FOTOGALERIE: Svatý Václav, vévoda České země

Památky na rok 1989 putovaly do Národního muzea

Přes Prahu utíkaly za západ tisíce Němců

Srpnová invaze zasáhla citelně i Národní muzeum

 

 

(dan)


Diskuse

připomínané nepřipomínání dědek 21. listopadu 2016 21:47